Nevill - první dýmka roku 2014

Včera odpoledně mě popadla ta správná tvořivá nálada a tak jsem si vyndal připravený hobby blok a začal s prací na první letošní dýmce. Hobby blok jsem si vybral už během týdne, měl jsem tam poslední na rovnou dýmku a řekl jsem si že to bude do začátku dobré, rovné dýmky mi na výrobu vždycky přišly jednodušší než bentky. Vyměnil jsem u toho také náústek, měl jsem v zásobě jeden sedlový který mi k zamýšlenému tvaru pasoval mnohem lépe. Pokud jde o tvar, zkusil jsem další poker, právě k němu je sedlový náústek výhodnější, protože nemá takovou váhu. Včera jsem udělal základní tvar, to mi zabralo asi tak dvě hodiny. Dnes ráno jsem pokračoval další dvě hodiny, doladil jsem celý ten tvar a v tu chvíli to vypadalo takto. 

Nakonec jsem musel trochu šikmo zbrousit spodek, ale zdá se že se to povedlo, ten poker skutečně sám stojí. Odpoledne jsem tomu dal další dvě hodiny, kdy jsem trochu leštil a především jsem celou tu dýmku rustikoval. Rustikování mi z těch dvou hodin pochopitelně zabralo nejvíc. Pak jsem udělal nátěr tmavým mořidlem, chvíli počkal a poté to celé odleštil hrubým kotoučem. 

Tmavé mořidlo jsem tentokrát nanesl jen velmi zlehka a odleštil jsem je brzy, říkal jsem si že tu dýmku schválně zkusím uděla o něco světlejší. Tady na snímku už je po nátěru parafínovým olejem, ten budu ještě několikrát opakovat, ono to stejně ještě o nějaký ten odstín ztmavne. Pak už jen zbývá to vyleštit a dýmka by měla být hotová.

Od konce léta jsem nic nevyráběl, tak jsem si říkal jak to půjde. Samotného mě překvapilo jak mi to šlo od ruky, myslím že takhle rychle jsem ještě dýmku hotovou neměl. Jasně, zas tak rychlé to není, někdo jiný by za tu dobu nejspíš stihl těch dýmek několik, ale pro mě je těch šest hodin momentálně rekord. Pravá ruka mě během té výroby nijak nebolela, takže to šlo o to lépe a radostněji. V téhle fázi se už na tom myslím nedá moc zkazit, takže by se tu snad brzy měl objevit výsledek.

PF(eife) 2014

Další rok uběhl a je čas trochu se zastavit a ohlédnout se za vším co se za tu dobu událo. Tedy momentálně jsem se musel spíš zastavit a ulehnout protože na mě leze nějaká viróza nebo co (a opičí chřipka to kupodivu není). Ale to nevadí, na tabletu se dá psát docela dobře. Takže co se za ten rok stalo zásadního v mém životě?

Začal jsem tak trochu fušovat do řemesla kamarádům co vyrábí dýmky a ačkoliv mi chybí výtvarné vzdělání a řemeslné dovednosti, musím říct že mě to dost baví. Vyrobil jsem za ten rok sedm dýmek, horší i lepší, ale na každé jsem se něčemu naučil. Některé jsem rozdal kamarádům, z některých sám kouřím. Nebýt toho úrazu na ruce, asi jich bylo víc. Uvidíme jak se mi bude v tomto směru dařit v novém roce.

Nákup nových dýmek jsem oproti jiným letům myslím docela omezil, ale i přesto se v mé sbírce zabydlelo několik moc pěkných dýmek. Také jsem trochu zvětšil své zásoby tabáku, levnější už to nebude a co když skončí výroba některého z mých oblíbených? Trochu jsem provětral a doplnil obsah humidorů během doby kdy jsem nemohl kouřit dýmku. Doutníky jsou fajn, ale dýmka je u mě stále na prvním místě.

