Zapalovač S. T. Dupont

Tohle je takový závan minulosti - zapalovač S. T. Dupont asi tak ze 70. nebo 80. let minulého století (vždycky když tohle říkám nebo píšu, tak si připadám hrozně staře). Mám jej díky Petru Liborovi, který je neuvěřitelně šikovný a kromě dýmek se také zajímá o zapalovače, zejména takovéto starší kousky. Petr si všimnul že tyhle zapalovače se stále prodávají (třeba na ebay), ale těch dýmkových je v nabídce poměrně málo a jejich ceny jsou mnohdy i několikanásobně vyšší než u těch běžných s plamenem co jde nahoru. Ty běžné, cigaretové, jsou zastoupeny v mnohem větším množství a dají se kolikrát koupit i za vcelku rozumné ceny. A tak se Petr pustil do díla a povedlo se mu vyměnit trysku tak, aby ze zapalovače šel boční plamen a dalo se to použít jako dýmkový zapalovač.

Zrovna na téhle povrchové úpravě je skvělé, že nějaké známky ohmatání nebo škrábance na tom v podstatě nejsou znát. Jinak pokud jde o velikost, je to zhruba 3,5 x 5,7 x 1,3mm, váží 105g. Vcelku robustní kousek, jen jak to člověk vezme do ruky, hned je znát že jde o dobrý, drahý a těžký zapalovač. Jenom tak pro porovnání - Corona Laurel váží 88g, Corona Old Boy ještě o něco méně.

Na spodku se nehtem zvedne takové "držadlo" od šroubovacího krytu ventilu na plyn. To byla další věc se kterou se Petr musel nějak vypořádat - Dupont totiž používá takovou atypickou koncovku na plnění, předpokládám že to bylo vymyšleno tak, aby zákazníci kupovali jejich nádoby s plynem. Těžko říct, zda se to ještě vůbec vyrábí, každopádně není to něco, co by se dalo v našich končinách sehnat. Z běžné nádoby (např. můj oblíbený Xikar), to prostě nejde. Petr na to naštěstí vyrobil redukci, díky které se to dá naplnit. Dupont také používá speciální velikost kamínků, ty se ale dají koupit na ebay, rovnou jsem si jich objednal dvě balení po desíti, abych měl trochu něco do zásoby.

A tady je ještě jedna fotka zapalovače v akci. Uvnitř se mimo jiné skrývá váleček, kterým se reguluje síla plamene. Co k tomu ještě dodat? Tyhle staré zapalovače mají svá úskalí, ale jsou krásné. Je to prostě radost zapálit si dýmku něčím takovým. 

Dunhill Cumberland 2105 - Dublin

Letos jsem si nepořizoval až tak mnoho dýmek, ale povedlo se mi rozšířit sbírku o pár Dunhillek, tahle je letošní čtvrtá:

Tohle bylo opět neplánované, v Etrafice v Blanické jsem si vyzvedával patentní bulldog, co jsem o něm psal posledně, s Jakubem Rolčíkem jsme se bavili o dýmkách a já pronesl větu že se mi moc líbí když má dýmka hlubokou pískovanou povrchovou úpravu - v tu chvíli se Jakubovi zablýsklo v očích se slovy "Tak počkej, já ti něco ukážu!" No, podívat jsem se musel, to by mi zvědavost nedala...a byl to tenhle krásný dublin s pravidelným hlubokým pískem. A protože mám v tomto směru mimořádně vyvinutou slabou vůli, dýmku jsem si samozřejmě koupil. Udělal jsem si sám pro sebe takové předčasné Vánoce...

Je to tvar 2105, což by měl být dublin, provedení je Cumberland - to se od běžného Shell Briaru liší právě tímto materiálem náústku. Na fotce to asi není úplně dobře vidět, ale náústek má takovou žíhanou červeno-hnědo-černou barvu. Provedení je bezfiltrové a je zde přítomen inner tube. Je to menší kousek, na délku má 12cm, na výšku 3,5cm a váží úžasných 19g! Při téhle váze se drží v zubech opravdu velice pohodlně. 

Tady ještě přidám detail hlavičky, prostě nádhera. Trochu ve mě hlodá myšlenka jestli tomu při výrobě trochu nepomohli, ale chci věřit tomu že ne. Předpokládám že to by je vyráběli ve větším množství, poptávka by po nich jistě byla. Ale něco takového je k vidění velmi zřídka.

