JanPipes - Cyklos Rustic

Bylo, nebylo, jednoho dne jsem se nechal zlákat na workshop do dílny Honzy „JanPipes“ Kloučka. Ač nejsem zrovna příliš manuálně zručný, povedlo se mi tam dokonce s velkou pomocí od Honzy a Lucky vyrobit jednu dýmku, ale o té budu psát později.

Tuhle dýmku tam měl Honza mezi rozdělanými a víceméně hotovými a jak mi padla do ruky, věděl jsem že ji už nepustím a hned jsem ji koupil. Vlastně jsem ji koupil tak rychle, že tam Honza ani nestačil vyrazit značku JanPipes, ale výrobce se přesto pozná dle intarze v náústku myslím že i ten styl dýmky a ručně dělaný rustik hodně napovídá.

Cyklos je důkazem toho, že geniální věci často vznikají náhodou či improvizací. Unikátní je na něm to, že jde o rovně vrtanou bentku. To spojení „rovně vrtaná bentka“ je samo o sobě nesmyslné, ale u této dýmky tomu tak skutečně je! Honzovi u té dýmky původně zamýšlený tvar nevyšel – měla to asi být bentka, ale vlastně to na bentku vyšlo málo zahnuté a nějaký mírně zahnutý náústek ke krátkému krčku a kulaté dýmce…asi by to i bývalo šlo, ale to by bylo moc jednoduché, to by nebyl Honza aby si něco nevymyslel. Výsledek je takový, že na náústku je nastavena briarová aplikace, která v podstatě prodlužuje krček do většího úhlu a umožňuje tak umístění zahnutého sedlového náústku. A tak rovně vrtaná bentka spatřila světlo světa…

Je to taková příjemná dýmka co se dá pěkně zavěsit za zuby a člověk o ní skoro ani neví – přestože je na ní dost dřeva, je lehoučká a výborně vyvážená.

Kouřím z ní od samého začátku tabák Samuel Gawith Grousemoor (nebo v poslední době podobné tabáky jako Cannon Plug či RB Plug), je to taková mýdlová virginie, skvělá na chvíle když mám chuť na nějaký trochu aromatičtější tabák.

Michal Novák - poker

S Michalem Novákem jsem se seznámil na pražských srazech dýmka.net, kam ho přivedl Honza Klouček. Je to novinář, fotograf, dlouholetý a zkušený kuřák dýmky, člen Akademie internationale de pipe a v posledních letech také výrobce dýmek. Michal dělá freehandy a takové různé variace na klasické tvary, ale vždy si tam dá něco svého, něco netradičního.

Více dýmek z jeho produkce jsem měl možnost vidět na loňském Mistrovství světa družstev v maďarském Debrecenu, kde jsme společně soutěžili za Slovenský národní tým (za ČR soutěžit nemůžeme, protože dýmka.net není v té "správné" dýmkařské asociaci, ale to je dlouhá a zamotaná historie). Michal tam měl prodejní stánek společně s Honzou Kloučkem a Tomášem Mahovským. Nejvíc se mi líbila právě tato pokerka se zakulaceným vrškem. Znovu jsem si ji prohlédl a ohmatal nedlouho potom na Třebíčském kouření v Dalešicích (náhradní prostory konání z důvodu rekonstrukce třebíčského zámku), nějakou dobu jsem o tom přemýšlel až jsem se s Michalem dohodl na srazu že ji od něj koupím.

Vlastně jsme se domlouvali že mi ji přiveze na sraz až někdy v lednu, ale pak mi několik málo dní před vánocemi poslal zprávu zda bych si nechtěl nadělit dárek už teď, slovo dalo slovo a sešli jsme se na metru poblíž jeho bydliště, v zašli na kafe do čínské restaurace co tam je, popovídali si o dýmkách, tabáku, životě a tak vůbec a nakonec završili dohodnutý obchod.

Je to filtrová dýmka se stříbrným kroužkem a akrylovým náústkem, za zmínku stojí příjemně tenký skus, na tom si Michal nechává záležet. Naprosto stabilně stojí na stole, je příjemná do ruky a bez problému se dá držet i v zubech. Kouřím z ní Dunhill Royal Yacht.

Karel Krška - český bulldog

Jedním z mých nejoblíbenějších dýmkových tvarů je tzv. český buldog, tomu tvaru se také říká author. Je to kratší, mohutná, podsaditá dýmka. Tato variace je od Karla Kršky, moření je dohněda, kresba vcelku vydařená. K vršku jsou tam vyfrézované takové dva proužky, jak tomu často bývá u rhodesianů. Náústek je ebonitový. Na tak velký kus dřeva není zas tak těžká a poměrně příjemně se drží v zubech. Velikost kotle je střední.

