Pipkin (Petr Kučera) - billiard

Tuhle dýmku jsem od Petra Kučery koupil už v loňském roce na Třebíčském kouření v Dalešicích a tak nějak jsem čekal s článkem o ní jednak až ji trochu zakouřím a pak také až si Petr udělá nějakou webovou prezentaci, což se již povedlo, takže odkaz je zde: http://www.dymkypipkin.cz/

Na Petrovi je pozoruhodné že dýmky začal vyrábět teprve před rokem, sám píše že se základy naučil od Honzy Kloučka a Tomáše Mahovského, ale jeho tvorba tedy nijak začátečnicky nevypadá. Už loni zkoušel všelijaké aplikace ať už z jiných druhů dřeva, rohoviny, myslím že i z bambusu a letos tam má tvary i aplikace které jsou poměrně odvážné a technicky náročné. Když se podíváte na dýmky co má Petr na stránkách, tak si asi také řeknete jak se tohle všechno dokázal během tak krátké doby naučit. Sám nevím, myslím že je to prostě přirozený talent a veškeré informace týkající se výroby dýmek do sebe, obrazně řečeno, nasává jako houba. Je vidět že s každou dýmkou se posouvá o krok dál.

Nedávno byl Petr s výpravou Dýmka.net na mezinárodním mistrovství Dánska v pomalém kouření dýmky, měl tam samozřejmě svou nabídku dýmek a udělal tam velký dojem na pány z Danishpipeshop.net, ostatně můžete se o tom přesvědčit ZDE. Klobouk dolů, to znamená opravdu hodně!

Osobně Petra znám nějak od loňského roku kdy začal chodit na srazy pražské buňky Dýmka.net, je to dlouholetý zkušený kuřák, má ve sbírce mnoho krásných dýmek. Na mě působí jako takový velice skromný člověk, je vidět že na dýmkách si dává záležet, je to poctivá práce. 

Ale vraťme se k té dýmce co od něj mám. Časem to bude zřejmě sběratelský kousek, protože má vyražené pořadové číslo 002. Je to takový masivnější billiard se zajímavým vykrouženým náústkem. Povrchová úprava je jemné pískování. Hlavička je větší a stěny jsou poměrně tenké, což z toho činí dost velký kotel, myslím že objemem se to blíží dunhillově velikosti šest. Náústek je s filtrovým čepem na 9mm. Těch dýmek tam měl tenkrát s sebou víc, ale tahle se mi z nich líbila nejvíc. Vizuálně a především na dotek, jak mi pěkně zapadla do ruky, jako by tam patřila odjakživa. Na tohle já při výběru dýmek hodně dám... 

Na výšku má 5cm, na délku 13cm. Na tu velikost je poměrně lehká, váží jen necelých 54g. V ruce se drží dobře a především se dá velmi pohodlně udržet mezi zuby. Pokud jde o kuřácké vlastnosti tak se té dýmce nedá nic vytknout. Nechal jsem si ji na latakii, momentálně z ní kouřím Peterson Balkan Delight.

Závěrem nezbývá než Petrovi popřát hodně zdaru v jeho další výrobě, myslím že toho od něj v budoucnu můžeme hodně očekávat. Kromě výše uvedného webu jsou některé jeho dýmky také v nabídce prodejny Etrafika Praha Blanická.

BPK Bulldog (facelift by Nevill)

V prodejně Etrafika Praha zařadili mezi svůj sortiment také dýmky z prosečské továrny BPK. Dá se říct že tahle značka představuje zároveň to nejhorší i nejlepší z české výroby dýmek. Co myslím tím nejhorším asi nemusím rozvádět, tím nejlepším myslím ty různé klasické tvary a zejména pak český buldoček, který se na prosečsku vyrábí již dlouhá desetiletí. Je to jeden z mých nejoblíbenějších tvarů a tak jsem si tam vybral jeden ze tří co měli v nabídce a předělal povrchovou úpravu, výsledek vypadá takto:

Ale vezměme to popořadě. Původně měla ta dýmka takový divný lak v hnědočervené barvě. Kresba na jedné straně relativně ušla (fotil jsem to schválně z té lepší strany), na druhé byla taková dost jalová. Nebylo to nijak těžké rozhodnutí že tohle prostě musí pryč.

Smirkovým papírem to šlo odstranit poměrně dobře, hned se objevila spousta kytů. Nepočítal jsem je všechny, ale určitě jich bylo víc než deset, zejména pak na druhé straně.