A zde je ještě spodek dýmky, je tu i rovná ploška, takže se dá i pěkně položit na stůl. Dýmka je to velice příjemná a pohodlná, ale je to taková malá mrška s tenkými stěnami co mě okamžitě upozorní že kouřím moc rychle. Což je nakonec dobře, na takových dýmkách člověk se dá sledovat a zlepšovat kuřácká technika, jak člověk kouří moc rychle tak je tu v podstatě okamžitý feedback v podobě rozpálené hlavičky. Ale už jsem z ní kouřil víc jak desetkrát a vím zhruba jak na ni, abych si kouření užil a nemusel ji několikrát odkládat. 

Pokud jde o tabák, říkal jsem si by to mohlo být na nějaké směsi s burley, tedy jako první mě napadl Dunhill Bakers Street. Ten se již přestal vyrábět, pár plechovek v archivu mám, ale už jsem uvažoval o alternativách a jednu z nich vidím v tabáku Solani Aged Burley Flake. To tedy není virginie a burley, ale jenom burley (snad čtyři druhy burley, dokonce). Asi nejlepší nový tabák co jsem letos ochutnal, je poměrně hutný a silný, tak akorát do malé dýmky. Teď je tedy aktuálně vyprodaný, ale snad bude brzy opět skladem.

Už se mě pár lidí ptalo jestli jsou ty Dunhillky o tolik lepší než jiné dýmky a popravdě, nevím. Je to kvalita, kterou si taky nechají zatraceně dobře zaplatit. V poměru cena/výkon to asi neobstojí, ale mám Dunhillky rád a v tomto případě mě zkrátka naprosto uchvátil ten hluboký písek. Myslím že je to dobrá ukázka toho, že i současná Dunhillova výroba stále má něco do sebe. 

Dunhill Patent Squat Bulldog

Squat bulldog od Dunhilla je dýmka, kterou jsem vždycky chtěl, což ostatně říkám u většiny dýmek které si pořizuji, ale je to pravda. Ten tvar je prostě krásný. Před lety jsem vždycky jednu takovou dýmku obdivoval u pana Hingara, měl ji tam ve vitríně u kasy, kde většinou měl ty nejhezčí a nejdražší dýmky. Myslím že to byl bulldog asi čtyřkové velikosti v tmavě hnědém provedení, prostě nádhera. Uplynula spousta let a nedávno se mi poštěstilo že na Facebooku v jedné z dýmkařských skupin kdosi dával fotku tohoto tvaru, já přidal komentář že to je nádhera, takovou jsem vždycky chtěl...a nato se mi ozval Radek Jůza, že by o něčem věděl, že jeden náš kolega z klubu zrovna tohle prodává. Radek tu dýmku restauroval a je to samozřejmě krásná práce, jako vždy! Dalo by se říct že je jako nová. Takže slovo dalo slovo, a já si splnil další sen!

Dýmka je to poměrně kompaktních rozměrů, na výšku má 3,5cm, na délku 12cm a váží 32g. Když ji držím mezi zuby, tak o ní takřka nevím, je prostě lehoučká a ten skus je dělaný opravdu perfektně, je poměrně tenký a ani ten fishtail není nijak vysoký, přesto doratečný k tomu aby se to dalo zaklesnout. U těch starších Dunhillek mi ty náústky vůbec přijdou takové líp udělané.

S datováním starších Dunhillek na tom zatím nejsem úplně nejlépe, je to jedna z mnoha věcí co se musím někdy doučit, ale je tam patentové číslo a trojka v kroužku, jestli jsem se dobře díval tak by měla být z 50. let minulého století. Dalo by se říct že tahle dýmka má podobný věk jako moji rodiče. Ze sběratelského hlediska je to určitě hodnotný nový kousek do mé sbírky.

Dýmka je v hladkém provedení a má i docela hezkou kresbu. Náústek je ebonitový, provedení je bezfiltrové. Za běžného světla ta barva vypadá jako hnědá, ale na světle je vidět že jde spíš do takové červenohnědé barvy. 

Tady jsem se ještě pokusil o jeden detail, je tam myslím lépe vidět ta barva dýmky.

Co dodat? Kouří se z ní opravdu báječně, je to moc příjemná dýmka. Pokud jde o výběr tabáku, tak jsem si říkal, že bych tam pro začátek mohl dát nějakou virginii a pak se uvidí. Neměl jsem zrovna otevřený můj oblíbený Dunhill Royal Yacht (nebo případně tříletou virginii od Dunhilla), tak si do ní zatím dávám Rattray's Macbeth, což by v podstatě mělo býtt něco podobného jako Peterson's Sherlock Holmes. 

