Peterson Ebony Spigot XL02

Tuhle dýmku mám už vlastně docela dlouho, myslím že tak nejmíň sedm let, možná i déle. Nějak jsem se zkrátka nedostal k tomu abych ji nafotil a něco málo o ní napsal, tak to napravím nyní. Jak již napovídá název, je to Petersonka, tvar XL02. Povrchová úprava je tzv. "ebony finish", jinými slovy černý lak. Toho laku je poměrně silná vrstva, takže nějaká kresba dřeva tu absolutně není vidět. Podotýkám že v této povrchové úpravě mám jenom tuhle jednu dýmku, takže nemůžu moc srovnávat. Za těch několik let kouření můžu jenom říct že lak naprosto drží a je velice odolný, bez problému přežil i to když se mi ta dýmka občas trochu více rozpálila. V podstatě vypadá stejně jako když jsem ji před lety pořídil. Já osobně mám z téhle povrchové úpravy poněkud smíšené pocity. Na jednu stranu vypadá opravdu pěkně a elegantně, zejména v kombinaci se stříbrným spigotem. Ale přesto se nemůžu ubránit pocitu že dýmka v černém laku je něco jako takový ten příslovečný zajíc v pytli. Nikdy se nedozvíte co se pod tím lakem skrývá, jestli jsou tam nějaké kyty atd. Je jasné že to zřejmě nebyla nějaká kdovíjak krásná kresba, jinak by to šlo do hladké úpravy. Nezbývá než věřit výrobci že se pod tím přesto skrývá kvalitní briar, tomu bych i věřil protože kuřácké vlastnosti má tahle dýmka výborné. Také jsem nikdy úplně nepochopil že ačkoliv zde vůbec není vidět jaké je to vlastně dřevo, patří tahle povrchová úprava k těm dražším. Zřejmě si ten kvalitní lak nechají také náležitě zaplatit, ale jak jsem již zmiňoval, známky opotřebení jsou zde oproti jiným povrchovým úpravám opravdu minimální - možná to je právě z tohoto důvodu.

Hlavička má na výšku necelých 5cm, na délku má dýmka zhruba 14cm, váží příjemných 65g. Na středně velkou dýmku se stříbrným spigotem je to přijatelná váha, navíc je to bentka, takže se dá velice pohodlně zavěsit mezi zuby a nijak zvlášť netíží. Provedení je filtrové, ale já stejně kouřím bez filtru. Náústek je ebonitový a stejně jako u dalších petersonek, ale i dunhillek a jiných dýmek, jeho leštění je taková nikdy nekončící práce. Osobně dávám přednost akrylu, ale někdy prostě není na výběr. Pokud jde o ten spigotový náústek, na rozdíl od tvarů XL26 a XL15 kde jsou náústky naprosto identické, tady u XL02 je o něco zahnutější a u kování je trochu rozšířený. Předpokládám že ten samý používají i u dalších bentek.

Tvar XL02 se dělá v různých provedeních, s normálním i sedlovým náústkem a musím říct že ten běžný tvar není nic co by mě nějak uchvátilo na první pohled. Ale v kombinaci se spigotem a ještě v tom kontrastu s černou barvou mi to připadá jako fakt pěkná dýmka. Navíc se ke spigotům dost často dělají normální náústky a ne p-lip (váhám zda jsem někdy viděl spigot s p-lipem). Je to věc názoru, ale pokud si můžu u Petersona vybrat, tak dám přednost běžnému fishtail zakončení náústku.

Co dodat? Kouří se z ní výborně, nechal jsem si ji na virginie s periquem, v poslední době konkrétně Dunhill Elizabethan Mixture. To je mimochodem jeden z mých opravdu oblíbených tabáků které kouřím pravidelně a zatím mi nepřestal chutnat. 

