XIV. Klání zemí Koruny české

XIV. Klání zemí Koruny české se konalo dne 14.6.2014 v Pardubicích v prostorách hostelu TRIM a pořádal je Královéhradecký Pipe Club. Na soutěž jsem jel s pražskou výpravou PC Dýmka.net, místo odjezdu byla prodejna Etrafika v Blanické, kde jsme nakládali několik beden se zbožím do stánku který tam měl Jakub Rolčík. 

Hostel TRIM vypadal vcelku pěkně, měli tam i bowling a nějaké šipkové terče, pobavily nás všudypřítomné nápisy ohledně zákazu kouření které tentokrát pro uzvařenou společnost neplatily. Byl tam velký bar, přední místnost kam se hezky vešel stánek Etrafiky a pár dalších stolů s nabídkou dýmek a samozřejmě velký sál kde se konala soutěž. V této době se také konal v Kostelci u Honzy Kloučka letošní Pipemakers Meeting, takže spolu s Honzou přijeli i další výrobci se svými dýmkami, tentokrát to byli Georgi Todorov z Bulharska, Robert Marcoz Viervejizer ze Španělska a Marek Kando ze Slovenska. Jinak nemohli chybět Michal Novák a Petr Vobořil se svými dýmkami a byl tu také Petr Kučera, ale ten zrovna všechno prodal do Dánska, takže s sebou bohužel nic neměl a jen se účastnil soutěže. V ceně startovného jsme také měli lísteček na ochutnávku vín, tu jsem poslal dál někomu kdo to ocení, protože vínu nerozumím a pálí mě po něm žáha. 

Soutěžní dýmka měla značku Mr. Brog, za kterou stojí náš kamarád Zbigniew Bednarczyk z Polska. Je to panel s rustikovanou hlavičkou, bylo vcelku příjemné že se ta dýmka dala díky tomu tvaru postavit na stůl. Má tedy nepříliš silné stěny a povedlo se mi ji dost rozpálit, naštěstí se to obešlo bez napálení stěn či kanálku. Až ji časem řádně zakouřím tak se tahle dýmka jistě stane platnou součástí mé sbírky, v budoucnu jí věnuji samostatný článek, jinak je snad trochu vidět na fotkách a také je zobrazena níže na diplomu. Soutěžním tabákem byl Mac Baren Mixture Modern, což je takový lehčí aromatik. Nepatří zrovna mezi moje oblíbené tabáky, ale na soutěžení je vcelku vhodný, myslím že na vítězných časem je to vidět. Soutěžilo se dle pravidel CIPC včetně toho že se soutěžící mohli napít až po uběhnutí prvních deseti minut. 

Pokud jde o samotnou soutěž, nehořelo mi to zas tak zle, ale stále jsem byl na pokraji toho že mi ta dýmka vyhasne, takže jsem kouřil příliš rychle a pak to zase byla taková "rychlá smrt", tentokrát v 47. minutě, bylo z toho nakonec 28. místo. Nicméně kolegové za Dýmka.net byli mnohem úspěšnější a obsadili první tři místa, Martin Pedain již počtvrté v řadě vyhrál Klání s neuvěřitelným časem 2 hodiny a 39 minut a tak si znovu přivezl a zase odvezl putovní trofej. Štefan German byl v těsném závěsu druhý, Honza Klouček třetí, Petr Vobořil šestý, Jakub Antoš devátý a pak by se dalo pokračovat až k poslednímu místu které jistil Zdeněk Klásek se svou tradiční půlhodinkou. 

Výsledková listina je zde:

Jinak jsem byl rád že jsem zas viděl spoustu přátel, na chvíli mi i svěřili hlídání stánku Etrafiky kde jsem mohl rozdávat dobré rady ohlevdně dýmkového tabáku. Po vyhlášení výsledků jsme ještě měli večeři a pak jsme se vydali na cestu zpět, v Blanické jsme zase vyložili všechny bedny a rozjeli se každý domů. Závěrem musím poděkovat Královéhradeckému Pipe Clubu a všem ostatním za moc pěknou akci. Teď si s tím soutěžením myslím všichni dáme na chvíli pauzu, ale určitě se budu těšit na Třebíčské kouření, které by se po letech opět mělo konat v prostorách třebíčského zámku, mělo by to být 25.10.2014. 

