Kožená klubová dýmka 2019

Klubová dýmka pipE-clubu Dýmka.net za rok 2019, za kterou stojí kolektiv autorů. Tohle je tuším aktuálně poslední klubová dýmka, hádám že během Covidu přátelé žádnou další nepřipravovali. Ostatně díky Covidu na mě tahle dýmka také více než rok čekala, protože jsem si ji nebyl vyzvednout a dostala se ke mně až nedávno spolu s další dýmkou (ještě jednou díky Jakubovi Rolčíkovi za odeslání). 

Co si vzpomínám, pojetí této klubové dýmky bylo poměrně low budget, ale myslím že celkově vzato je to hodně muziky za ne tak mnoho peněz. Hlavička je od BPK, je to taková ta běžná billiard hlavička, nejspíš stejná jako u některých soutěžních dýmek, co jsem tak za ta léta posbíral. Náústek je akryl, provedení bezfiltrové (tuším že to bylo na výběr) a pak je tu především jedna věc, která ji činí výjimečnou - je celá obšitá v kůži! To je něco, co jsem viděl na nějakých starších dýmkách, ale netuším zda to ještě někdo v dnešní době nějak masově vyrábí.

Pokud jde o dýmku samotnou, na délku má 14,5cm, na výšku 4,5cm, váží solidních 47g. Prostě rozměry soutěžní dýmky. V zubech se udržet dá, ale je to spíš dýmka do ruky a s tou kůží je to poměrně zajímavý pocit. Trochu nezvyklé, ale kůže je pro mě na dotek velmi příjemný materiál.

Tady ještě přidám detail stehů na tom koženém kabátku. Nevím přesně kdo tu kůži dělal, ale odvedl fakt dobrou práci. Někdo na to klidně může mít jiný názor, ale mně tahle dýmka přijde velice elegantní. Jinak kouřím z ní tabákové směsi s latakií, aktuálně Blackpoint od G.L.Pease. Kouří se z ní výborně, nedá se tomu nic vytknout. Myslím že ta dýmka bude vypadat čím dál líp, používáním ta kůže po letech jistě získá pěknou patinu.

BPK Bulldog (facelift by Nevill)

V prodejně Etrafika Praha zařadili mezi svůj sortiment také dýmky z prosečské továrny BPK. Dá se říct že tahle značka představuje zároveň to nejhorší i nejlepší z české výroby dýmek. Co myslím tím nejhorším asi nemusím rozvádět, tím nejlepším myslím ty různé klasické tvary a zejména pak český buldoček, který se na prosečsku vyrábí již dlouhá desetiletí. Je to jeden z mých nejoblíbenějších tvarů a tak jsem si tam vybral jeden ze tří co měli v nabídce a předělal povrchovou úpravu, výsledek vypadá takto:

Ale vezměme to popořadě. Původně měla ta dýmka takový divný lak v hnědočervené barvě. Kresba na jedné straně relativně ušla (fotil jsem to schválně z té lepší strany), na druhé byla taková dost jalová. Nebylo to nijak těžké rozhodnutí že tohle prostě musí pryč.

Smirkovým papírem to šlo odstranit poměrně dobře, hned se objevila spousta kytů. Nepočítal jsem je všechny, ale určitě jich bylo víc než deset, zejména pak na druhé straně.

Pak jsem se už pustil do svého oblíbeného jemného rustiku který dělám frézkou Proxxon. Zajel jsem tradičně trochu do náústku a udělal tam takový rustikovaný "prstýnek". Původně jsem měl v úmyslu to více odleštit, ale říkal jsem si že zvlášť z té jedné strany by to nevypadalo moc pěkně, tak jsem tu dýmku nakonec nechal takhle tmavou.

Na délku má 12,5cm, na výšku zhruba 4cm, velikostí se myslím nijak neliší od těch ostatních buldočích dýmek co mám ve sbírce. Váží 61g, což je myslím odpovídající. Býval bych řekl že váží méně, v ruce mi připadá poměrně lehká, ale váha zkrátka nelže.

