Petr Pipes - Sand Bent SS

Loni jsem si v článku o klubové dýmce 2014 dal takové "předsevzetí" že kdybych měl chuť pořídit si nějakou další dýmku klasického tvaru se stříbrným spigotem, vybral bych si něco u Petra Libory - a tak jsem také učinil. S Petrem jsem se na téhle dýmce domluvil nějak koncem loňského roku, s tím že to nijak nespěchá, zkrátka až na ni najde to správné dřevo. Představoval jsem si něco jako takovou tu větší bentku zhruba pětkové dunhillovské velikosti, sandblast v černé barvě. Bezfiltr, akrylový náústek a stříbrný spigot. Žádné obrázky, jen tenhle obecný popis. Petr věděl naprosto přesně co mám na mysli a po pár měsících mi přinesl tuhle nádheru:

Na výšku má zhruba 6cm, na délku zhruba 14cm a váží 77g, což je s ohledem na velikost a stříbrné kování velice slušné. V zubech se drží naprosto perfektně, do ruky padne jako by tam patřila odjakživa. 

Říkávám to sice téměř u každé své nové dýmky a budu se opakovat, ale takovou dýmku jsem vždycky chtěl! Kresba dřeva je tu opravdu nádherná. Jednu bentku od Dunhilla mám a ta tedy zdaleka nemá takhle pěkné pískování a ring grain už teprve ne. O téhle dýmce píšu s odstupem nějakých čtyř měsíců co ji mám a můžu zcela zodpovědně prohlásit že se z ní kouří báječně. Zařadil jsem ji do okruhu dýmek ze kterých kouřím nejčastěji. Kouřím z ní Dunhill Three Years Matured Virginia, to je velice příjemná směs vyzrálé virginie se špetkou orientu. 

20. Třebíčské kouření

20. ročník Třebíčského kouření se konal v sobotu 31.10.2015 v prostorách třebíčského zámku a pořádala ji Asociace dýmkařských klubů ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Třebíč a firmou Mostex. Několik předchozích ročníků se soutěž z důvodu rekonstrukce třebíčského zámku konala v prostorách pivovaru v Dalešicích, ale v loňském roce se již vrátila zpět do Třebíče (tu loňskou soutěž jsem bohužel propásnul). Pamatuju si jak to tam vypadalo dříve a myslím že to opravili velmi pěkně. Moderně a přesto citlivě k historickému charakteru budovy. Pokud jde o Dalešice, tak Třebíčské kouření se s nimi až tak úplně nerozloučilo protože zde obstarávaly catering, na výběr jsme tu měli dvě teplá jídla, pak tuším paštiku, škvarkovou pomazánku, štrůdl...a samozřejmě výborné dalešické pivo.

(Zahájení soutěže - Jaroslav Martínek, Jakub Antoš a Josef Stanislav)

Svůj stánek tu měla Etrafika s velkým výběrem tabáků (celý jeden stůl zaplnily jenom tobolky s tabáky Gawith Hoggarth), s nabídkou svých dýmek zde byli výrobci Petr Vobořil a Martin Vlasák. Já si tentokrát na soutěži žádnou dýmku nepořizoval, jen jsem si doplnil zásobu tabáku o dvě tobolky GH Continental Blend.

(Petr Vobořil a Etrafika)

Samotná soutěž je taková méně formální, každý zde soutěží ze své vlastní dýmky, jinak tabák, dusátka a zápalky jsou pro všechny stejné. Také se zde nedodržuje pravidlo CIPC že se během prvních desíti minut nesmí soutěžící napít. Soutěžní tabák byl tentokrát Holger Danske Double Fermented od společnosti Planta. Je to dvakrát fermentovaná směs cavendishe a virginie, výrobce jako aromatizaci uvádí kakao a čokoládu s tóny citrusu, zkrátka aromatik. Není to úplně můj šálek čaje, poté co si jej zapálilo 68 soutěžících musím říct že ta vůně je taková sice ne úplně nepříjemná, ale trochu vlezlá. Nicméně připouštím že coby soutěžní tabák tento Holger Danske má své kvality, hořel poměrně slušně. Jenom tak pro zajímavost, první soutěžící zhasnul teprve po necelé půlhodině, to svědčí nejen o kvalitě tabáku, ale především o kvalitě soutěžících. 