Nevill Handmade - Rotten Tomato 2.0

Tohle je předělávka dýmky Rotten Tomato na které jsem dělal před třemi týdny. S výsledkem jsem tehdy nebyl úplně spokojený a na pondělním dýmkařském srazu mě Jakub Rolčík přivedl na myšlenku že by se to přece dalo předělat, ty krátery vzít více do hloubky, znovu to namořit a ty vrchní hladké části odleštit o něco více, aby to dělalo lepší kontrast. Krátery jsem tedy nedělal až tak hluboké vzhledem k tomu že jsem je napoprvé udělal poměrně malé a blízko u sebe, nicméně myslím že ta dýmka docela prokoukla.

Kupodivu mi to šlo docela od ruky, včera jsem na tom strávil něco kolem dvou hodin. Nejdřív jsem vzal větší kulatou frézou všechny větší části, pak jsem některé musel dělat tou malou, dva nátěry tmavým mořidlem a pak jsem to odleštil smirkovým papírem, hrubším a posléze jemným. Už jsem měl pocit že by to mohlo být hotové, tak jsem to přeleštil na kotouči, ale ukázalo se že tam místy jsou ještě drobné škrábance. Večer jsem si ještě říkal že "to je dobrý", ale ráno jsem nakonec přesvědčil sám sebe že to dobrý není a znovu jsem to přejel smirkem, další nátěr olejem a leštění na kotouči, tentokrát to už vyšlo.

Tady je jedna fotka co jsem pořídil během rustikování, takhle na první pohled se to zdálo být docela hluboké, ale zdání klame. Taky jsem si říkal o kolik ta dýmka může být po tomhle zásahu lehčí - kupodivu ne o moc, teď má 62g, takže oproti původní verzi je jen o 1,5g lehčí. 

Je tam samozřejmě pár míst kde mi to kapku ujelo, ale dopadlo to překvapivě dobře, myslím že ta dýmka už nepůsobí tím hrubým dojmem jako předtím.

Na závěr přidám ještě detail hlavičky. Příště ty "krátery" určitě udělám větší a hlubší, ale myslím že dřív se pokusím o nějaký klasický hrubý rustik. Tuhle dýmku si zcela jistě nechám pro sebe, už jenom proto že jsem při její výrobě strávil  hodně času. Nejspíš do ní nacpu nějakou virginii.

Nevill Handmade - Deep Apple 03/16

Výroba mi šla kupodivu mnohem lépe a rychleji než jsem čekal, včera jsem tu dýmku dodělal! Při troše cviku se každý ten "kráter" dá udělat několika málo pohyby, prostě si objedu ten nakreslený obrys, párkrát na to přitlačím a hotovo, jde se na další, a další, a další... Vzhledem k tomu že je ta dýmka filtrová, měl jsem obavu zajet hlouběji do krčku, takže jsem přešel v jemný rustik který pokračuje až na silnou část náústku. Dal jsem na to dva nátěry tmavě hnědým mořidlem, nechal jsem ho zaschnout, posléze jsem to trochu odleštil smirkovým papírem, natřel olejem, vyleštil na kotouči a zde je výsledek:

Je to taková středně velká dýmka, na výšku má něco málo přes 4cm, na délku má 14cm a váží příjemných 49g. Udržet ji v zubech není žádný problém, ale díky tomu příjemnému povrchu je to spíše dýmka do ruky. 

S tímhle jsem už poměrně spokojený, nevypadá to zas tak zle. Myslím že oproti mé předchozí dýmce tu je vidět jistý pokrok. Jasně, stejně mi to několika místech ujelo, zejména na přechodu hlavičky a krčku, ale jsou to pro mě cenné poznatky ze kterých se snad zase příště poučím. Dle všeho bych klidně mohl zajet o něco hlouběji.

Tady ještě přidám detail hlavičky, je tu vidět jak po odleštění hezky prosvítá kresba dřeva. Uvidíme jak to půjde příště, ale myslím že jsem na dobré cestě. Také bych rád zkusil nějaký hrubší rustik, myslím že tou větší kulatou frézou by to mohlo jít dobře. 