Pak jsem se už pustil do svého oblíbeného jemného rustiku který dělám frézkou Proxxon. Zajel jsem tradičně trochu do náústku a udělal tam takový rustikovaný "prstýnek". Původně jsem měl v úmyslu to více odleštit, ale říkal jsem si že zvlášť z té jedné strany by to nevypadalo moc pěkně, tak jsem tu dýmku nakonec nechal takhle tmavou.

Na délku má 12,5cm, na výšku zhruba 4cm, velikostí se myslím nijak neliší od těch ostatních buldočích dýmek co mám ve sbírce. Váží 61g, což je myslím odpovídající. Býval bych řekl že váží méně, v ruce mi připadá poměrně lehká, ale váha zkrátka nelže.

Na závěr, přidám ještě fotku z druhé strany (tady je celkem vtipně vidět jak je každý snímek focený za úplně jiné světelnosti). Práce na téhle dýmce mě hodně bavila, vůbec nějak sleduju že to rustikování a moření mě baví víc než samotné broušení dýmky. Jak s touhle dýmkou naložím zatím nevím, ale ona si své využití jistě najde.

Update - novým majitelem této dýmky je Kryštof Boháček, kamarád a kolega z našeho spolku PPNSD.

Nevill - Handmade Happy Bent 2/14

Přiznám se že s publikací článku o téhle dýmce jsem docela váhal. Jak to popsat, když vezmu v úvahu kvalitu své tvorby, tak je určitě mnohem více svébytná než je standard. Při výrobě téhle dýmky jsem do jisté míry pochopil frázi "nechat se vést dřevem". Ne že bych sledoval jak mi jdou léta a tomu přizpůsobil tvar, tak daleko zdaleka nejsem. Ten spodek měl být pochopitelně normálně kulatý a mnohem masivnější, ale narazil jsem na pořádný kaz. To se stává, do dřeva člověk nevidí a ten kaz se objevil až po větším broušení kdy jsem už v podstatě měl hotový hrubý tvar. Říkal jsem si že potřebuju vědět jak daleko až sahá, aby to třeba nešlo až do tabákové komory. Zevnitř sice nic takového vidět nebylo, ale jeden nikdy neví. Tak jsem do toho zajel frézkou, do hloubky to šlo tak možná dva milimetry (zhruba, já nikdy na tyhle přesné míry nebyl), zato se táhnul podélně pod povrchem ještě takový dobrý centimetr a půl. Původní myšlenku že bych to třeba zkusil zakytovat jsem zavrhnul a prostě jsem frézkou pokračoval dál, pak jsem to ještě zkorigoval kulatým pilníkem a výsledkem byl zářez táhnoucí se z jedné strany na druhou.

Zbytek byl takový ten můj oblíbený postup - jemný rustik frézkou Proxxon, nátěr tmavým mořidlem, odleštění hrubým kotoučem, nátěr parafínovým olejem a na závěr přeleštění na jemném kotouči s karnaubským voskem. Na délku má 13,5cm, na výšku má 5cm přičemž stěny jsou silné zhruba 8mm, je to už taková spíše větší dýmka. Váhu má lehce přes 56g, to myslím není zlé, je na ní dost dřeva. V ruce se zdá poměrně lehká, býval bych řekl že váží mnohem méně, nicméně budu věřit své digitální váze. Sedlový náústek je z akrylu ve filtrovém provedení, část jsem opět rustikoval. 

Název Happy Bent je podle tvaru toho zářezu. Říkal jsem si že bych to protáhnul do takového jakoby úsměvu. Dýmka přece má člověku přinášet radost a úsměvy, tak jsem ty potíže s materiálem při výrobě vzal s úsměvem a ten jsem také do toho briaru vybrousil. 

A taky mi to lehce připomíná hlavu Gigerova Vetřelce, ostatně ten by se také mohl usmívat. Ještě se budu rozhodovat jak s touhle dýmkou naložím, dost možná z ní budu kouřit sám. Mám trochu obavu jestli kvůli tomu vybrání není dno příliš tenké, i když myslím že by tam měl být dostatek materiálu, mám dýmky co mají opravdu tenké stěny a ten žár vydrží aniž by se propálily. Tuhle dýmku osobně nepovažuji za příliš povedenou, nejsem s ní určitě tak spokojený jako s mou první letošní dýmkou, ale přesto tu vidím jistý pokrok. Vůbec ne pokud jde o kvalitu ve mé výrobě, ale vidím tu jistý pokrok sám u sebe - že jsem s tím neseknul, ale našel jsem v sobě naopak dost trpělivosti a vytrvalosti a tu dýmku jsem dodělal. Ještě tak začátkem loňského roku bych to nejspíš odložil a začal s prací na něčem jiném, takže myslím že ta výroba dýmek má na mě poměrně pozitivní vliv. I to je dobrým důvodem k úsměvu... 