S tím úrazem ruky jsem si opravdu užil. Pobyty v nemocnici, operace, rehabilitace. Po letech co užívám služeb smluvních zdravotnických zařízení kde se nečeká a termíny platí, takhle ve standardu to tedy byla poněkud studená sprcha. Ale když člověk musí, tak vydrží ledacos a dovede se nějak přizpůsobit situaci. Teď třeba vím že se dá fungovat i jen s levou rukou, i když to fakt není žádná sláva. Beru si z toho to pozitivní - levou ruku mám teď o hodně šikovnější. A ta pravá se vrací do normálu, není to ještě na 100℅, ale dejme tomu...

V práci to začíná být poměrně zajímavé, je toho víc, je to mnohem náročnější, ale taky je to svým způsobem zábavnější. A sice nevím jak se to stalo a čím jsem si to zasloužil, ale vyhrál jsem ve firemní anketě o nejlepšího zaměstnance měsíce. Dost mě to překvapilo, býval bych řekl že mě tolik kolegů nezná, protože pracuju z domova velmi často. Zřejmě jsou za mnou vidět výsledky a asi něco dělám dobře, každopádně si toho moc vážím.

V rodině máme přírůstek, v listopadu se narodila moje neteř Anetka. Je to malinkatý človíček, narodila se předčasně, ale má velkou chuť k jídlu a hezky roste. Taky jsem opakovaně (a v takové frekvenci až to začalo být otravné) slyšel dobré rady jak bych se měl oženit a mít děti. Na všechno asi musí přijít ten správný čas...

Co jinak? Dohrál jsem několik počítačových her, přečetl několik knih a spoustu comicsů. Sledoval jsem různé seriály, hlavně Farscape a v poslední době např. ten nový seriál Sherlock. Mám nový telefon Google Nexus 5 a možná si v novém roce pořídím desetipalcový tablet, lépe by se mi na tom četly comicsy. A taky mi přibylo do sbírky pár pěkných nožů, o některých jsem tu už psal. A oproti loňskému roku jsem přece na blog napsal o pár příspěvků více. 

Díky všem čtenářům za pozornost a přeji vše nejlepší do nového roku 2014!

Přemysl Omrt - Freehand 10/11

Tuhle dýmku jsem od Přemka Omrta koupil asi tak týden nebo dva před Třebíčským kouřením. Přemek tehdy říkal že tam nejspíš nepojede (což se naštěstí nepotvrdilo a nakonec tam přece byl) a já se chystal že bych si tam od něj nějakou dýmku koupil (mám málo dýmek na VaPer tabáky), tak jsem ho poprosil zda by měl něco menšího a vzal to na další sraz. Jak známo, Přemek obvykle menší dýmky nedělá a tahle vyloženě překvapila.

Na délku má 14,5cm na výšku 4cm, váha je zhruba 53g. Tahle dýmka nese naprosto jasný Přemkův rukopis. Jsou tu hranky, zaoblení, náústek s takovou tou zdobenou kuličkou, ponechané přírodní plato a oválná tabáková komora. Tady jsem se pokusil o fotku hlavičky, tvar je to opravdu velmi zajímavý.

Několik let za sebou jsem držel takovou svoji osobní tradici že jsem si pořídil "vánoční dýmku", tedy novou dýmku kterou jsem si prvně zapálil na vánoce v poledne u nás v hospodě. Tady jsem poněkud nevydržel a už jsem z ní asi třikrát předtím kouřil, ale to je ta výhoda dárků co dává člověk sám sobě, že není třeba na nic čekat, vhodná doba je v podstatě kdykoliv. 

Pokud jde o tabák, nemůžu se zatím rozhodnout zda v ní zůstane Dunhill Elizabethan Mixture a nebo DeLuxe Navy Rolls, ale on to až tak zásadní rozdíl není. Kuřácké vlastnosti jsou skvělé, oválná komora nijak nevadí, ostatně o tom jsem se už přesvědčil i u jiných dýmek.