Další pokus o hluboký rustik

Podělím se o fotku z mé "dílny", mám na tom ponku hrozný nepořádek, ale je to zkrátka takové pracovní. Začal jsem dělat na další dýmce z polotovaru, opět zkouším takový ten hlubší rustik. Jestli jsem se na té předchozí dýmce něco naučil, tak to bylo především to že na tohle nemám úplně to správné náčiní, takže jsem na Proxxon sehnal frézu s větší kulatou hlavičkou a musím říct že to s tím jde výrazně lépe. 

I takto je to dřina a chce to hodně soustředění a pevnou ruku, jak se znám tak to budu stejně dělat na několikrát, ale myslím že bych tu dýmku během následujících dní asi měl dodělat. Doufejme že to dopadne dobře...

Nevill Handmade - Rotten Tomato 02/16

Po nějaké době jsem se zase pustil do výroby z polotovaru, který jsem si koupil v Etrafice v Blanické. Tvar polotovaru je myslím tomato (odtud ten název) a jeho velmi silné stěny si vyloženě říkaly o nějaký hlubší rustik. Pokud jde o nějaké to základní obroušení polotovaru, to jsem už udělal asi tak před měsícem, ale chvíli mi trvalo než jsem si na to udělal čas (konečně jsem si vzal pár dní volna) a také než jsem vymyslel co s tím. 

Začal jsem tím, že jsem si tužkou nakreslil umístění těch hlubších rustikovaných ploch. Nějak jsem si nevěřil že bych to dal od oka a dá se předpokládat že bych to vzal z jedné strany a na druhé by to nevyšlo, to jsem nechtěl riskovat. Připouštím že jsem to asi měl vzít více do hloubky, původní idea byla taková že to pak nabarvím a v těch hlubších plochách po odbroušení zůstane víc barvy a budou tmavší, což nakonec úplně nedopadlo, nejspíš to chtělo ještě jeden nátěr a teprve pak to znovu odbrousit, ale do toho se mi už nechtělo a taky jsem nechtěl aby ta dýmka byla moc tmavá, docela se mi líbí jak tam prosvítá kresba dřeva. Kontrast se bohužel tentokrát nekoná, je z toho takový hrubý rustik, ale nevadí, je to takový první pokus. 

Musím smeknout klobouk před pipemakery co dělají dýmky s hlubokým rustikem - tohle je fakt dřina. Takovým tím svým úsporným jemným rustikem už zvládnu přejet dýmku zhruba do dvou hodin, ale tohle chce do toho pořádně zajet a přitom mít hodně pevnou ruku, samozřejmě mi to na několika místech ujelo. První řadu jsem dělal předevčírem večer, ani jsem ji nedodělal a s pocitem beznaděje, že takhle to budu dělat snad do Vánoc, jsem to nechal být. Ale ráno moudřejší večera a včera jsem se do toho znovu pustil, přišel jsem na to jak při tom nejlíp držet frézku v ruce a s jakou silou do toho dřeva zajet. Šlo mi to líp, ale i tak to byla hrozná práce. Dopoledne jsem už měl hotovou v podstatě celou hlavičku, zbývalo dodělat krček. Ten jsem dodělal odpoledne, pak jsem dýmku namořil, tu barvu jsem trochu odbrousil jemným smirkovým papírem a nakonec ji přeleštil. 

Pokud jde o parametry, na výšku má 4cm, na délku 15cm a váží 63,5g, myslím že tím rustikováním jsem pěkných pár gramů na váze ubral. V zubech se to bez problému udržet dá, i když tím tvarem a povrchovou úpravou to prostě je dýmka co ji člověk především drží v ruce, na dotek je to velmi příjemné. Náústek je ebonitový ve filtrovém provedení na 9mm, "podepsal" jsem se na něm svým jemným rustikovaným kroužkem. Také se mi povedlo vyrovnat tu spodní plošku a dýmka díky tomu sama bez problému stojí na stole. 