Na závěr, přidám ještě fotku z druhé strany (tady je celkem vtipně vidět jak je každý snímek focený za úplně jiné světelnosti). Práce na téhle dýmce mě hodně bavila, vůbec nějak sleduju že to rustikování a moření mě baví víc než samotné broušení dýmky. Jak s touhle dýmkou naložím zatím nevím, ale ona si své využití jistě najde.

Update - novým majitelem této dýmky je Kryštof Boháček, kamarád a kolega z našeho spolku PPNSD.

Old River

Estate dýmky nepořizuju příliš často, občas jsem udělal výjimku u značek jako je Dunhill. A také jsem udělal výjimku v případě prosečského buldočka Old River, tyhle dýmky mi přibyly do sbírky hned dvě (rovná a lehce zahnutá verze, budou nejmíň třicet let staré). Obě mi repasoval Přemek Omrt (přeleštil, vyčistil, vydezinfikoval) a  ihned se zařadily k mým oblíbeným kouskům co je mám vždy připravené na stole a často z nich kouřím. 

Old River se vyznačuje takovým poměrně zajímavým a velice hrubým rustikem. Nevím jak to dělali, jestli nějakým vrtákem, dlátkem, frézkou? Pokaždé vypadá ten vzor trochu jinak, zkrátka co kus, to originál. Do ruky je tenhle hrubý povrch velmi příjemný. Povrchová úprava bude zřejmě dělaná šelakem, je to velmi lesklé. Je to ta klasická buldočí velikost kolem s délkou kolem 13cm. Na váhu jsem ji nedával, ale bude to něco podobného jako u dýmek co mám pod značkou BPK nebo od Pavla Hápa. 

Volba tabáku příliš těžká nebyla, z většiny buldočků kouřím buď virginii s periquem nebo latakii. V případě téhle dýmky jsem vybral latakii, momentálně do ní dávám Dunhill London Mixture.

BPK bulldog (facelift by Nevill & JanPipes)

Buldoček od BPK je můj velice oblíbený tvar, mám jich několik a po posledním neúspěchu kdy jsem se sám pokoušel o jeho facelift (který nakonec zachránil Honza Klouček) jsem si říkal že to musím zkusit ještě jednou a tentokrát by se to už mohlo povést. Výsledek si ukažme rovnou a dále popíšu veškeré úpravy.

K finální úpravě viz výše byla dlouhá cesta, která započala tím že jsem ve smíchovském obchoďáku v trafice Valmont objevil buldočka od BPK. Asi trochu podražili, protože ta dýmka už stále něco málo přes šest stovek, ale budiž. Měl takové ty typické nešvary jako příliš silný skus a malý otvor na zakončení náústku, nepěkný hrb vzniklý ohybem náústku, vrtání bylo sice pěkně na střed, ale vypadalo to že je kanálek lehce nadvrtaný (ve skutečnosti dost často u těchto dýmek bývá nedovrtaný) a v neposlední řadě dýmku pokrývala silná vrstva tmavě hnědého laku. Podívejme se na původní podobu.

Tady je to myslím všechno vidět. Pod lakem se samozřejmě skrývalo několik kazíků a kytů, ale to není až tak podstatné, zvlášť když jsem se rozhodl vyzkoušet si na ní rustikování. Nejprve jsem smirkovým papírem obrousil lak, začínal jsem velmi hrubým, pokračoval stále jemnějším až byla dýmka hladká. Také jsem trochu brousil náústek, snažil jsem se zbavit toho hrbu vzniklého ohybem, když se dívám na výsledek tak jsem možná mohl ubrat ještě víc, ale dejme tomu. Jehlovým pilníkem jsem obrousil skus a rozšířil otvor aby se jím dal pořádně protáhnout čistící drátek. Pak jsem ještě kulatým jehlovým pilníkem dokončil vyústění kouřového kanálku do hlavičky, aby hezky lícovalo se dnem. A pak už jen zbývalo pustit se do rustikování.