Jinak přeju Vám všem hezký zbytek svátků, hlavně klid, mír a pohodu! Snad jste našli pod stromečkem i nějaké ty dýmkařské dárky a pokud ne, jistě to sami napravíte... :-)

Nevill - Contrast Bent 7/13

Je to něco přes dva týdny co jsem psal o mém pokusu o kontrastní moření a nakonec do dopadlo takto. Ta dýmka je ve výsledku mnohem více tmavá než jsem si myslel, nicméně i tak vypadá povrchová úprava velice pěkně. Zrovna na prvním snímku je vidět jak vypadá za plného slunečního světla.

Jak jsem již psal, tuhle dýmku jsem začal vyrábět v létě předtím než se mi stal úraz na ruce. Hrubý tvar jsem již měl do značné míry hotový, už jen zbývalo to trochu dobrousit. Připouštím že tam je trochu takový hrb mezi krčkem a náústkem, ale to se mi evidentně daří dělat takřka na všech mých dýmkách, takže by se to už možná dalo označit za takový můj "trademark". Musím říct že během závěrečných prací na téhle dýmce mě ruka ještě dost bolela, ale moc jsem ji chtěl dodělat, tak jsem zatnul zuby a s častými přestávkami se to nakonec povedlo.

Druhý snímek jsem zkoušel fotit s bleskem, protože slunce zapadlo, myslím že ta barva ve skutečnosti není až takhle dočervena, zkrátka nefotí se to moc dobře a myslím že ve skutečnosti to vypadá mnohem líp. Na délku má 13,5cm, na výšku 5,5cm a váží 62g, řadil bych ji spíše k větším dýmkám. Tentokrát jsem se snažil aby ta dýmka nebyla tolik silnostěnná, takže stěny mají zhruba 8mm. V ruce sedí dobře a odleštěný rustik je na dotek velmi příjemný, mezi zuby se dá držet naprosto bez problému. 

Na závěr přidám detail povrchové úpravy, je tu myslím pěkně vidět jak se tu mísí dohromady rustik a kresba dřeva podtržená trochou tmavého mořidla. Myslím že tuhle povrchovou úpravu určitě v budoucnu použiju. Tmavého mořidla mám ostatně celou láhev. Tmavou barvou se dají zakrýt kazy nebo nepěkná kresba, jako jsem to udělal s předchozí bentkou 6/13, ovšem pokud má dřevo slušnou kresbu, tak je určitě lepší to takhle odleštit. Také bych už mohl udělat nějakou hladkou dýmku, ale většinou nemám tu trpělivost s leštěním, abych tam neměl žádné drobné škrábance. Ale třeba se zadaří, ve výhledovém plánu to určitě mám... 

Leatherman Juice XE6

Není to zas tak dlouho co jsem si pořídil nářaďový nůž Leatherman Charge TTI, ve své kategorii je to myslím špička a sám jsem si ověřil že je to velice užitečný nástroj. Když jsme před pár týdny se skorošvagrem montovali nábytek do dětského pokojíčku, tak jsem na něm použil snad všechny nástroje kromě hodinářského šroubováčku a nůžek. Charge má jedinou nevýhodu - je do kapsy je poněkud velký. Tedy ono to jinak nejde, ty nástroje musí být masivní a tím pádem musí mít i odpovídající velikost. Nicméně říkal jsem si že by se mohlo hodit něco více kapesního co by bylo zhruba ve velikosti švýcarského nože s více nástroji a pak se naskytla možnost že kamarád Wojtyla dělal větší objednávku nožů Leatherman a tak jsem se připojil a vybral si model Juice XE6.