Vít Jidřichovský - Groot Poker

Tvorbu Vítka Jindřichovského už nějakou dobu sleduju a úplně nejvíc obdivuju jaký dovede dělat úžasný a nápaditý rustik. Shodou okolností se začátkem letošního roku objevil na klubu, tak jsem měl možnost se s ním osobně seznámit (samozřejmě proběhlo představování ve stylu "To je Vítek...a to je taky Vítek..."). Zrovna jsem v té době viděl jak dával na Facebook jeden svůj rustikovaný Groot poker (ano, je to opravdu pojmenováno podle postavy z Guardians of the Galaxy a kdo to zná, musí uznat že je tu jasná podoba), tak jsem si říkal že ten by se mi přesně hodil do sbírky. Ukázalo se sice, že zrovna tahle dýmka již byla zamluvená, ale Vítek říkal že není problém, napíšeme si a vyrobí mi něco podobného. Takže jsme si chvíli psali přes Facebook Messenger, vybral jsem si postupně materiál náústku, kroužek, domluvili jsme se na platbě a během poměrně krátké doby mi dýmka dorazila domů. 

Na délku má něco lehce přes 12cm, na výšku 5,5cm, je to tedy relativně kompaktní dýmka, ale nedá se o ní říct že by byla úplně malá. Na to množství dřeva mi v ruce připadá poměrně lehká, na váze tedy má 62g, ale v zubech se dá udržet pohodlně. Hlavně se tedy krásně drží v ruce, ten hrubý rustik je na dotek prostě úžasný! Náústek je akrylový s takovým vzorem a barvou co na světle pěkně ladí s hnědočerveným hladkým vrškem této dýmky. Ten tvar trochu svádí k představě, že jde o reverse calabash, ale dýmka je vrtána úplně normálně a náústek je s bezfiltrovým čepem. Vlastně to není žádný ohromný kotel, řekl bych že je to taková poctivá střední velikost, pro mě naprosto ideální. Jinak na výběr jsem měl několik různých kroužků, nejvíc mi k tomu seděl tento s takovým květinovým vzorem.

Volba tabáku byla naprosto jasná, do takovéhle dýmky jedině latakie. Z téhle dýmky se mi kouří moc dobře a fakt lituju, že si ji nemůžu vzít do hospody, určitě bych si vyslechnul něco jako "proboha, co to máš za pařez??". Pokud máte rádi nápadité a (nejen) rustikované dýmky, můžu tvorbu Vítka Jindřichovského vřele doporučit!

Michal Novák - klubová dýmka pipE-clubu Dýmka.net 2018

Tak jako každý rok má pipE-club Dýmka.net nějakou svoji klubovou dýmku od některého z českých mistrů a tentokrát došlo na dýmku od Michala Nováka.

Před lety to už vypadalo že ji pro nás bude vyrábět, ostatně jeden tehdejší prototyp jsem si od Michala pořídil, ovšem asi to byl v té době příliš radikální freehandový tvar, který by se nesetkal s tak širokým přijetím. 

Tentokrát jde o billiard s typickými hrankami (či "ploutvičkou, jak to také někdo označuje). Podobné tvary Michal dělá ze starého briaru ve své řadě "rare wood", zde byl ovšem použit raději běžný briar, zřejmě to bylo především estetického důvodu, protože ty přířezy z old briaru nejsou vzhledově zrovna až tak pěkné (byť tento nedostatek dokáže starý briar více než vynahradit svými skvělými kuřáckými vlastnostmi). Jednu Michalovu rare wood dýmku ostatně také mám ve své sbírce.

Pokud jde o klubovku, nakonec jsem si vybral světlé provedení jsem spokojený, ta dýmka má moc pěknou kresbu. Na fotkách je vidět jak je ještě panensky světlá, po nějakém půl roce co z ní kouřím již o něco ztmavla. 

Na délku má 12,5cm, na výšku necelých 5cm, váží 54g což je při množství dřeva přijatelná váha. Náústek je akrylový, zdobený prstýnkem který je kombinací akrylu a nějakého exotického dřeva, už jsem bohužel zapomněl které to bylo. Vybral jsem si samozřejmě bezfiltrové provedení. Možná to tak nevypadá, ale tyhle Michalovy freehandy s hrankami a ploutvičkami jsou velice ergonomické, v ruce sedí opravdu dobře. 

Na závěr ještě přidám fotku spodku dýmky, kde máme vždy laserem udělané logo a pořadové číslo. Dlouhá léta jsem si držel číslo 19, ale tentokrát se bohužel nenašel dostatek zájemců a tak jsem se musel spokojit s třináctkou. 