Rustik jsem dělal modelářskou frézkou Proxxon, je to opravdu šikovný nástroj. Není příliš velká a v ruce nijak zvlášť nevibruje, takže se s tím dá pracovat velmi přesně. Metodu rustikování jsem nazval "rustik tetovací jehlou", prostě jsem frézkou ťukal do dýmky a vytvářel malé tečky. Velmi pomalu, velmi trpělivě, trvalo mi to myslím takové dvě hodiny než jsem měl celou dýmku hotovou. Ten rustik je velice jemný, protože   to ještě nemám tak úplně v ruce (tohle bylo vůbec moje první rustikování dýmky) a zkrátka jsem se bál na to víc přitlačit, abych to nepokazil. A tím že byl ten rustik tak jemný, musel mít také dostatečnou hustotu. Nenamáhal jsem se počítat kolikrát jsem frézkou poťukal, ale bylo to opravdu mnohokrát. Bylo to svým způsobem hrozné když jsem viděl jak pomalu mi to jde a kolik toho ještě zbývá, ale čím větší plocha už byla pokryta, tím lepší jsem z toho měl pocit že to nevypadá vůbec špatně, že by z toho nakonec přece mohla být pěkná dýmka. 

Jediné do zbývalo bylo dýmku nějak namořit a přeleštit náústek. Na to už bohužel vybaven nejsem, takže jsem poprosil Honzu Kloučka a ten byl tak laskav že se toho ujal. Náústek se leskne jako by byl z akrylu (ačkoliv jde o ebonit) a na dýmku použil černý šelak. 

Zajímavé je, že tahle verze buldočka je o něco delší než obvykle. Tento typ dýmky ať už od BPK nebo od Pavla Hápa měl většinou na délku něco kolem 12,5cm, ta moje má 13cm. Na váhu má 55g, což není zas tak zlé, mezi zuby se dá udržet naprosto v pohodě. Ten jemný rustik je do ruky opravdu velice příjemný a po aplikaci šelaku vypadá parádně. Mám z té dýmky moc velkou radost, jsem rád že to takhle pěkně vyšlo. Ještě jsem z ní bohužel nekouřil, protože jsem se začátkem týdne nemohl rozhodnout co do ní dám a od včerejška se mi zhoršilo nachlazení, takže nejspíš ještě nějaký ten den kouřit dýmku nebudu. Ale myslím že do ní půjde nějaká dobrá virginie.

BPK - soutěžní dýmka z Grand Prix Brno 2011

Další soutěžní dýmka do sbírky, tuhle jsem si přivezl z letošního Grand Prix Brno, opět pochází z prosečské fabriky BPK. Jednu takovou již mám z předloňského Grand Prix, to je taková dost obyčejná dýmka jakou bych si sám nejspíš nikdy nekoupil, ale u té letošní musím připustit že je vlastně docela hezká. 

Ve srovnání s tou předloňskou má o půl centimetru delší krček, na délku má 15,5 cm a na výšku 5cm. Zdá se že má i lepší dřevo než ta předloňská, na té byla kresba opravdu jalová. Na fotce je barva laku hodně zvýrazněna sluncem, jinak při běžném světle je to taková tmavě hnědá a vršek je ponechán světlý. Lak zatím drží, vydržel dokonce i první soutěžní kouření při kterém se mi dýmka opravdu pořádně rozpálila. Horší bylo, že ji v BPK zřejmě namořili i zevnitř, takže jsme měli možnost kromě soutěžního tabáku Alsbo Gold také okusit lehkou příchuť mořidla. Původně jsem měl v úmyslu celý kotlík vybrousit a zakuřovat holé dřevo, ale nakonec jsem z ní zkusil kouřit ještě jednou a už to nebylo tak zlé, po několikerém kouření již po mořidle není stopy. Náústek je ebonitový, je na něm nalepený kovový kroužek. Z jedné krčku je pozlacené logo BPK, na druhé je nápis XV GP Brno 2011.

Vrtání je v pořádku, to je ostatně u soutěžní dýmky věc nejpodstatnější, všechno ostatní jsou již podružné detaily. Osobně bych kouřový kanálek preferoval o trochu širší, původně jsem si říkal že jej trochu převrtám a rozšířím aby se mi z ní lépe kouřilo, ale nakonec jsem usoudil že kanálek nechám jaký je, protože podobně úzký bude i na jiných soutěžích, takže je to vlastně dobrá pomůcka na trénink. 