Charatan - Mayfair 489

Máme tu první únorový den a dovolím si představit nejnovější přírůstek do mé sbírky a zároveň první dýmku kterou jsem koupil v roce 2014: Charatan of London - Mayfair 489. Koupil jsem ji v úžasné nové prodejně Etrafika Praha, kterou velice doporučuji a časem o ní zřejmě také budu muset něco napsat. Ale zpět k dýmce, pochází ze sbírky jednoho starého sběratele a ten tvar a hustá kresba s pěknými očky po stranách mě naprosto nadchly. A když jsem viděl velmi příznivou cenu, nebylo to příliš dlouhé rozhodování, prostě jsem ji musel mít. Vznešeně řečeno, ujal jsem se staré dýmky která u mě konečně dosáhne svého účelu a našla u mě dobrý domov.

Abych ji nepřechválil - má několik kazíků a nějaký kyt by se tam taky našel. Je lakovaná což je myslím na fotkách vidět, leskne se tak že se fotí opravdu špatně. Ale jak jsem říkal, kresba je hezká a hustá, posazení toho tvaru do dřeva se nedá nic vytknout a zkrátka něco na té dýmce je. Jako by z ní přímo dýchal duch staré dobré Anglie z dob kdy kouřit dýmku bylo něčím naprosto normálním a nikde nebyly ty hloupé zákazy kouření. 

Za zmínku stojí že Charatan je o velice tradiční značka, svého času to byla jednička mezi anglickými výrobci dýmek. Firma Dunhill tuhle značku koupila v roce 1978 a prodala ji o deset let později a od té doby se dýmky Charatan vyráběli ve Francii v St. Claude. Roku 2002 Dunhill koupil tu značku nazpět a dýmky Charatan se od té doby opět vyrábějí v Anglii. Nerad bych to celé opisoval, takže zde je odkaz na stručnou historii značky Charatan: http://pipedia.org/wiki/Charatan

Pokud jde o tu moji dýmku, nemyslím sice že by byla ze 70. let (i když možné by to bylo), ale odhadoval bych že bude s největší pravděpodobností z 80. let kdy výroba ještě byla v Anglii. Odhaduju to z toho že ty francouzské Charatan měly všechny značku na náústku zatímco tahle žádnou značku na náústku nemá. Na krabičce také žádné zmínky o Francii nejsou. Sice by to lehce pošramotilo mou představu o dýmce z Anglie ze starých dobrých časů, ale i kdyby byla z francouzského období, tak by mě to tolik nemrzelo. Však v St. Claude se dodnes vyrábí pěkné dýmky.

Jméno Mayfair je zřejmě podle části v centru Londýna, mně to hned připomnělo čarodějnickou rodinu Mayfairů z New Orleansu o které psala moje oblíbená spisovatelka Anne Rice, ale to je pochopitelně jen shoda jmen.

Na délku má 14,5cm, na výšku 5cm, je to už taková spíše větší dýmka. Stěny hlavičky jsou mají zhruba 8mm, takže myslím že váha 56g je k tomu naprosto přiměřená. Náústek je akrylový v bezfiltrovém provedení a zajímavé je jeho zakončení kdy je u skusu takový jakoby schůdeček a skus je o to tenčí. Kamarádi z Etrafiky říkali že by to mohlo sloužit pro takový ten gumový návlek co se někdy dává na dýmky pro měkčí a pohodlnější skus, což je dost možné. Já tam tedy žádný návlek dávat nebudu, takhle mi to naopak vyhovuje protože tenký skus mám na dýmce velice rád. 

Pokud jde o kuřácké vlastnosti, tak si nemůžu stěžovat. Nijak zvlášť se nepřehřívala, tabák se v ní choval dobře, vrtání je vzorné takže se dá náústkem protáhnout čistič až dolů do tabákové komory. V ruce sedí perfektně a mezi zuby se také dá bez problému udržet. U výběru tabáku jsem trochu váhal, nakonec jsem zvolil Dunhill Elizabethan Mixture z nové produkce, myslím že k té dýmce hodí.