(stůl PC Dýmka.net)

Pokud jde o mě tak hořelo mi to vcelku dobře, tabák mi kupodivu nemočkoval, jen ke konci se mi dýmka začala poněkud rozpalovat a začínal mě z toho trochu pálit jazyk. Udělal jsem si opět nehořlavý tabákový špuntík na dně, ale po vysypání tam toho nespáleného tabáku moc nezbylo a se svým časem jsem spokojen. Po pár letech jsem zas konečně na soutěži přesáhnul jednu hodinu, čas jsem měl 1 hodinu 2 minuty, bez ohledu na pořadí jsem s tím velice spokojený.

(já se svým diplomem)

Soutěž vyhrál Pavel Voňka z SDK Havlíčkův Brod s časem 2 hod 10 minut, na druhém místě byl Štefan German za PC Dýmka.net s časem 1 hod 56 minut, na třetím místě byl Vasil Chymčák za KPC Hradec Králové. Jinak za PC Dýmka.net se nám vcelku dařilo, Jakub Rolčík byl na 5. místě, Martin Pedain na 6. Místě, Michal Hubacz na 8. místě, Jakub Antoš na 20. místě, já byl s tím svým časem na 28. místě. A sice za to nebylo žádné zvláštní ocenění, ale jako nejlepší žena v soutěži se za Dýmka.net umístila Vladana Cinádrová. 

Zde je nafocená výsledková listina:

Třebíčské kouření byla vždycky taková velmi pohodová soutěž a jsem moc rád že jsem se opět mohl zúčastnit. Rád jsem zas viděl všechny kamarády a kolegy dýmkaře, všem jim patří dík za skvělou atmosféru. Jinak díky všem organizátorům a obsluze a pak má v neposlední řadě můj velký dík Jakub Antoš za odvoz. Tak zase na viděnou v příštím ročníku!

A zde je na závěr galerie s několika fotkami co jsem tam stačil pořídit:

https://picasaweb.google.com/117482786734786696546/TrebicskeKoureni2015

Nevill Handmade - Bent Rhodesian 07/15

A je tu moje letošní sedmá dýmka, ještě jednu a vyrovnám skóre s loňským rokem. Pravda je že letos jsem zatím většinu dýmek dělal z polotovarů, ale to nevadí. Jak jsem se v předchozím článku zmiňoval že bych tentokrát zkusil nějaký hlubší rustik, úplně to nedopadlo. Domníval jsem se že tu mám v zásobě ještě nějaký polotovar na na bentku na kterém by bylo trochu více dřeva a mohl bych na to při rustikování trochu přitlačit, ale nakonec se ukázalo že mám jen poslední polotovar na rhodesian. V loňském roce jsem takovýhle tvar už dělal, byla to dýmka 06/14. Tu jsem tenkrát dělal hladkou, ale tady nebyla kresba úplně bez kazu, tak jsem to pojal tímhle stylem - spodek je rustikovaný takovým tím "tečkovaným" rustikem co rád dělám (o něco hrubším než jsem v poslední době dělal) a vršek jsem nechal hladký.

Barva je tentokrát taková středně hnědá, natřel jsem to zase tmavým mořidlem a ihned odleštil, vypadá to docela pěkně. Náústek je ebonitový s čepem na 9mm filtr, je ozdobený mým rustikovaným kroužkem. Na délku má 14,5cm, na výšku má 5,5cm a váží 57g, takřka shodné parametry jako s tou loňskou dýmkou. Pokud jde o tabákovou komory, řekl bych že je to pořád ještě taková střední velikost. 