Kouří se z ní vlastně vcelku dobře, snad jen že se dovede velice snadno rozpálit. Ale to je svým způsobem dobře, protože dýmka by při kouření měla být pokud možno chladná a u té soutěžní to platí ještě víc. Asi mě tím sama učí pomalému kouření, uvidíme jak to půjde dál. Žádný konkrétní tabák jsem do ní nevybral, prvně v ní hořelo Alsbo Gold a protože bude i nadále soutěžní dýmkou, nezbývá než do ní dávat nějaký aromatik. Momentálně z ní kouřím Skandinavik White, až mi dojde, vyberu něco jiného, možná červeného W.O.Larsena nebo něco podobného.

BPK bulldog (facelift by JanPipes)

Při prvním pohledu na tenhle buldoček každého napadne že to vypadá jako kousek od zesnulého prosečského mistra Pavla Hápa. Z jeho dílny ale není, je to běžná strojová produkce z prosečské fabriky BPK, ovšem výrazně předělaná a vylepšená - tenhle krásný facelift mi na ní udělal Honza Klouček. 

To jsem si tak před několika měsíci koupil v trafice Valmont na Novém Smíchově za pár stovek buldoček od BPK s úmyslem sundat na něm lak a pokusit se o nějaký rustik. Copak o to, sundat lak, to až takový problém není, na to stačí smirkový papír. S tím rustikem to ovšem u mě tak slavné nebylo, s ohledem na to jak jsem "šikovný" a že moc nářadí doma zrovna nemám (tedy ne takového co by se dalo použít na výrobu dýmek, kromě svěráku, vrtačky, rašplí a smirkového papíru). Ptal jsem se Honzy jak by se dal udělat třebas takový vlasový rustik a říkal že asi nejsnadněji ocelovým kartáčem. Tu se opět ukázala má technická neznalost, já to mydlil ručně ocelovým kartáčem a nedá se říct že by to šlo zrovna nejlíp. Až pak mi Honza vysvětlil že to je takový kotouč s hřeby a zas taková sranda to tedy není...

Zkrátka jsem v tomhle kapituloval a Honza byl tak laskavý že to po mně celé předělal a udělal z toho tu krásnou rustikovanou dýmku co je na obrázku nahoře. Původně ta dýmka vypadala takto - tmavý lak, kresba dost jalová, pár kytů. Honza to celé udělal v příjemném jemném rustiku a namořil natmavo, vršek nechal přírodní. Vrtání bylo kupodivu dobré, snad až na to že kouřový kanálek byl příliš tenký a nedovrtaný, ale to se dalo snadno napravit. U náústku mi Honza jednak upravil skus a také jej zbavil toho divného šišatého ohybu. Vyleštil jej tak, že vypadá jako by šlo o akryl, ačkoliv je to ve skutečnosti ebonit.

Tady ještě jeden snímek pořízený ve chvíli kdy jsem sundaval lak, kyty a nepříliš zajímavá kresba jsou tu jasně vidět. Ale jak říkal před časem kamarád Bromden, který mi podobný rovný BPK buldoček také upravil, je to docela slušný polotovar ze kterého se nakonec dá udělat pěkná dýmka. A pokud jde o kuřácké vlastnosti, tak ačkoliv jde o dýmku z kategorie těch nejlevnějších, v tomhle BPK zatím nezklamalo. Je to takový sympatický tvar a navíc v tom rustiku je náramně příjemný do ruky. Rozhodl jsem se že tuhle dýmku si musím rozhodně nechat na latakii, k té barvě a povrchové úpravě se to prostě hodí. Je to takový příběh se šťastným koncem, jak se z ošklivého káčátka stala ozdoba mé sbírky. Musím to ale někdy zkusit znovu a tentokrát sám, bez toho aby to po mně někdo další předělával, jednou to prostě musí vyjít... :-)

BPK - mini billiard

Následující kousek bych zařadil spíše do řady kuriozit v mé sbírce, je to opravdu mrňavá dýmečka od BPK (pod značkou Bruyere Guarantie). Vypadá to spíš jako hračka nebo začátečnická dýmka pro děti (aneb co se v mládí naučíš... :-)). Já na ni narazil asi tak před šesti lety v Království dýmek ve Štěpánské a říkal jsem si, že by to mohla být šikovná malá dýmečka na rauchpauzu, taková desetiminutovka. 