Jinak přidávám odkaz na pár snímků co jsem nacvakal mobilem, zde:

https://picasaweb.google.com/117482786734786696546/XIVKlaniZemiKorunyCeske?noredirect=1

Kouření U Splavu

V poslední době jsem tomu soutěžnímu kouření moc nedal, ale konečně jsem se zase jednou zúčastnil soutěže a tou bylo včerejší "Kouření U Splavu", které se konalo v prostorách zahradní restaurace U splavu v Praze Uhříněvsi. Soutěž pořádal klub P.C. Pipemakers, který tvoří tři výrobci dýmek a sice Robert Kněz, Michal Novák a Přemek Omrt. 

(Michal Novák)

Já jsem to pojal jako takový pěkný výlet, jel jsem z Radotína vlakem na Hlavní nádraží a odtud jsem pokračoval na Nádraží Uhříněves. V těchto končinách jsem myslím v životě nebyl. Mohl jsem si cestu trochu nablížit místním autobusem, ale přijel jsem poměrně brzy takže jsem si udělal procházku, stejně to byly jen asi nějaké dva kilometry. Na místě už byl Michal Novák se svým realizačním týmem, tak jsem měl alespoň možnost letmo nakouknout do jeho dílny kterou má hned vedle restaurace. Moc pěkné prostředí, v tom areálu je park, restarace, nějaký rybníky...

Pak už se pomalu začali scházet všichni účastníci, dobře jsme pojedli, něco popili a po druhé hodině začala soutěž. Soutěžní tabák byl ovšem luxusní, díky firmě TTI, která byla jedním ze sponzorů, se soutěžilo s tabákem Dunhill Elizabethan Mixture. To je momentálně jeden z mých nejoblíbenějších tabáků. Nejvíc jsem se asi bál zapálení, protože jsme soutěžili venku a to dobře znám že sirkou si nejsem schopný zapálit při sebemenším vánku. Tady jsme ale dostali kvalitní sirky se značkou Davidoff a kupodivu se mi to povedlo zapálit na jednu sirku. Jinak kouřilo se mi dobře, uhlík jsem sice neviděl ani jednou během celé soutěže ale dýmka moc rozpálená nebyla, vůbec to nemočkovalo...ale hořelo to rychle a pak jsem si, jako obvykle, přílišným dusáním udělal na dně takový tabákový špuntík a zdechlo mi to. Můj soutěžní výsledek myslím není úplná ostuda, ale žádná sláva to taky není, stačilo to jen na patnácté místo. Ale nemůžem to vyhrát všichni, že...

Protože klub Pipemakers jsou tři výrobci dýmek, tak každý z nich věnoval jako cenu jednu ze svých dýmek. A pánové to pojali netradičně že ty dýmky nebyly hlavními cenami pro vítěze, ale staly se předmětem tomboly takže šanci na výhru zde měl opravdu každý. Já jsem samozřejmě nic nevyhrál, ale to je vcelku normální, na tombolu jsem nikdy štěstí neměl. Ne že by mě to tolik mrzelo, však od Michala i Přemka již několik dýmek mám, od Roberta mám alespoň soutěžní dýmku z mistrovství v Poděbradech. 

Nemohla tu chybět nabídka dýmek na prodej, své dýmky tu měli Přemek Omrt a Michal Novák. Michal tu kromě těch svých měl i celou hromadu repasovaných dýmek, hodně z nich jsou staré, dávno zapomenuté anglické značky. Také tu byl pan Polívka z firmy TTI, který měl s sebou vzorky tabáků Dunhill, Davidoff a dalších které k nám dováží. 

Výsledková listina je zde:

Tady je odkaz na několik fotek co jsem tam cvaknul mobilem: 

https://picasaweb.google.com/117482786734786696546/KoureniUSplavu

Závěrem nezbývá než poděkovat klubu Pipemakers za příjemnou dýmkařskou akci a všem účastníkům za pohodovou atmosféru. A můžeme se všichni těšit na příští ročník.

Nevill Handmade - "Hawkbill" 04/14

Další dýmka z mojí výroby, tady se přesně ukázalo že na všechno musí být ten správný čas. Začal jsem na ní dělat před více jak měsícem, to jsem ten hobby blok seříznul a rašplí zbrousil do takového řekněme základního tvaru kdy bylo jasné že to bude muset být nějaká bentka. Byl u toho původně sedlový náústek ale to mi k tomu nějak nesedělo, takže jsem k tomu dal normální který jsem měl v zásobě. To mě mimo jiné vedlo k nákupu horkovzdušné pistole protože na ohýbání akrylu hrnek horké vody fakt nestačí. Ale vše popořadě, začněme první fotkou.

