Zapalovač S. T. Dupont

Tohle je takový závan minulosti - zapalovač S. T. Dupont asi tak ze 70. nebo 80. let minulého století (vždycky když tohle říkám nebo píšu, tak si připadám hrozně staře). Mám jej díky Petru Liborovi, který je neuvěřitelně šikovný a kromě dýmek se také zajímá o zapalovače, zejména takovéto starší kousky. Petr si všimnul že tyhle zapalovače se stále prodávají (třeba na ebay), ale těch dýmkových je v nabídce poměrně málo a jejich ceny jsou mnohdy i několikanásobně vyšší než u těch běžných s plamenem co jde nahoru. Ty běžné, cigaretové, jsou zastoupeny v mnohem větším množství a dají se kolikrát koupit i za vcelku rozumné ceny. A tak se Petr pustil do díla a povedlo se mu vyměnit trysku tak, aby ze zapalovače šel boční plamen a dalo se to použít jako dýmkový zapalovač.

Zrovna na téhle povrchové úpravě je skvělé, že nějaké známky ohmatání nebo škrábance na tom v podstatě nejsou znát. Jinak pokud jde o velikost, je to zhruba 3,5 x 5,7 x 1,3mm, váží 105g. Vcelku robustní kousek, jen jak to člověk vezme do ruky, hned je znát že jde o dobrý, drahý a těžký zapalovač. Jenom tak pro porovnání - Corona Laurel váží 88g, Corona Old Boy ještě o něco méně.

Na spodku se nehtem zvedne takové "držadlo" od šroubovacího krytu ventilu na plyn. To byla další věc se kterou se Petr musel nějak vypořádat - Dupont totiž používá takovou atypickou koncovku na plnění, předpokládám že to bylo vymyšleno tak, aby zákazníci kupovali jejich nádoby s plynem. Těžko říct, zda se to ještě vůbec vyrábí, každopádně není to něco, co by se dalo v našich končinách sehnat. Z běžné nádoby (např. můj oblíbený Xikar), to prostě nejde. Petr na to naštěstí vyrobil redukci, díky které se to dá naplnit. Dupont také používá speciální velikost kamínků, ty se ale dají koupit na ebay, rovnou jsem si jich objednal dvě balení po desíti, abych měl trochu něco do zásoby.

A tady je ještě jedna fotka zapalovače v akci. Uvnitř se mimo jiné skrývá váleček, kterým se reguluje síla plamene. Co k tomu ještě dodat? Tyhle staré zapalovače mají svá úskalí, ale jsou krásné. Je to prostě radost zapálit si dýmku něčím takovým. 

Dunhill Cumberland 2105 - Dublin

Letos jsem si nepořizoval až tak mnoho dýmek, ale povedlo se mi rozšířit sbírku o pár Dunhillek, tahle je letošní čtvrtá:

Tohle bylo opět neplánované, v Etrafice v Blanické jsem si vyzvedával patentní bulldog, co jsem o něm psal posledně, s Jakubem Rolčíkem jsme se bavili o dýmkách a já pronesl větu že se mi moc líbí když má dýmka hlubokou pískovanou povrchovou úpravu - v tu chvíli se Jakubovi zablýsklo v očích se slovy "Tak počkej, já ti něco ukážu!" No, podívat jsem se musel, to by mi zvědavost nedala...a byl to tenhle krásný dublin s pravidelným hlubokým pískem. A protože mám v tomto směru mimořádně vyvinutou slabou vůli, dýmku jsem si samozřejmě koupil. Udělal jsem si sám pro sebe takové předčasné Vánoce...

Je to tvar 2105, což by měl být dublin, provedení je Cumberland - to se od běžného Shell Briaru liší právě tímto materiálem náústku. Na fotce to asi není úplně dobře vidět, ale náústek má takovou žíhanou červeno-hnědo-černou barvu. Provedení je bezfiltrové a je zde přítomen inner tube. Je to menší kousek, na délku má 12cm, na výšku 3,5cm a váží úžasných 19g! Při téhle váze se drží v zubech opravdu velice pohodlně. 

Tady ještě přidám detail hlavičky, prostě nádhera. Trochu ve mě hlodá myšlenka jestli tomu při výrobě trochu nepomohli, ale chci věřit tomu že ne. Předpokládám že to by je vyráběli ve větším množství, poptávka by po nich jistě byla. Ale něco takového je k vidění velmi zřídka.

A zde je ještě spodek dýmky, je tu i rovná ploška, takže se dá i pěkně položit na stůl. Dýmka je to velice příjemná a pohodlná, ale je to taková malá mrška s tenkými stěnami co mě okamžitě upozorní že kouřím moc rychle. Což je nakonec dobře, na takových dýmkách člověk se dá sledovat a zlepšovat kuřácká technika, jak člověk kouří moc rychle tak je tu v podstatě okamžitý feedback v podobě rozpálené hlavičky. Ale už jsem z ní kouřil víc jak desetkrát a vím zhruba jak na ni, abych si kouření užil a nemusel ji několikrát odkládat. 

Pokud jde o tabák, říkal jsem si by to mohlo být na nějaké směsi s burley, tedy jako první mě napadl Dunhill Bakers Street. Ten se již přestal vyrábět, pár plechovek v archivu mám, ale už jsem uvažoval o alternativách a jednu z nich vidím v tabáku Solani Aged Burley Flake. To tedy není virginie a burley, ale jenom burley (snad čtyři druhy burley, dokonce). Asi nejlepší nový tabák co jsem letos ochutnal, je poměrně hutný a silný, tak akorát do malé dýmky. Teď je tedy aktuálně vyprodaný, ale snad bude brzy opět skladem.

Už se mě pár lidí ptalo jestli jsou ty Dunhillky o tolik lepší než jiné dýmky a popravdě, nevím. Je to kvalita, kterou si taky nechají zatraceně dobře zaplatit. V poměru cena/výkon to asi neobstojí, ale mám Dunhillky rád a v tomto případě mě zkrátka naprosto uchvátil ten hluboký písek. Myslím že je to dobrá ukázka toho, že i současná Dunhillova výroba stále má něco do sebe.