Z fotky je myslím zřejmé o jak malou dýmku se jedná, ale přidám přesnější popis. Délka je vcelku standardních 13cm, to aby z ní nebyl ohříváček na nos a kouř se stihnul v té délce trochu ochladit, protože rozpálit se dá opravdu velmi snadno. Náústek je z ebonitu a ke konci se rozšiřuje. Skus má sice na můj vkus dost úzký, ale je použitelný. V náústku je našroubován kovový chladič, vcelku typická záležitost u bezfiltrových dýmek od BPK. U jiné dýmky bych chladič zřejmě vyndal a hodil do šuplete (a nebo velkým obloukem hodil do odpadkového koše), ale v tomto případě jsem jej tam nechal, protože kouř z téhle dýmečky je ve většině případů opravdu horký a tak se hodí cokoliv, co mu trochu stojí v cestě. Hlavička je vysoká pouhé 3cm a kotlík má průměr jen 1cm. 

V praxi se ukázalo, že ač jde o malé rozměry, tak na deset minut kouření to není, spíš něco kolem půl hodiny, což je na rauchpauzu před kanceláří příliš dlouhá doba. Navíc je tu taková nepříjemnost, že si lidé okolo myslí, že se z toho kouří tráva (prý je tenhle tvar jako šlukovka na trávu poměrně populární) a vysvětlujte jim, že je  to dýmkový tabák... Když k tomu přidám nepříliš dobré kuřácké vlastnosti, nejeví se to ve výsledku jako příliš dobrý nákup. Jak jsem už zmiňoval na začátku, je to taková kuriozita...

BPK - soutěžní dýmka z Grand Prix Brno 2009

Účast na soutěžích s sebou kromě možnosti vyhrát nějakou cenu či nákupu další dýmky od některého z českých pipemakerů také znamená jednu zcela jistou věc - další dýmku do sbírky a sice tu soutěžní, protože na oficiálních soutěžích bývá jednotná dýmka pro všechny. Tahle je z loňského Grand Prix Brno, které se konalo ve Křtinách u Brna.

Je to obyčejná billiardka soutěžních rozměrů, tedy dělaná tak aby se do ní pohodlně vešly tři gramy tabáku. Dýmky BPK jsou levné, vlastně nejlevnější, bohužel nejsou zrovna proslulé svou kvalitou. Je to ostatně vidět, kresba dřeva je jalová, povrch je lakovaný a po zkušenosti s lakem na BPK bulldočku mě vlastně překvapuje, že stále ještě drží. Náústek je ebonitový, bezfiltrový a zakončený takovou bílou umělohmotnou aplikací. Nicméně vrtání je naprosto v pořádku a vlastně jsem na místě neslyšel že by měl někdo ze soutěžících špatně vrtanou dýmku, to zase klobouk dolů před organizátory, jistě je to muselo stát značné úsilí.

Neřadil bych  ji zrovna k těm lepším kouskům mé sbírky, ale berme to tak jak to je - jde o levnou dýmku, svým způsobem na takové "jednorázové" použití. A nekouří se z ní vlastně zas tak špatně, jen si musím dát pozor abych nekouřil příliš rychle, to se dýmka začne rozpalovat, jakoby dávala najevo svůj soutěžní charakter a nabádala k tomu trochu zvolnit tempo. Mám ji na aromatiky a občas si s ní i zasoutěžím.

Závěrem ještě přidám odkaz na fotky z Grand Prix Brno 2009:
http://picasaweb.google.com/vitek.novy/GrandPrixBrno2009#

KB + BPK - klubová dýmka 2009

Organizace všeho kolem klubové dýmky pipE-clubu Dýmka.net se pro rok 2009 ujali Zdeněk Klásek a Pavel Bejček s tím že by šlo o typický BPK buldoček (odtud ta zkratka KB BPK). Je pravda, právě BPK buldoček je velmi oblíbená dýmka jakou vlastní opravdu mnoho dýmkařů. S kvalitou od BPK je to občas taková sázka do loterie, ale zmínění kolegové ty dýmky samozřejmě dodělali, upravili, dohlédli aby vše bylo v nejlepším pořádku.