Koupil jsem ji v Království dýmek ve Štěpánská u pana Hingara. Dýmky od Kršky se mi vždycky líbily, zvlášť tím že jsou takové mohutnější, je na nich hodně dřeva, jsou to obvykle takové variace na klasické tvary, ale vždycky ozvláštněné nějakou designově zajímavou drobnůstkou, nějakou hrankou nebo vlnkou. Dokonce jsem i časem tak nějak přišel na chuť těm Krškovým kováním z duralu, co mají vypadat tak trochu jako ta co dělá Ser Jacopo. Každopádně tato nic takového nemá, klasický tvar, bez kování, jen ty dva proužky, jak jsem zmiňoval. Jak jsem ji viděl a vzal ten příjemně baculatý tvar do ruky, už jsem věděl že bez ní zkrátka neodejdu…

Klady této krškovky jsou pěkný tvar a přiměřeně velký kotel. Bohužel najdou se i zápory, jedním z nich bylo to že měla neustále tendenci se napalovat, jakkoliv jsem se snažil kouřit velmi opatrně a nerozpálit ji. To nakonec spravil zásah Honzy Kloučka, který mi ji vybrousil a vymazal zakuřovací pastou (a trochu zvednul dno, které se propalovalo) a musím zaťukat na briar, od té doby se z ní kouří výborně. Dalším problémem byl čep, který tam byl hodně natěsno a náústek se po nějaké době nedal celý našroubovat. Jestli jsem to správně pochopil, tak celý ten náústek je z ebonitu včetně čepu a ten bohužel, na rozdíl od běžně užívaných teflonových čepů, pracuje při ohřátí. Honza si s tím také poradil, netuším jestli jej jen ohřál a vytvaroval trochu jinak nebo jej trochu obrousil, ale už tam zase sedí až do konce, tak jak má. Rada byla taková ať dýmku nerozdělávám dokud nevychladne.

(to se mi jednou dokonce povedlo vyfotit dýmku ještě nezakouřenou)

Až na ty potíže (které se naštěstí vyřešily) je to velmi příjemná dýmka, opravdu jedna z mých oblíbených. Kouřím z něj tabák Telegraph Hill (G.L.Pease), který kouřím velmi často a mám na něj několik dýmek, takže krškovka rozhodně je stále v aktivní službě.

Ser Jacopo Domina 2007

Italský výrobce dýmek Giancarlo Guidi, jehož dýmky nesou značku Ser Jacopo, vyrábí každý rok limitovanou sérii výročních dýmek. Vždy je to nějaký speciální tvar a na dýmce je obvykle ozdobné stříbrné kování. Já se šťastnou náhodou dostal k výroční dýmce z roku 2007.

Spoustu dýmek jsem vydražil na ebay, většinou se na tom dá dost ušetřit protože každý článek v obchodním řetězci mezi výrobcem a konečným spotřebitelem znamená nějaký náklad navíc a dýmka z kamenného obchodu pak může stát i víc jak dvojnásobek. Navíc je to poměrně napínavé a zábavné to sledovat a takticky přihazovat. Pokud jde o ebay, tak ono není umění mít dost peněz a koupit si za ně drahou dýmku. Naopak je tam skvělé že se dá někdy koupit poměrně drahá dýmka za zlomek její ceny. V případě této dýmky šlo o šťastnou shodu okolností že jsem tam dal základní příhoz který činil 99 euro a nikdo další nepřihodil víc. Ono to zrovna bylo v období kdy je v letních prázdninách takové to "stěhování národů" ze severu na jih a navíc kolegové z dýmky.net byli tak laskavi, že na tu dýmku po mém upozornění nepřihazovali (a někteří by bývali přihodili velice rádi, patří jim za to mé poděkování).

Je to masivní pískovaná dýmka s ozdobným stříbrným kroužkem a akrylovým náústkem. Kouřový kanálek je typicky velice široký, takže dýmka má silný tah a není problém ji dokouřit až do dna. Po experimentování s několika tabáky se v ní nakonec hezky zabydlel Erinmore Mixture.

Pavel Háp - klubová dýmka 2005

pipE-club Dýmka.net má pravidelně od roku 2004 každý rok klubovou dýmku. První jsem bohužel prošvihnul, byla to řadové Petersonka, která byla oražena logem klubu. Tuto od Pavla Hápa jsem si již nemohl nechat ujít. Dostali jsme několik variant na výběr, já osobně jsem byl pro Hápovu gottwaldovku, což bohužel neprošlo. Co si vzpomínám, tak zejména náš slovenský kamarád Lubo prosazoval aby to byl takový dynamický bent poker. Tak se i stalo a po zdlouhavé a trochu vypjaté debatě byl nakonec odsouhlasen tento tvar.

Já zvolil tmavší barvu se stříbrným kroužkem, jinak provedení byla nabídnuta v mnoha variantách. Světlá hladká, tmavá hladká a asi dva nebo tři druhy rustiku, dále pak volitelně se stříbrným nebo zlatým kroužkem.

Je to vlastně můj první poker, ten tvar se mi líbil už tenkrát, ale v mé sbírce se takové různé "pokerovité" dýmky začaly v hojnějším počtu objevovat až zhruba od loňského roku. Poker je zkrátka klasický tvar a je velice praktický, není pro něj potřeba žádný stojánek, to je asi jeden z hlavních důvodů proč je tak oblíben.