Za zmínku stojí že jsem si při její výrobě přivodil takový menší úraz. Nahříval jsem ebonitový náústek horkovzdušnou pistolí abych jej mohl ohnout, pak jsem s tím šel do koupelny abych ten materiál trochu zchladil pod vodou a zůstalo to ohnuté. Pak jsem náústek ještě chvilku leštil na kotouči a šel uklidit horkovzdušnou pistoli. Nenapadlo mě že zůstane tak dlouho rozpálená a nějak mi vyklouzla lehce se mi otřela o hřbet pravé ruky. A byla z toho taková popáleninka něco málo přes centimetr, v podstatě se mi tam sloupla taková ta nejvrchnější vrstva kůže. Tak jsem šel znovu do koupelny a dal to zchladit pod studenou vodou... Kupodivu to nijak zvlášť nebolelo, stalo se mi to minulý pátek, dnes máme středu a už tam mám takový normální stroupek. Co k tomu více říct, kromě toho že jsem nemehlo a moje zásady bezpečnosti práce mají jisté rezervy jsem zjistil i další věci. Třeba to že nejsem drak, protože drakům žár a oheň neublíží. Nebo že nemám schopnost rychlého uzdravení jako Wolverine. 

Jak s touhle dýmkou naložím ještě nevím, zatím si jen říkám že možná bude potřebovat ještě jednou přeleštit a pak se uvidí...

Update - tuhle dýmku dostal kamarád Leopold Trdý.

Nevill Handmade - Bent Dublin 06/15

Konečně jsem se dostal k tomu že jsem dodělal další dýmku z polotovaru koupeného v Etrafice. Vlastně už jsem ji měl rozdělanou něco přes měsíc, ale zkrátka na to nějak nebyl čas nebo nálada...nebo obojí. Ale všechno má mít ten svůj pravý čas a ten nastal dnes, takže zde je výsledek:

Tvar je podle mě takový bent dublin se zakulaceným vrškem. Zkusil jsem na ní opět svůj oblíbený jemný rustik, tentokrát v takové opravdu jemné podobě. Vzhledem k tomu že jsem na frézku nemusel nijak zvlášť tlačit, bylo rustikování poměrně rychlé. Vršek má docela pěknou kresbu takže jsem jej jen přeleštil a nechal hladký, vypadá to tak docela pěkně. Asi nejvíc jsem se navztekal s tím ebonitovým náústkem na které jsem se stále nějak nemohl zbavit množství malých škrábanců, nakonec se to tedy víceméně povedlo. Na závěr jsem ji natřel parafínovým olejem a vyleštil na kotouči. Je možné že ji ještě jednou přeleštím, uvidím jak to bude vypadat za pár dní. Žádné mořidlo jsem tentokrát nedával, to dřevo nemá úplně špatnou kresbu tak jsem si říkal ať je to trochu vidět. 

Na délku má 14,5cm, na výšku 5cm, taková střední velikost. Trochu mě překvapila váha, 62g samozřejmě není žádná tragédie, ale když ji držím v ruce tak se mi až tak těžká nezdála. Nicméně je to tak. Mezi zuby se samozřejmě udržet dá celkem bez problému. Jak jsem již zmiňoval, náústek je ebonitový, ozdobený rustikovaným kroužkem, má čep na 9mm filtr. 

Ještě tam myslím v zádobě nějaký polotovar nebo hobby-blok mám, pro příště mám chuť zkusit si pro změnu nějaký hlubší rustik. Jak s touhle dýmkou naložím ještě nevím, ale své využití si jistě časem najde. 

Michal Novák - Rare Wood poker

Jak jsem se zmiňoval v příspěvku o 2. jarním kouření U splavu, koupil jsem si tam dýmku z řady Rare Wood od Michala Nováka, už ji kouřím pár měsíců, takže o ní mohu něco málo napsat. Jak název napovídá, jsou to dýmky ze starého dřeva, které se dnes již dá považovat za velkou vzácnost a konkrétně tohle dřevo má docela zajímavou historii. Michal jich tam tenkrát měl na stole snad dvacet, přišel jsem si je prohlédnout a Michal mi podal do ruky zrovna tuhle dýmku se slovy "Tahle by byla taková přesně pro tebe". 

Michal mě zkrátka dobře zná a ví že mám rád pokery (a od něj mám v podstatě jenom pokery). Pravda je že to byl správný odhad, tahle dýmka se mi z nich opravdu líbila nejvíc, tomu zkrátka nešlo odolat, takže jsem si udělal radost. 