Zvláštností téhle dýmky je že na fotkách na slunečním světle vypadá mimořádně blbě, ve skutečnosti fakt vypadá o dost líp. Je zkrátka taková velmi hrubá a nechám si ji pro sebe, nějaký tabák pro ni časem vyberu. Ale byla to zajímavá zkušenost a hodně jsem se tím naučil, už vím přesně jak to příště budu dělat, co udělám jinak a co dělat nebudu...

Přemysl Omrt - Freehand 5/16

Po prázdninové odmlce jsem tu zpět. Budu trochu přeskakovat pořadí, mám tu pár dýmek které jsem si pořídil již dříve, ale mám zrovna náladu napsat o tomto novém přírůstku do mé sbírky, takže pusťme se do toho! Jak se myslím dá na první pohled poznat, je to další dýmka od Přemka Omrta. Koupil jsem ji od něj v červnu na Kouření U Splavu a mám z ní moc velkou radost, tohle už je kategorie dýmek co si Přemek obvykle nechává pro sebe a ukládá si je jako rodinné stříbro, případně některé z nich prodá věrným zákazníkům.

Je to docela velký kousek (jak by řekli kamarádi, na Přemka to ale vlastně ani není moc velká dýmka), na výšku má 7,5cm na délku 16cm. Váží 72g což při té velikosti není zas tak mnoho, v zubech se chvíli udržet dá, ale je to samozřejmě spíše dýmka kterou člověk drží v ruce nebo si ji odloží na stůl. Díky výčnělku na přední straně je její úchop dokonalý, přesně zapadne mezi ukazovák a prostředník. Výčnělek má i další funkci, tvoří pro dýmku podstavec. Je to do značné míry i kvůli váze protože tady by to zřejmě nešlo řešit šikmou plochou jako třeba u Přemkova "pokeru". To je přesně co mám na dýmkách od Přemka Omrta rád - každý detail má promyšlený z hlediska estetiky i funkčnosti. Aplikace nahrazující krček dýmky je z olivového dřeva. Náústek je akrylový a provedení dýmky je bezfiltrové, obojí mi naprosto vyhovuje.

Tabáková komora je oválná a směrem dolů se zužuje, dá se do ní nacpat slušná nálož tabáku. Chce to trochu cviku, ale není problém z ní kouřit. Necpe se to pochopitelně úplně vrchovatě, tabák hoří především na středu a dusátkem se vždycky trochu přesune na ten střed. Zařadil jsem si ji do kategorie dýmek co mi obvykle vystačí na celý večer.

Co k tomu dodat, kouří se z ní výborně, nechal jsem si ji na virginii s periquem, momentálně z ní kouřím Dunhill Elizabethan Mixture. Je to v pořadí čtvrté "kovářské kladívko" které od Přemka mám, každé je trochu jiné a všechny mám ve skupině dýmek které kouřím nejčastěji. 

Tom Palmer v Praze

Napsali Jakub Rolčík a Vítek Nový

Ve středu 8.6.2016 zavítal po devatenácti letech do Prahy Tom Palmer, majitel a ředitel firmy Peterson. Krátký čas, který v Praze strávil , věnoval návštěvě prodejny a klubu Etrafika v Blanické ulici. Jakub Rolčík a Pavel Voženílek z Etrafiky nám přichystali příjemné posezení a pohoštění, Michaela Koláčková z firmy Mostex nejen Toma přivezla (byl tu vlastně především na návštěvě v Mostexu), ale také poskytla překlad z angličtiny.  

Sešlo se tu hned několik českých výrobců dýmek - Přemek Omrt, Jan Klouček, Michal Novák, Radek Jůza a Adam Schorcht a několik dalších zákazníků Etrafiky a členů pipE-clubu Dýmka.net. Na úvod přichystal Radek „Dejmal“ Jůza výstavku starých dýmek Peterson zejména z doby, kdy měl generální zastoupení firmy Peterson Jan Boušek z Prahy. Nejstarší z těch dýmek je z roku 1907. Miroslav Litavský k tomu přidal i stručnou historii tohoto českého prodejce. Toma Palmera tato informace velmi překvapila a zároveň potěšila. V současné době jsou dva lidé, kteří pro jeho firmu zpracovávají její historii, a je velmi pravděpodobné, že se v ní, díky Palmerově návštěvě, objeví i kapitola z pražské historie Petersonů.