Pořád jsem nějak nevěděl co s tím, až jsem se včera prostě ráno vzbudil, nasnídal se a nevím jestli mě políbila nějaká múza, ale najednou jsem přesně věděl co bych s tím tak mohl udělat. Říkal jsem si že tentokrát zkusím něco trochu jiného a místo bentky s rovným vrškem to udělám celé takové kulatější. Náústek jsem si díky horkovzdušné pistoli mohl ohnout jak jsem chtěl a myslím že to k tomu jde pěkně. Netvrdím že ten tvar je přímo Hawkbill, proto to ostatně raději v názvu článku dávám do uvozovek, ale ten sklon náústku se tomu celkem blíží. Jinak se dřevem byla celkem potíž, spousta kazů poněkud jalová kresba, takže jsem dýmku nechal co nejtmavší. U rustiku jsem se snažil udělat jej tentokrát o trochu výraznější, což tedy ve výsledku úplně není. Je určitě hrubější než u předchozích dýmek, ale jenom o trošičku a také jsem to neodlešťoval hrubým leštícím kotoučem. 

Na výšku má 5,5cm, na délku 13,5cm a váží 60g. Úplně malá dýmka to není, na druhou stranu žádný obří kotel také ne, zkrátka taková střední až větší velikost. V ruce sedí pěkně, udržet ji mezi zuby také není vůbec problém. Aby ten tvar byl trochu lépe vidět, udělal jsem si na zahradě takovou "selfie" fotku:

Jaký tabák do ní dám, to ještě nemám úplně rozmyšlené, ale myslím že si tuhle dýmku s největší pravděpodobností nechám pro sebe. 

Nevill - Handmade Billiard 03/14

Třetí letošní dýmka, tentokrát jsem to měl hodně zjednodušené tím že jsem měl od Honzy Kloučka připravený polotovar. Vybral jsem si u něj z bedny jednu hotovou hlavičku (tuším že to tam má připravené na dýmky Stanislaw), Honza mi ji navrtal a osadil to náústkem. Tedy tu nejdůležitější část už jsem měl hotovou, vše samozřejmě na výbornou a pak už jsem si s tím mohl sám trochu pohrát.

Musel jsem tam především trochu dobrousit krček a spasovat to s náústkem. Náústek byl ebonitový a musel jsem jej také řádně zbrousit a vyleštit. Tedy na skusu tam stále mám pár drobných škrábanců které ještě budu muset vyleštit, ale to už nebude takový problém. Musím říct že tedy raději pracuju s akrylem, ale připouštím že třeba pokud jde o ohýbání tak ebonit jednoznačně vede, stačí jej jen trochu nahřát a jde to skoro samo. Po spasování krčku s náústkem vypadala dýmka takto:

Pak přišla konečně na řadu má nejoblíbenější část - povrchová úprava. Opět jsem zvolil svůj oblíbený drobný rustik, i když tentokrát je možná o trochu hrubější. Petr Kučera byl tak laskav že mi věnoval takovou kulovou zubařskou frézu co se dá použít na Proxxonu, tak jsem to hned musel vyzkoušet. Tahle frézka je o malý kousek větší než ta co jsem měl v sadě a rustikovalo se s ní skvěle. Následovalo namoření natmavo, odleštění hrubým kartáčem aby tu byl trochu kontrast, pár nátěrů parafínovým olejem a nakonec vyleštění jemným kotoučem s karnaubským voskem. Opět tam trochu prosvítá kresba dřeva a světlé části mají takový takřka červeno-oranžový odstín, uvidíme co s tím udělá delší používání. 

 Na délku má 14cm, na výšku zhruba 5cm, váha je 53g. Je to taková vcelku standardní billiardka, mám v úmyslu nechat si ji jako soutěžní dýmku, tedy poté co ji řádně zakouřím. Má slušný tah, takže myslím že na to soutěžení by se mohla hodit. 