Je to velmi příjemná dýmka, dobře se z ní kouří, hezky se drží v ruce, dá se bez problému udržet v zubech. S výběrem tabáku jsem dlouho váhal, nakonec jsem si ji nechal na virginie, bez nějakého konkrétnějšího výběru. Akrutálně mám otevřený Rattray's Macbeth, což by v podstatě mělo být to samé jako Peterson's Sherlock Holmes. Víceméně to připomíná Sherlocka z aktuální produkce, tomu původnímu, co měl ještě siluetu detektiva na etiketě, se to samozřejmě nevyrovná. Ale myslím že pár let archivace by tomuhle tabáku určitě mělo prospět.

Dunhill bent bulldog - Shell Briar 3208

Člověk by se prý měl radovat i z maličkostí - tak tohle je třeba (relativně) maličká Dunhillka, kterou jsem si nedávno nadělil k svátku:

Pořídil jsem si ji v prodejně Etrafika v Blanické, už jsem na ni předtím několikrát koukal až jsem se nakonec rozhodl že něco takového mi ve sbírce chybí. Je to tvar 3208, pískovaná povrchová úprava Shell Briar, provedení je samozřejmě bezfiltrové, ebonitový náústek zdobený typickou bílou tečkou. Je to již nová výroba (Alfred Dunhill's The White Spot), přesněji řečeno ta nejnovější výroba - tenhle kousek je z roku 2017. 

Nenadělal jsem zatím mnoho fotek, protože kvůli horku momentálně moc nevylézám ze své klimatizované ložnice, tak alespoň něco pro představu. Na délku má 14cm, na výšku 3,5cm, váží příjemných 39g. Býval bych řekl že je snad i lehčí, ale obě váhy mi sdělily tenhle údaj. Je to dýmka co se drží v zubech opravdu velice snadno a příjemně. Je to dunhillovská velikost 3, taková menší až střední velikost. Býval bych řekl že je to čtyřka, ale to dělá ta široká buldočí hlavička, porovnával jsem to se čtyřkovým billiardem a ten kotlík je zde výrazně menší. 

Pokud jde o výběr tabáku, stále jsem se nezbavil pocitu že mám nedostatek dýmek na latakii, tedy zejména jde o nedostatek menších dýmek, takových těch větších a obřích kotlů bych už měl dost. Takže aktuálně jsem do ní nacpal Dunhill Early Morning Pipe a budu tam i nadále dávat nějakou latakii, cokoliv budu mít zrovna otevřené. Pokud jde o kuřácké vlastnosti, nemůžu si stěžovat. Nevím jestli to zrovna obstojí v poměru cena/výkon, ale Dunhill pořád dělá slušné dýmky. A dovedu se z ní vlastně radovat? Tak určitě! 

Petr Pipes - Bent Bulldog Rustic

Není tomu tak dlouho co jsem se při kouření kochal úžasným hrubým rustikem na dýmce, kterou mi dělal Petr Libora - je to rovný bulldog, tak mě napadlo že něco podobného by se mi líbilo i v bent verzi. A tak jsem Petra poprosil zda by mi něco takového vyrobil a dopadlo to takto:

Na délku má 14,5cm, na výšku lehce přes 4cm, váží příjemných 44g, takže v zubech se dá udržet naprosto v pohodě. Provedení je bezfiltrové a tady jsem si, na rozdíl od té předchozí dýmky, řekl o akrylový náústek. 

Na téhle dýmce se mi asi nejvíc líbí ten zajímavý kontrast - velmi hrubá povrchová úprava na ladném a jemném tvaru. Připadá mi že dohromady to takhle báječně funguje. Kouří se z ní výborně, nic jiného bych ani nečekal. Pokud jde o výběr tabáku, to nebylo zas tak těžké, stále mám pocit že bych měl mít více menších a středních dýmek na latakii, navíc latakie mi vůbec vždycky připadala jako vhodný tabák do tmavých rustikovaných a pískovaných dýmek, takže aktuálně z ní kouřím Dunhill Nightcap a časem nějakou jinou latakiovou směs, co zrovna budu mít otevřené. 