Z téhle klubovky kouřím Erinmore Mixture (nebo Plug pokud jej ovšem zrovna mám v zásobě), lehce ovoněná směska se do ní vyloženě hodí.

BPK bulldog (facelift by Bromden)

BPK bulldog nebo též český bulldog či gottwaldovka, to je takový velmi vděčný tvar s dlouhou tradicí výroby v Proseči u Skutče. Krátká masivní dýmka, která se dobře drží jak v ruce, tak i v zubech. Tuhle jsem před několika lety pořídil v trafice Valmont na Novém Smíchově, byla to laciná dýmka asi za čtyři stovky. Původně hladká a lakovaná, ovšem lak bohužel neměl moc dlouhého trvání. Po prvním (velice opatrném) kouření se na laku objevily puchýřky a částečně se začal loupat, takže jsem to nakonec osmirkoval a navoskoval včelím voskem. Po osmirkování se ukázalo že kresba byla taková dost jalová, ale to se holt nedá nic dělat, pod lakem se snese všechno a včelí vosk je zas matný, takže to nebylo tak moc vidět. Nicméně kazy ani kyty tam nebyly, to mě příjemně překvapilo. Měl jsem ji jako takovou spíše outdoorovou dýmku na výlety nebo když jsem něco dělal na zahradě, prostě takový otloukánek. Jednou mi i nechtěně spadla po schodech dolů do sklepa a trochu se tím otloukla a poškrábala. Zkrátka kouřil jsem z ní občas a nebylo to nic čím bych se mohl pochlubit. Tedy než si ji vzal do práce Bromden...

Udělal mi na ní výborný facelift, dá se říct že ji celou předělal. Vyrovnal na ní všechny nesouměrné nedokonalosti, přebrousil náústek, přidal stříbrný kroužek a především ji celou přerustikoval a namořil načerno. Když mi ji přinesl tak jsem úplně žasnul jak z toho "ošklivého káčátka" dovedl udělat takvou krásnou dýmku. Žertem říkal že dýmka od BPK je vlastně celkem solidní polotovar ze kterého se při troše šikovnosti dá udělat poměrně slušná dýmka. 

Kouřím z ní latakie, většinou Balkan Mixture od Gawith Hoggarth nebo něco podobného...

Peterson Meerschaum

Moje první „opravdická“ pěnovka. Tyhle pěnovky prý pod svou značkou a na zakázku také pro Petersona vyrábí Barling na ostrově Man. Na rozdíl od typicky bílých tureckých pěnovek je tahle tmavší – je z afrického meršánu. K tomuhle mají navíc takový zvláštní výrobní postup, kdy hotové dýmky na závěr posypou nějakým práškem a dají jakoby „zapéct do trouby“. Výsledkem je glazura povrchu, dýmka se na rozdíl od tureckého meršánu nezašpiní a neohmatá, dá se nosit v běžném pouzdře jako kterákoliv jiná dýmka (nepotřebuje takové to „houslové“ pouzdro na míru jako jiné pěnovky. Barva byla původně světle béžová, vršek černý (to od toho „pečení), což je poměrně praktické, protože se člověk nemusí strachovat o to že vršek bude opálený. Ta barva se v rámci nakuřování trochu mění – tmavne a přechází z té původně světle-béžové barvy do takové oranžové.

Je to menší bentka, lehoučká, hezky sedí v ruce i v zubech. Je to bezfiltrovka, náústek má petersonský

p-lip a značení s velkým „P“.

Kouřím z ní všechno možné, pěnovky nejsou tolik náchylné na to aby se do nich chuť tabáku zažrala. V poslední době asi nejvíc tabák Condor, ten mi z ní velice chutná. Z briaru mi Condor připadá moc intenzivní, ale ta mořská pěna tomu trochu ubírá na síle, je to tak akorát.

K téhle dýmce se váže taková veselá historka. Kupoval jsem ji ve Štěpánské u pana Hingara. Vlastně jsem se byl jen podívat a nakoupit si nějaký tabák a čističe, ale pak jsem ji tam zahlédnul a bylo mi jasné že bez ní neodejdu. S kamarády jsme pak šli na pivo a já si z nové pěnovky chtěl rovnou zakouřit, tak jsem ji hned nacpal, zapálil sirku…a nic. Nešlo z ní vůbec potáhnout, jakoby byl ucpaný náústek. Ten také ucpaný byl, nedal se jím protáhnout čistič. Tak jsem se při nejbližší příležitosti zastavil u pana Hingara jestli by se na to podíval. Ten byl v šoku, říkal že u jiných značek budiž, ale u Petersona se mu nikdy nic takového nestalo. Za týden jsem se pro ni zastavil, pan Hingar říkal že ten náústek musel narovnat, projet malým vrtáčkem a zase ohnout zpátky. Zřejmě chybička ve výrobě – když se na náústku lepí čep, tak se musí profouknout, což se tady zřejmě nestalo a tím lepidlem se zcela ucpal. Každopádně dobrá věc se podařila a od té doby mi věrně slouží.