Přemysl Omrt - XXL freehand 18/09

V pořadí osmá dýmka kterou mám od Přemka Omrta a přišel jsem k ní neplánovaně. Přemek si na srazy pražské buňky pipE-clubu Dýmka.net obvykle nosí kufřík s dýmkami, něco má na ukázku, něco na prodej. O téhle se rozhovořil že se o ni zajímal jeden člověk a byla na něj moc drahá, tak Přemek zcela sebekriticky připustil že je tam kouřový kanálek navrtaný trochu víc na jednu stranu, tak by mu to slevil na polovinu a přesto to stále bylo moc. Napůl v žertu jsem prohlásil že za tu cenu bych ji tedy koupil, načež ji Přemek zabalil do pytlíku a podává mi ji se slovy že platí. Já zcela výjimečně neměl u sebe dost hotovosti takže jsme celý obchod realizovali o týden později, raději jsem se ptal zda si to třeba nerozmyslel že bych ho nechtěl nějak šidit. Ale ne, jak řekl tak se stalo, takže ta dýmka u mě našla nový domov.

Je to docela zvláštní, dle výrobního čísla je z roku 2009, Přemek říkal že ji s sebou měl na většině akcí kde vystavoval a prodával, ale já si nemůžu vzpomenout že bych ji tam býval viděl. A nebo je možné že jsem se přesouval k jiným kouskům neb jsem si myslel že asi bude dražší. Těžko říct, každopádně jsem moc rád že ji mám. Jak je vidět z fotek, tohle není dýmka úplně pro každého, jednak je tvarově velmi svébytná a především má tabákovou komoru obřích rozměrů, tak trochu jako ten jeden XXL freehand co už od Přemka mám. 

Na výšku má 7cm, na délku 15cm, váží 77g. Není to tedy dýmka která by se dala držet mezi zuby delší dobu, ale nějakou tu chvíli se udržet dá. Do ruky je ten tvar velice ergonomický, hezky zaplní celou dlaň. Dýmka je v hladkém provedení, po stranách je mořena natmavo kvůli nějakým drobným nedokonalostem, ovšem i přesto je vidět že tam jsou pěkná ptačí očka a celkově to dělá zajímavý kontrast. Stěny jsou po stranách zejména nahoře poměrně tenké, trochu jsem se toho bál, ale problémy to při kouření vůbec nedělá. Tvar je myslím pro Přemka velmi typický - velký kus dřeva, pak tu jsou hranky, zaoblené stěny, přírodní plato. A dá se pěkně postavit na stůl, to se občas také hodí. Dýmka je ve filtrovém provedení, náústek je z akrylu, což je jedině dobře. 

Chvíli jsem váhal co bych do ní nacpal za tabák, před několika týdny jsem se na to ptal Přemka a ten mi odpověl že samozřejmě latakii, vždyť vlastně vyrábí jenom dýmky na latakii. Nechal jsem si poradit a mám ji na latakiové směsi, zrovna teď je to Ashton Artisan's Blend. Kouří se z ní příjemně, má výborný tah a díky tomu velikému kotli si mohu latakii opravdu vychutnat. 

Pipkin (Petr Kučera) - billiard

Tuhle dýmku jsem od Petra Kučery koupil už v loňském roce na Třebíčském kouření v Dalešicích a tak nějak jsem čekal s článkem o ní jednak až ji trochu zakouřím a pak také až si Petr udělá nějakou webovou prezentaci, což se již povedlo, takže odkaz je zde: http://www.dymkypipkin.cz/

Na Petrovi je pozoruhodné že dýmky začal vyrábět teprve před rokem, sám píše že se základy naučil od Honzy Kloučka a Tomáše Mahovského, ale jeho tvorba tedy nijak začátečnicky nevypadá. Už loni zkoušel všelijaké aplikace ať už z jiných druhů dřeva, rohoviny, myslím že i z bambusu a letos tam má tvary i aplikace které jsou poměrně odvážné a technicky náročné. Když se podíváte na dýmky co má Petr na stránkách, tak si asi také řeknete jak se tohle všechno dokázal během tak krátké doby naučit. Sám nevím, myslím že je to prostě přirozený talent a veškeré informace týkající se výroby dýmek do sebe, obrazně řečeno, nasává jako houba. Je vidět že s každou dýmkou se posouvá o krok dál.