Dýmka je to taková vcelku kompaktní, na délku má jen 12cm, na výšku má necelých 5cm. Taková poctivá střední velikost. Váží 42g což je myslím naprosto adekvátní, toho dřeva je na ní vlastně docela dost. Náústek je (myslím) ebonitový s vkusnou kroužkovou aplikací. Dýmka je to bezfiltrová, což mi vyhovuje. V zubech se dá udržet bez problému. 

Pokud jde o tvar, tak bez nějaké té hranky by to prostě nebyl Michal Novák, tady udělal na krčku takovou jakoby vlnku. Na pravé straně ji ale trochu ubral, zřejmě s ohledem na ergonomii - přesně se o ni při držení opře palec pravé ruky. Je to netradiční a docela mě to baví, fakt je že kdyby to udělal jen jako obyčejný poker tak by to bylo celkem nudné. Dýmku jsem takhle vyfotil z vršku i spodku, pro lepší detail toho tvaru. 

Kresba dřeva není zrovna žádná velká nádhera, ale jak píše Michal na svých stránkách, tenkrát se zkrátka neřezalo s ohledem na bird eyes nebo straight grain, prioritou byla maximální výtěžnost, aby to vyšlo na co nejvíce přířezů. Nicméně co tomuto materiálu schází po estetické stránce, to dovede vynahradit svými výbornými kuřáckými vlastnostmi. Dýmek ze starého dřeva mám několik a všechny mají tu společnou vlastnost že kouření z nich je velmi suché a skoro vůbec se nerozpalují. Kouřím z ní momentálně Dunhill Three Years Matured Virginia.

Kindle Voyage

Čtečku elektronických knih Kindle používám opravdu hodně, v podstatě každý den. K předloňským vánocům jsem pro maminku koupil Kindle Paperwhite 2 a musím říct že to podsvícení se mi na tom hodně líbilo. Trochu mi vadila absence tlačítek na posun stránek, tak jsem to nechal být, vždyť můj Kindle 3 byl stále funkční (a stále je). Ale pak jsem se dočetl že Amazon chystá novou čtečku, svou vlajkovou loď s názvem Kindle Voyage která bude mít i tlačítka, tak jsem si tedy počkal pár měsíců a koncem loňského roku si ji pořídil.

Rozměry čtečky jsou 16,2cm x 11,5cm x 0,76cm a samotná bez pouzdra váží 186g. Rozměry jsou to poměrně kompaktní, ve srovnání s Paperwhite 2 je o trochu menší a lehčí. Má šestipalcový displej, stejně jako ostatní čtečky Kindle, ovšem s lepším rozlišením, to je zde 1440 x 1050 pixelů. Tvrzené sklo zde překrývá úplně celou přední stranu, bez jakýchkoliv mezer a na omak i na pohled je jiné než např. u tabletů nebo mobilních telefonů. Je totiž leptané, jednak to částečně eliminuje odlesky a také to trochu zamezuje šmouhám po dotykovém ovládání. Ve výsledku by to mělo být co nejblíže papíru.

Na materiálu těla čtečky se nešetřilo, je z hořčíkové slitiny. Zadní strana čtečky je taková nezvykle geometrická, souvisí to se speciálním pouzdrem pro tuto čtečku které Amazon nazval Origami, asi podle toho jak se skládá. Ta lesklá část pod sebou skrývá magnet, čtečka se do pouzdra jednoduše vloží a magnet si to už přitáhne. Otevírá se jako takový ten kroužkový poznámkový blok na výšku, prostě se to přehodí dozadu a tam si to zas přicvakne magnet. A díky magnetu to také funguje jako "smart cover", tedy že se při otevření rovnou aktivuje displej a při zavření se zase automaticky vypne. A je tu samozřejmě ta hezká funkce při které se část krytu ohne a magnety přicvakne což vytvoří stojánek. Je to tedy doslova pouzdro za všechny prachy, 49 EUR za plastovou verzi (tu mám já) a když si připatíte dalších 10 EUR tak můžete mít to pouzdro v kůži. Nicméně lepší a kompaktnější pouzdro na tuhle čtečku není, a na používání je opravdu skvělé, bez něj by to prostě nebylo ono. Jinými slovy pokud se někdo rozhodne ke koupi Kindlu Voyage, pak je Origami pouzdro naprosto nutným výdajem. Tuším že u nás se stále nikde neprodává, já si jej objednal z německého Amazonu. Samotnou čtečku mě to objednat nenechalo (české zastoupení Amazonu zatím u nás čtečky přímo neprodává a každé zastoupení má trochu jiné dotované ceny), naštěstí u nákupu příslušenství tento limit nebyl.