 (sbírka starých Petersonek, kterou přinesl Radek Jůza, fotil Vítek Nový)

Tom Palmer koupil firmu Peterson v roce 1990, říkal že když se tam tehdy šel prvně podívat, vlastně ani nevěděl co jsou zač. Nejdříve si to spletl s jinou firmou a pak si myslel zda nejde o fabriku na potrubí ("pipe" znamená anglicky kromě dýmky i trubku, potrubí atd.). O dýmkách v té době nevěděl téměř nic. Ale když tam překročil práh, jako by na něj dýchla ta více než stoletá historie a zkrátka cítil že tohle je to pravé. Firmu řídí dodnes, historicky je čtvrtým majitelem a pracuje v ní i jeho syn, takže je tu již do budoucna připravena pátá generace. Peterson v současnosti našel dobrý kompromis mezi starým a novým - na jednu stranu mají svůj klasický seznam tvarů do kterého bylo za poslední léta přidáno jen několik dalších nových tvarů, na druhou stranu zkoušejí různé limitované edice dýmek a tabáků. 

Pokud jde o suroviny, briarové přířezy kupují především v Itálii a Španělsku. Za jeden z hlavních faktorů ohrožujících výrobu dýmek Tom Palmer označil právě nedostatek materiálu. Víno se nechá v sudech pár let dozrát, whisky se třeba skladuje deset nebo dvacet let, ale briarová kořenice roste nějakých pětatřicet  nebo čtyřicet let, to je dlouhá doba. Dodavatelů není zas tak mnoho a jsou to obvykle malé rodinné podniky, vždy je to nejisté zda je po odchodu jedné generace vůbec převezme ta další. Pokud jde o náústky, Peterson stále vyrábí zhruba 60% náústků z ebonitu a 40% z akrylu, nicméně ten podíl se postupně obrací. Z hlediska výroby je ebonit samozřejmě jednodušší na opracování a ohýbání, ovšem akryl je u zákazníků stále žádanější. 

(Tom Palmer, fotil Michal Novák) 

Dalším kritickým faktorem pro výrobu dýmek jsou lidé. Např. v dubnu odešel do důchodu jejich mistr, který ve fabrice pracoval přes padesát let a dělal pro ně stříbrné kroužky. Toma děsila představa co bude až odejde a chtěl po něm ať zkusí napsat nějaký manuál pracovního postupu, krok za krokem. Starý pán prý zbledl a řekl že něco takového nedokáže, že to prostě dělá citem, při výrobě se řídí svým instinktem. Ale už se zapracoval jeho nástupce a při dotazu ohledně nějakého pracovního postupu řekl to samé, že to cítí že tak je to správně. Na to velké množství dýmek v současnosti vyrábí stříbrné kroužky dva lidé na plný úvazek a ještě jeden další na půl úvazku. Jenom pro představu, v současnosti firma vyrábí 2000 dýmek týdně. Peterson se neubírá cestou jiných značek u kterých byla výroba přesunuta kvůli nákladům jinam (např. Itálie, Polsko), ačkoliv je pracovní síla v Irsku drahá, je pro ně důležité být Irskou firmou a v této tradici pokračovat.

(fotil Vítek Nový)

  

Došlo i na otázky ohledně výroby některých dýmek. Výrobně byly ukončeny některé série jako např. Peterson Castle, River, Writers a Great Explorers Collection. Stejně tak se nebude pokračovat ve třetí sérii dýmek Sherlock Holmes (The Adventures of Sherlock Holmes) a ta tedy zůstane nedokončena (jen čtyři dýmky). Stejně tak byla ukončena výroba dýmek z mořské pěny – Meerschaumu. Turecko zakázalo vývoz surového materiálu a předvýroba v Turesku se bohužel neosvědčila. Výrobci nebyli schopni dodržet velikost a ani tvar. Naopak se firma v blízké budoucnosti vrátí k výrobě řady Peterson Dublin & London Pipe.