Nevill Handmade Poker 1/14

Myslím že dobrá věc se podařila a první dýmka roku 2014 je víceméně hotová. Dokončil jsem ji v pondělí po obědě, kdy jsem ji na jemném kotouči vyleštil karnaubským voskem. Vzal jsem ji v pondělí ukázat kamarádům z Dýmka.net a v úterý jsem ji také měl na srazu PPNSD, ohlasy byly vcelku pozitivní, slyšel jsem vícekrát že se lepším. Od několika lidí jsem slyšel připomínku že bych mohl ten spodek trochu srovnat, protože není úplně rovný, je to tam tak lehce vyboulené. Možná to ještě dobrousím, možná ne, říkám si že to by mi snad ani nikdo nevěřil kdyby na mé dýmce nebyly nějaké nepravidelnosti. Dnes ráno jsem ji ještě jednou přeleštil, předtím se mi sice zdálo že to stačí, ale byla taková dost matná. Leštění tedy není zrovna moje silná stránka, ale snad je to o něco lepší. Výsledek tedy vypadá takto:

Na délku má 14,5cm, na výšku zhruba 5,5cm, Tabákovou komoru bych řadil spíše k těm větším, stěny hlavičky jsen nechal zhruba necelý centimetr silné. Váží 63g, což myslím na takový kousek dřeva není až tak moc. Náústek je akrylový s čepem na 9mm filtr, část jsem rustikoval. Volba sedlového náústku se mi rozhodně vyplatila, jednak mi ke tvaru dýmky lépe sedí a také je o trochu lehčí. Oproti normálním náústku, co původně na tom hobby bloku byl, je ten sedlový lehčí přesně o 2g. Zdá se to hrozně málo, ale je to přesně ten rozdíl kdy se sedlovým náústkem dýmka sama stojí, zatímco s tím normálním se převáží, takže bych tam musel zřejmě udělat sklon dna ve větším úhlu, aby se to vyrovnalo.

Na závěr přidávám detail spodku dýmky a rustiku co jsem fotil před týdnem. Takhle světle ta dýmka ve skutečnosti nevypadá, ale trocha slunečního světla dělá divy. 

Zatím jsem se ještě nerozhodl jaká tuhle dýmku čeká budoucnost, uvidíme. Výroba mě hodně bavila a zejména z té povrchové úpravy mám opravdu radost. Mám tu ještě v zásobě nějaké tři další hobby bloky, takže se v blízké budoucnosti určitě pokusím o něco dalšího.

Update - 12.2.2014 - tahle dýmka už má svého majitele a je jím kamarád a kolega z PPNSD Kryštof Boháček, věnoval jsem mu ji jako dárek k narozeninám. Věřím že mu bude dobře sloužit...

Nevill - první dýmka roku 2014

Včera odpoledně mě popadla ta správná tvořivá nálada a tak jsem si vyndal připravený hobby blok a začal s prací na první letošní dýmce. Hobby blok jsem si vybral už během týdne, měl jsem tam poslední na rovnou dýmku a řekl jsem si že to bude do začátku dobré, rovné dýmky mi na výrobu vždycky přišly jednodušší než bentky. Vyměnil jsem u toho také náústek, měl jsem v zásobě jeden sedlový který mi k zamýšlenému tvaru pasoval mnohem lépe. Pokud jde o tvar, zkusil jsem další poker, právě k němu je sedlový náústek výhodnější, protože nemá takovou váhu. Včera jsem udělal základní tvar, to mi zabralo asi tak dvě hodiny. Dnes ráno jsem pokračoval další dvě hodiny, doladil jsem celý ten tvar a v tu chvíli to vypadalo takto. 

Nakonec jsem musel trochu šikmo zbrousit spodek, ale zdá se že se to povedlo, ten poker skutečně sám stojí. Odpoledne jsem tomu dal další dvě hodiny, kdy jsem trochu leštil a především jsem celou tu dýmku rustikoval. Rustikování mi z těch dvou hodin pochopitelně zabralo nejvíc. Pak jsem udělal nátěr tmavým mořidlem, chvíli počkal a poté to celé odleštil hrubým kotoučem. 