Na délku má něco lehce přes 8cm, takže do kapsy se vejde velice pohodlně. Váha je 190g, jen pro porovnání, Charge TTI váží 232g (tam dělají hodně ty titanové střenky), takže rozdíl tu není až tak zásadní, nicméně Juice XE6 je podle mého názoru tak na hraně toho co se dá ještě docela pohodlně nosit v kapse. Na Charge TTI nebo např. na modelu Wawe je sympatické to, že máte pojistku na každý nástroj co na tom noži je. Juice má oproti tomu úplně jinou koncepci, pojistky na nástroje z čistě technického hlediska nemá. Dalo by se říct že má i nemá, on se každý nástroj po otevření slyšitelně zacvakne a je na velice silném péru, takže nějaké samovolné zavření tu myslím vůbec nehrozí. 

Začněme z jedné strany - máme tu v prvé řadě nůž. Z výroby je už sám o sobě dost ostrý, lehce jsem ho obtáhnul brouskem a je ostrý jako břitva. Nůžky jsou na takovýhle kapesní nůž relativně velké a silné, řekl bych že jsou mnohem lepší než má Charge. Pak je tu takový bodec nebo šídlo, ten třeba Charge nemá vůbec. Pilka je tu menší a poněkud hůř dostupná, překrývá ji svrchu právě ten bodec, výrobce zde zřejmě předpokládal že půjde o takový civilnější nůž a pilka nebude tím nejčastěji používaným nástrojem. 

Na druhé straně tu máme nůž se zubatým ostřím. Je velice ostré a navíc při takto tenké čepeli se tím dá uříznout/ukrojit v podstatě cokoliv. Pak tu máme pilník, z jedné strany jemný, z druhé hrubější. Myslím že právě pilník na tomto noži dostal opravdu velkorysý prostor a je zcela srovnatelný s tím co je na Charge. Pak je tu otvírák na lahve a konzervy a vývrtka, která na Charge není. 

Po otevření tu jsou samozřejmě kleště, dominanta všech nářaďových nožů. Nejsou pochopitelně tak masivní jako je má charge, ale pár věcí by se s nimi jistě dalo udělat, nechybí samozřejmě plocha na štípání drátů.

Dále tu máme několik dalších nástrojů z vnitřní strany. Tentokrát tu není žádný bit-driver, nástroje jsou tu napevno a nemění se. Na jedné straně tu máme tři různě velké šroubováky, z toho ten střední a malý jsou z jedné strany skosené a ostré. 

Na druhé straně je tu křížový šroubovák. Ten je velmi masivní, umístěný je na prostředek a dostal opravdu hodně prostoru. Při otevření tu pojistka/nepojistka silně zacvakne a zavření již vyžaduje trochu síly. Vedle křížového šroubováku je tu schován ještě jeden nástroj, který se poněkud hůř vysouvá a já jej nepoužívám a sice kovové očko pro připnutí např. na šňůru nebo karabinu. 

S Juice XE6 jsem velmi spokojený, je to takový "civilni" nářaďový nůžu do města, není to na žádnou těžkou práci, ale občas se hodí mít něco takového po kapsách. Těch modelů Juice je více druhů, tenhle má nejvíce nástrojů, ale jsou tu i jednodušší verze, které jsou samozřejmě o to útlejší a lehčí, takže si každý může vybrat co mu vyhovuje.

18. Třebíčské kouření v Dalešicích

Třebíčské kouření se již poněkolikáté konalo v prostorách pivovaru v Dalešicích. Ráno jsme vyrazili s Davidem a Ditou a měli jsme to krásně načasováno že bychom tam měli být tak akorát na začátek registrace, ale na dálnici byla bohužel zácpa takže jsme nakonec byli rádi že jsme tam dorazili v 13  hod. a stihli jsme ještě oběd. Předem se omlouvám že fotky tentokrát ode mě nebudou, zrcadlovka se mi v té poraněné ruce zatím dost špatně drží. Vzal jsem si s sebou takový malý kompakt, ale v těch prostorách je focení poněkud náročné a tenhle foťáček to prostě nezvládá. Nacvakal jsem těch snímků víc, ale kvalita je zlá, tak jen přikládám do článku něco málo pro ilustraci.