Jak jsem zmiňoval, jsou zde tlačítka na stránkování, ovšem nejsou to mechanická tlačítka jako tomu bylo např. u předchozích verzí Kindlu. Říkají tomu PagePress a jsou to dotyková tlačítka. Na obou stranách displeje, jak jsou ty šipky, stačí trochu zatlačit prstem, jako odezvu ucítíte lehké zavibrování a stránka se přehodí. Jsou tu v nastavení tři úrovně síly stisku, po chvíli experimentování jsem v nastavení vrátil střední úroveň, ta mi vyhovuje nejvíc. Osobně bych zde dal přednost mechanickým tlačítkům, ale je to věc zvyku. PagePress lze také zcela vypnout a funguje tu samozřejmě to běžné dotykové ovládání. 

Displej je podsvícený, podobně jako u Paperwhite, ovšem navíc je tu světelný senzor, který upraví podsvícení displeje podle světelnosti okolí kde se zrovna nacházíte. Funguje to tak že někde v přítmí senzor postupně zvedne intenzitu podsvícení, na plném slunci to podsvícení sníží nebo úplně vypne. Podsvícení se dá nastavit i manuálně, ale musím říct že ta automatická funkce funguje výborně a pro oči je to velmi příjemné. Pro noční čtenáře je tu také užitečná funkce Nightlife, která zpočátku drží úroveň podsvícení na nižších hodnotách a zvedne ji až postupně, takže si oči stačí přivyknout.

(Origami stojánek, foceno samozřejmě na mém kuřáckém stolečku)

Upřímně, pokud jde o poměr cena/výkon, tak za cenu Voyage si zhruba koupíte dvě čtečky Paperwhite a když k ceně za Origami pouzdro přidáte asi tak pětikilo, můžete si za to pořídit Kindle 6 Touch. Je to zařízení v premium kvalitě, kterou si taky pořádně zaplatíte. Ale jinak jsem naprosto spokojený, můžu se jen přidat k názoru že je to momentálně asi nejlepší čtečka elektronických knih na trhu. Po tom více než půl roce co ji mám musím říct že se mi na ní čte opravdu moc příjemně a zejména ta automatická úroveň podsvícení z toho dělá opravdu velké uživatelské pohodlí. 

23. Mistrovství ČR v Brně

23. Mistrovství České republiky v pomalém kouření dýmky a zároveň 18. Babinského memoriál se konalo dne 26.9.2015 v prostorách hradní vinárny na hradě Špilberk v Brně a pořadatelem byl Špilberk PC Brno. V Brně jsem několik let studoval, ale na Špilberku jsem vlastně nikdy nebyl, takže jsem na to byl velmi zvědavý. Pořadatelé nám zde mimo jiné zařídili velmi zajímavou prohlídku špilberských kasemat, tak jsme se mohli podívat do míst kde dle legend měli sedět lupiči Babinský a Grasel (průvodce tedy říkal že to jsou skutečně jen legendy, že v té době už se kasematy jako žalář nepoužívaly) nebo tu měl někde v horních patrech Špilberku relativně komfortní vězení baron Trenck. 

Bylo tu dost času nejen na registraci a prohlídku, ale i na oběd, ochutnávku burčáku, svůj stánek tu tradičně měla Etrafika a své dýmky tu tentokrát měli na prodej Petr Vobořil a Martin Vlasák. S ohledem na to že mi v poslední době přibylo do sbírky několik dýmek, byl jsem na sebe tentokrát přísný a kromě soutěžní dýmky jsem si žádnou další nepořídil. 