Dýmky jsou to pískované, barva černá. Na jedné straně je vyraženo logo BPK, na druhé logo pipE-club Dýmka.net. Náústek je ebonitový a byla na výběr buď filtrová nebo bezfiltrová verze, já zvolil samozřejmě bezfiltrovou. Dýmku zdobí masivní stříbrný kroužek na kterém je svrchu vyryta předzdívka a z druhé strany je potom číslo v pořadí, to moje je 19/81.

Je to taková příjemná menší dýmka, dobře se drží mezi zuby, tvarem je zároveň velmi pohodlná do ruky. Váhal jsem zda si ji nenechat na latakii, ale jeden BPK buldoček na latakii už mám, takže volba nakonec padla na virginie s periquem.

BPK bulldog (facelift by Bromden)

BPK bulldog nebo též český bulldog či gottwaldovka, to je takový velmi vděčný tvar s dlouhou tradicí výroby v Proseči u Skutče. Krátká masivní dýmka, která se dobře drží jak v ruce, tak i v zubech. Tuhle jsem před několika lety pořídil v trafice Valmont na Novém Smíchově, byla to laciná dýmka asi za čtyři stovky. Původně hladká a lakovaná, ovšem lak bohužel neměl moc dlouhého trvání. Po prvním (velice opatrném) kouření se na laku objevily puchýřky a částečně se začal loupat, takže jsem to nakonec osmirkoval a navoskoval včelím voskem. Po osmirkování se ukázalo že kresba byla taková dost jalová, ale to se holt nedá nic dělat, pod lakem se snese všechno a včelí vosk je zas matný, takže to nebylo tak moc vidět. Nicméně kazy ani kyty tam nebyly, to mě příjemně překvapilo. Měl jsem ji jako takovou spíše outdoorovou dýmku na výlety nebo když jsem něco dělal na zahradě, prostě takový otloukánek. Jednou mi i nechtěně spadla po schodech dolů do sklepa a trochu se tím otloukla a poškrábala. Zkrátka kouřil jsem z ní občas a nebylo to nic čím bych se mohl pochlubit. Tedy než si ji vzal do práce Bromden...

Udělal mi na ní výborný facelift, dá se říct že ji celou předělal. Vyrovnal na ní všechny nesouměrné nedokonalosti, přebrousil náústek, přidal stříbrný kroužek a především ji celou přerustikoval a namořil načerno. Když mi ji přinesl tak jsem úplně žasnul jak z toho "ošklivého káčátka" dovedl udělat takvou krásnou dýmku. Žertem říkal že dýmka od BPK je vlastně celkem solidní polotovar ze kterého se při troše šikovnosti dá udělat poměrně slušná dýmka. 

Kouřím z ní latakie, většinou Balkan Mixture od Gawith Hoggarth nebo něco podobného...

BPK - moje první dýmka

BPK Proseč u Skutče - moje úplně první dýmka, pomáhal mi ji vybrat můj táta a bylo to v září 2004. Levná dýmka za tři stovky koupená v travice v obchoďáku, přesto musím říct že jsem měl štěstí, byla dobře vrtaná. Přežila krušné kuřácké začátky a chyby, jako např. vylévání koňakem, i když možná to nebyla až taková chyba - byla hodně silně namořená i zevnitř a díky alkoholu se to možná trochu rychleji spálilo. I přesto nějakých prvních deset kouření chutnalo dost hnusně, pak už to bylo čím dál lepší. Po nějaké době jsem převrtal kouřový kanálek, byl tak úzký, že se jím stěží dal prostrčit čistící drátek. 

Kouřil jsem z ní nejprve Mac Baren Virginia No.1, posléze jsem si ji nechal na latakie.

Od té doby jsem si pořídil spoustu jiných (a nutno říct mnohem lepších) dýmek, ale tahle byla zkrátka první a proto zaslouží čestné místo v mé sbírce.