Soutěžilo se s tabákem Danish Gold Vanilla který vyrábí Planta, silně aromatická směs, cítím tam kromě vanilky ještě nějaký alkohol. Už nějak před dvěma týdny jsem si koupil plechovku tohoto tabáku, abych trochu zjistil jak se v dýmce chová. Jednou jsme s ním i soutěžili v pondělí na srazu pražské buňky Dýmka.net a to jsem s ním dokonce udělal čas asi hodinu a pět minut. Tentokrát mi při soutěži hořel poměrně pěkně, ale příliš rychle. Vždycky si říkám že když udělám na soutěži čas přes jednu hodinu tak budu spokojený, tady to bohužel zase nevyšlo a měl jsem jen 58 minut a bylo z toho 24. místo z 80 soutěžících. Těší mě však že jsem tabák opravdu dokouřil až do dna, zbylo z něj jen nepatrné množství popílku. Měl jsem pak také trochu obavu zda jsem náhodou nenapálil soutěžní dýmku, protože posledních pár minut jsem měl pocit že už tam cítím dřevo, naštěstí se po vyčištění ukázalo že je vše v pořádku. Soutěž vyhrál Pavel Voňka z klubu Meršánka Havlíčkův Brod, na druhém místě byl Martin Pedain za PC Dýmka.net a třetí byl Kamil Klečka za PC Moravia. Tuším že vítězný čas byl snad přes dvě hodiny, ale nevím přesně, to už jsem se věnoval popíjení výborného dalešického piva a povídal si s kamarády.

Byl tu jako obvykle stánek firmy Mostex s tabákem, dále tu pak bylo několik výrobců dýmek se svou nabídkou, konkrétně Přemek Omrt, Honza Klouček, Petr Vobořil a Petr Kučera. Od Petra Kučery jsem si nakonec vybral jednu příjemnou pískovanou dýmku, časem se tu na blogu jistě objeví, jen co z ní začnu kouřit. Shodou okolností mám od Petra i dusátko které dával do cen a já si ho vybral (přišlo mi to lepší než láhev vína nebo tobolka Holger Danske Vanilla-orange).

(fotil David Švancar)

Moc rád jsem tam zase viděl spoustu známých a kamarádů, vždycky říkám že to je na těch dýmkařských akcích ze všeho nejlepší. Příští rok už by se Třebíčské kouření mělo vrátit zpět na třebíčský zámek. Připouštím že dalešický pivovar mi bude trochu chybět, jsou to krásné prostory a za těch pár let se tam již vychytala veškerá organizace. Na druhou stranu třebíčský zámek má také svoje kouzlo a věřím že to bude další pěkná soutěž. 

Pokus o kontrastní moření

Jak jsem posledně zmínil, mám jednu rozdělanou dýmku na které jsem začal pracovat nějak v červenci předtím než se mi stal úraz na pravé ruce. Tvar jsem již do značné míry měl a tak jsem se pustil do povrchové úpravy. Opět můj oblíbený jemný rustik, ale tentokrát jsem si říkal že zkusím něco nového a pokusil jsem se o kontrastní moření. Dýmku jsem po dokončení rustiku lehce natřel tmavě hnědým mořidlem, chvíli jsem to nechal zaschnout, poté jsem dal přes to nátěr parafínového oleje a dýmku jsem do značné míry odleštil na hrubém leštícím kotouči. 

Takhle to nevypadá vůbec špatně, dám tomu ještě několik nátěrů olejem a pak to na závěr ještě přeleštím na jemném kotouči. A taky budu muset trochu doladit náústek, ale to si už nechám na příští víkend, uvidíme jak to dopadne. Připadám si teď tak trochu jako strýc František v Saturninovi, jak měl radost když sám objevil něco co už bylo dávno objevené...