                                                                          Trochu se před tou soutěží protáhneme... :-)

Soutěžní dýmku vyrobili v prosečském BPK, je to billiardka s rustikovanou hlavičkou, provedení Monte Bello DeLuxe. Tabáková komora na rozdíl od jejich běžné produkce nebyla namořená, jen vymazaná grafitem. Vyrobeno jich bylo víc, dají se objednat na Etrafice a myslím že za ty peníze jsou to velice slušné dýmky. 

Soutěžním tabákem byl tentokrát Bothy Flake, který vyrábí Samuel Gawith. Je to virginiový flake s trochou latakie a vůní whisky. Stejně jako další tabáky od tohoto výrobce v řezu flake a plug je při otevření plechovky velice vlhký a poněkud nehořlavý. Pořadatelé tabák vážili ráno v den soutěže, takže v podstatě neměl šanci nijak vyschnout. Kromě toho že tenhle tabák v čerstvém stavu špatně hoří je také poněkud nevypočitatelný a často se stane že najednou zničehonic zhasne. Spoustu soutěžních borců tenhle tabák dokázal zaskočit, nicméně podmínky jsme samozřejmě měli všichni stejné. Jinak mi Bothy Flake poměrně chutná, ale potřebuje zkrátka trochu proschnout.

Žádné světové rekordy tu nepadaly, ale s ohledem na náročnost soutěžního tabáku to přesto vidím jako odivuhodné výsledky. Antonín Votava z ŠPC Prachatice zvítězil s časem 1:23:20, na 2. místě byl Břetislav Kotulán ml. s časem 1:22:49, na 3. místě byl Jakub Rolčík za tým Dýmka OS s časem 1:16:08, na 4. místě Lukáš Tingl za tým Dýmka.net s časem 1:14:58. Měli jsme od nás i další umístění v nejlepší dvacítce - Štefan German za Dýmku OS na 13. místě, já byl za Dýmku.net překvapivě se svým standardním časem 58 minut na 15. místě (je to tuším moje nejlepší umístění na soutěži vůbec), Petr Odorčák za Dýmku OS na 18. místě. V soutěži družstev zvítězili přátelé z  PC 70 Poděbrady, na druhém místě PC Brno a na třetím místě Dýmka OS. 

Rozmazaný Pitrson a já

Za zmínku stojí kovbojské sirky kterými se zapalovalo, na papíru na přípravu tabáku jsme měli nalepený kousek smirkového papíru coby škrtátko. Na tenhle druh sirek zvyklý nejsem, ale nebyl s nimi žádný problém. Obvykle mi při soutěži stačí zapálit jednou sirkou, ale věděl jsem jak se Bothy Flake při téhle vlhkosti chová, takže jsem raději použil i druhou sirku. Nejspíš jsem kouřil zbytečně moc rychle, ale vždy když jsem se to snažil trochu zklidnit jsem cítil že takhle mi to za chvíli zhasne a musel jsem to zase o trochu víc rozjet. Tajně jsem doufal že by se mi konečně povedlo dostat se přes hodinu, ale bohužel, zase to nevyšlo. Nicméně z 15. místa na mistrovství republiky mám velkou radost!

Atmosféra byla jako obvykle přátelská, prostředí velmi příjemné, obsluze jsme myslím i to občasné čekání na pití nakonec odpustili. V Brně jsem už něco přes deset let nebyl a musím říct že Starobrno se od té doby výrazně zlepšilo, světlá jedenáctka i ta polotmavá dvanáctka mi obojí přišly jako slušné pivo. Nezbývá než poděkovat pořadatelům za pěknou soutěž, sponzorům za krásné ceny a speciální dík Lukášovi a Janě Tinglovým za odvoz!

Na závěr ještě přidám odkaz na galerii - moc jsem tentokrát nefotil, ale pár snímků tam přece je...

https://picasaweb.google.com/117482786734786696546/23MistrovstviCR