Tady ještě přidávám odkaz na Petrův blog, na stránku věnovanou téhle dýmce: 

http://petrpipes.blogspot.com/2019/02/bent-bulldog-rustic.html

Dunhill Shell Briar 4108

Tenhle rhodesian od Dunhilla je dýmka, kterou jsem už dlouho chtěl. Tvar 4108 je krásný, ladný, elegantní a v té čtyřkové velikosti (netuším, zda-li se vůbec dělá v jiné) je to tak akorát velké. Trochu se to podobá tvaru 999 od Petersona, ale ten Dunhillův tvar se mi přeci líbí o trochu víc. Nedávno se mi poštěstilo že tahle dýmka byla, spolu s jinými Dunhillkami, v prodejně Etrafika v Blanické, tu jsem tam prostě nemohl nechat. 

Na délku má zhruba 14cm, na výšku 4cm, váží 51g což při zahnutém tvaru nečiní žádný problém udržet tu dýmku i delší dobu v zubech. Provedení je bezfiltrové, náústek je ebonitový. Po zkušenostech s několika dalšími Dunhillkami co mám se dá čekat že náústek bude vyžadovat notnou dávku leštění, ale zatím se můžu těšit z toho jak je krásný. Povrchová úprava je shell briar, tedy pískování. 

O novějších dýmkách Dunhill (asi tak od roku 2000) se toho traduje hodně, např. že kvalita už není taková, že se výroba či základní výroba přesunuly do Itálie, Francie či Španělska. Připouštím že i já jsem tomu do značné míry věřil, ovšem není to tak dlouho co přátelé z Etrafiky osobně navštívili Dunhillovu londýnskou továrničku a byli ujištěni že se dýmky stále vyrábí přímo tady. To tedy skutečně rád slyším, tak přece je ještě něco v pořádku!

Zde je detail ražby na hlavičce, jestli to dobře vidím tak by ta dýmka měla být z roku 2013. Zajímavé je že na dvou novějších Dunhillkách z mé sbírky (billiardce 4103 a bentce 6102), které jsou obě o deset let starší (rok 2003), je ještě logo Dunhill, zde už je "Alfred Dunhill's The White Spot", což je i na krabičce na fotce výše.

Kuřácké vlastnosti jsou vynikající, nic jiného bych ani nečekal - je to prostě kvalita bez kompromisu a tomu také odpovídá vysoká cena. Vybral jsem do ní samozřejmě tabák Dunhill (jak jinak) a sice 221B Baker St., což je skvělá směs virginie a burley. Mám z ní ohromnou radost, tenhle tvar mi ve sbírce chyběl...a pak ještě ten jejich placatý bulldog, na ten doufám jednou také dojde. 

Falcon Shillelagh

Nedávno jsem si uvědomil, že jsem ještě nepsal o téhle dýmce Falcon. Pořídil jsem si ji před třemi lety, původně jsem chtěl tuhle verzi k meršánové hlavičce, ale pak se ukázalo že ten závit se tam nedá úplně dotáhnout, tak jsem si k té hlavičce pořídil bent verzi, na které ten závit sedí dobře. Mám dojem že tahle řada Falconu byla dříve spíš takovou raritou a před pár lety ji opět dali do výroby. Je to v podstatě klasický Falcon, liší se pouze tím že krček je zde překroucený o 180 stupňů a trubička tvořící kouřový kanálek je barevná, v tomto případě je červená.

Řekl bych že je to taková především designová záležitost, na pohled to vypadá opravdu zajímavě a pro Falcon, který je už sám o sobě dost netradiční dýmkou, je to pěkné zpestření. Na samotnou funkčnost to samozřejmě nemá jakýkoliv vliv, za sebe bych k tomu asi jen dodal že mi připadá že normální placatý Falcon se mi lépe drží v ruce. 

Jak je vidět na fotkách, tady k tomu byla hladká tmavá hlavička, ale dá se zde použít v podstatě jakákoliv náhradní hlavička. Tahle patří k těm menším velikostem, pro mě je to asi tak na hodinku kouření. Dávám z toho různé virginiové tabáky.

Název té dýmky je mi trochu záhadou. Shillelagh je taková tradiční irská prohnutá hůl s masivní hlavicí, původně ji snad používali rybáři k zabíjení ryb, ovšem byla to také osvědčená zbraň, prý byla velmi oblíbená v 19. století mezi irskými gangy v New Yorku. Tahle dýmka tedy není ani masivní, ani nebezpečná, snad jen že je překroucená. 

Falcony mám tři a dlouho jsem na ně nesáhnul, ale nějak mě v posledních několika měsících zase začaly bavit, takže si tak zhruba jednou týdně z některé z těch tří dýmek zakouřím. Je to trochu jiné než běžná briarová dýmka, ale vždycky musím ocenit jaký je z toho suchý a chladný kouř.