Nedávno byl Petr s výpravou Dýmka.net na mezinárodním mistrovství Dánska v pomalém kouření dýmky, měl tam samozřejmě svou nabídku dýmek a udělal tam velký dojem na pány z Danishpipeshop.net, ostatně můžete se o tom přesvědčit ZDE. Klobouk dolů, to znamená opravdu hodně!

Osobně Petra znám nějak od loňského roku kdy začal chodit na srazy pražské buňky Dýmka.net, je to dlouholetý zkušený kuřák, má ve sbírce mnoho krásných dýmek. Na mě působí jako takový velice skromný člověk, je vidět že na dýmkách si dává záležet, je to poctivá práce. 

Ale vraťme se k té dýmce co od něj mám. Časem to bude zřejmě sběratelský kousek, protože má vyražené pořadové číslo 002. Je to takový masivnější billiard se zajímavým vykrouženým náústkem. Povrchová úprava je jemné pískování. Hlavička je větší a stěny jsou poměrně tenké, což z toho činí dost velký kotel, myslím že objemem se to blíží dunhillově velikosti šest. Náústek je s filtrovým čepem na 9mm. Těch dýmek tam měl tenkrát s sebou víc, ale tahle se mi z nich líbila nejvíc. Vizuálně a především na dotek, jak mi pěkně zapadla do ruky, jako by tam patřila odjakživa. Na tohle já při výběru dýmek hodně dám... 

Na výšku má 5cm, na délku 13cm. Na tu velikost je poměrně lehká, váží jen necelých 54g. V ruce se drží dobře a především se dá velmi pohodlně udržet mezi zuby. Pokud jde o kuřácké vlastnosti tak se té dýmce nedá nic vytknout. Nechal jsem si ji na latakii, momentálně z ní kouřím Peterson Balkan Delight.

Závěrem nezbývá než Petrovi popřát hodně zdaru v jeho další výrobě, myslím že toho od něj v budoucnu můžeme hodně očekávat. Kromě výše uvedného webu jsou některé jeho dýmky také v nabídce prodejny Etrafika Praha Blanická.

BPK Bulldog (facelift by Nevill)

V prodejně Etrafika Praha zařadili mezi svůj sortiment také dýmky z prosečské továrny BPK. Dá se říct že tahle značka představuje zároveň to nejhorší i nejlepší z české výroby dýmek. Co myslím tím nejhorším asi nemusím rozvádět, tím nejlepším myslím ty různé klasické tvary a zejména pak český buldoček, který se na prosečsku vyrábí již dlouhá desetiletí. Je to jeden z mých nejoblíbenějších tvarů a tak jsem si tam vybral jeden ze tří co měli v nabídce a předělal povrchovou úpravu, výsledek vypadá takto:

Ale vezměme to popořadě. Původně měla ta dýmka takový divný lak v hnědočervené barvě. Kresba na jedné straně relativně ušla (fotil jsem to schválně z té lepší strany), na druhé byla taková dost jalová. Nebylo to nijak těžké rozhodnutí že tohle prostě musí pryč.

Smirkovým papírem to šlo odstranit poměrně dobře, hned se objevila spousta kytů. Nepočítal jsem je všechny, ale určitě jich bylo víc než deset, zejména pak na druhé straně.

Pak jsem se už pustil do svého oblíbeného jemného rustiku který dělám frézkou Proxxon. Zajel jsem tradičně trochu do náústku a udělal tam takový rustikovaný "prstýnek". Původně jsem měl v úmyslu to více odleštit, ale říkal jsem si že zvlášť z té jedné strany by to nevypadalo moc pěkně, tak jsem tu dýmku nakonec nechal takhle tmavou.

Na délku má 12,5cm, na výšku zhruba 4cm, velikostí se myslím nijak neliší od těch ostatních buldočích dýmek co mám ve sbírce. Váží 61g, což je myslím odpovídající. Býval bych řekl že váží méně, v ruce mi připadá poměrně lehká, ale váha zkrátka nelže.

Na závěr, přidám ještě fotku z druhé strany (tady je celkem vtipně vidět jak je každý snímek focený za úplně jiné světelnosti). Práce na téhle dýmce mě hodně bavila, vůbec nějak sleduju že to rustikování a moření mě baví víc než samotné broušení dýmky. Jak s touhle dýmkou naložím zatím nevím, ale ona si své využití jistě najde.

Update - novým majitelem této dýmky je Kryštof Boháček, kamarád a kolega z našeho spolku PPNSD.