Tmavé mořidlo jsem tentokrát nanesl jen velmi zlehka a odleštil jsem je brzy, říkal jsem si že tu dýmku schválně zkusím uděla o něco světlejší. Tady na snímku už je po nátěru parafínovým olejem, ten budu ještě několikrát opakovat, ono to stejně ještě o nějaký ten odstín ztmavne. Pak už jen zbývá to vyleštit a dýmka by měla být hotová.

Od konce léta jsem nic nevyráběl, tak jsem si říkal jak to půjde. Samotného mě překvapilo jak mi to šlo od ruky, myslím že takhle rychle jsem ještě dýmku hotovou neměl. Jasně, zas tak rychlé to není, někdo jiný by za tu dobu nejspíš stihl těch dýmek několik, ale pro mě je těch šest hodin momentálně rekord. Pravá ruka mě během té výroby nijak nebolela, takže to šlo o to lépe a radostněji. V téhle fázi se už na tom myslím nedá moc zkazit, takže by se tu snad brzy měl objevit výsledek.

PF(eife) 2014

Další rok uběhl a je čas trochu se zastavit a ohlédnout se za vším co se za tu dobu událo. Tedy momentálně jsem se musel spíš zastavit a ulehnout protože na mě leze nějaká viróza nebo co (a opičí chřipka to kupodivu není). Ale to nevadí, na tabletu se dá psát docela dobře. Takže co se za ten rok stalo zásadního v mém životě?

Začal jsem tak trochu fušovat do řemesla kamarádům co vyrábí dýmky a ačkoliv mi chybí výtvarné vzdělání a řemeslné dovednosti, musím říct že mě to dost baví. Vyrobil jsem za ten rok sedm dýmek, horší i lepší, ale na každé jsem se něčemu naučil. Některé jsem rozdal kamarádům, z některých sám kouřím. Nebýt toho úrazu na ruce, asi jich bylo víc. Uvidíme jak se mi bude v tomto směru dařit v novém roce.

Nákup nových dýmek jsem oproti jiným letům myslím docela omezil, ale i přesto se v mé sbírce zabydlelo několik moc pěkných dýmek. Také jsem trochu zvětšil své zásoby tabáku, levnější už to nebude a co když skončí výroba některého z mých oblíbených? Trochu jsem provětral a doplnil obsah humidorů během doby kdy jsem nemohl kouřit dýmku. Doutníky jsou fajn, ale dýmka je u mě stále na prvním místě.

S tím úrazem ruky jsem si opravdu užil. Pobyty v nemocnici, operace, rehabilitace. Po letech co užívám služeb smluvních zdravotnických zařízení kde se nečeká a termíny platí, takhle ve standardu to tedy byla poněkud studená sprcha. Ale když člověk musí, tak vydrží ledacos a dovede se nějak přizpůsobit situaci. Teď třeba vím že se dá fungovat i jen s levou rukou, i když to fakt není žádná sláva. Beru si z toho to pozitivní - levou ruku mám teď o hodně šikovnější. A ta pravá se vrací do normálu, není to ještě na 100℅, ale dejme tomu...

V práci to začíná být poměrně zajímavé, je toho víc, je to mnohem náročnější, ale taky je to svým způsobem zábavnější. A sice nevím jak se to stalo a čím jsem si to zasloužil, ale vyhrál jsem ve firemní anketě o nejlepšího zaměstnance měsíce. Dost mě to překvapilo, býval bych řekl že mě tolik kolegů nezná, protože pracuju z domova velmi často. Zřejmě jsou za mnou vidět výsledky a asi něco dělám dobře, každopádně si toho moc vážím.

V rodině máme přírůstek, v listopadu se narodila moje neteř Anetka. Je to malinkatý človíček, narodila se předčasně, ale má velkou chuť k jídlu a hezky roste. Taky jsem opakovaně (a v takové frekvenci až to začalo být otravné) slyšel dobré rady jak bych se měl oženit a mít děti. Na všechno asi musí přijít ten správný čas...

Co jinak? Dohrál jsem několik počítačových her, přečetl několik knih a spoustu comicsů. Sledoval jsem různé seriály, hlavně Farscape a v poslední době např. ten nový seriál Sherlock. Mám nový telefon Google Nexus 5 a možná si v novém roce pořídím desetipalcový tablet, lépe by se mi na tom četly comicsy. A taky mi přibylo do sbírky pár pěkných nožů, o některých jsem tu už psal. A oproti loňskému roku jsem přece na blog napsal o pár příspěvků více. 

Díky všem čtenářům za pozornost a přeji vše nejlepší do nového roku 2014!