Dlouhá diskuse se vedla nad kvalitou zpracování dýmek, zejména v poslední době. Tom Palmer si je vědom chyb (špatné vrtání, množství kytů, nedržící kroužky) a popsal nám přijatá řešení ve výrobě, která by měla zmíněné vady eliminovat alespoň a přípustnou mez. Na dotaz ohledně množství kytů Tom říkal že se u nich kytuje až příliš, že nějaký drobný kazík by mnohdy bylo lepší nechat jak je, protože s kytem to vypadá ještě hůř.  Že se snaží tolik nekytovat a spíše takové dřevo pískovat nebo rustikovat. Tak už to zkrátka je, že na hladké a bezchybné dýmce se vydělá více peněz za méně práce, zatímco podíl práce na pískování je větší a na rustikování ještě větší. A přesto se to bere jako dřevo horší kvality a výsledná dýmka se prodá za výrazně méně peněz. Jen pro zajímavost - na hladké dýmky Sherlock Holmes se používá výběrové dřevo jaké používají asi na 2,5% svých nejlepších dýmek. 

(Přemek Omrt a Vítek Nový, fotil Michal Novák) 

Padl také dotaz ohledně rustikování z posledních let ve srovnáním s tím starším, které bylo velice jemné, takřka podobné písku - prý to jednu dobu zkoušeli nechávat rustikovat v Itálii, ovšem ohlasy zákazníků byly veskrze negativní, takže s tímto pokusem již skončili a rustikuje se zase zpátky v Irsku, prý se to vzhledově podobá tomu původnímu hrubšímu rustikování. To je jistě dobrá zpráva.

Pokud jde o tabáky Peterson, byl položen dotaz na kolísající kvalitu jednotlivých šarží. Byli jsme ujištěni že receptura je stále stejná, nicméně vstupní suroviny se mění v podstatě každou pěstební sezónu.

Došlo i na dotazy ohledně dopadů protikuřáckého tažení na prodej dýmek a tabáku v Irsku. Tom na to říkal že je to přehnané, ale bohužel se v boji proti cigaretám svezou i doutníky a dýmkové tabáky. Že to zřejmě bylo vedeno dobrým úmyslem aby např. 16. leté děti nekouřily cigarety, ale které děcko si koupí dýmku nebo doutník? Nedá se to srovnávat, tak jako cigarety jsou tu pro závislost, dýmky a doutníky jsou tu hlavně pro radost a požitek. Tom si posteskl nad skutečností že jakožto majitel firmy na tabák a kuřácké potřeby si ani nesmí zapálit ve své vlastní kanceláři. A když si v jeho obchodě někdo koupí dýmku a tabák, nacpe si a bude si chtít zapálit, tak jej obsluha bude muset ve vší slušnosti vyšoupnout před dveře, protože ani v prodejně není dovoleno si zapálit. A chystá se další věc tzv. "plain packaging", tedy jednotné balení tabáku, kde již nebude žádné grafické zpracování etikety, jen název, ohromné protikuřácké nápisy a obrázky s rakovinou – zákazník tím ztratí možnost orientace ve výrobcích podle barvy nebo obrázku. Statisticky prý poklesl počet kuřáků v Irsku z 26% na 22%, ale prý jsou to oficiální čísla z prodeje tabákových výrobků. Veřejným tajemstvím zůstává že asi každá čtvrtá cigareta prodaná v Irsku je pašovaná. Poslanci sice mnohdy s přísnými protikuřáckými opatřeními nesouhlasí, ale většinou se bojí proti tomu nějak silněji vystoupit, protože protikuřácká lobby je tu velice silná a nemuseli by již být znovu zvoleni. Přesto je tu prodej dýmek a tabáku stabilní a dávno neplatí že by kuřáci dýmek byli jen staří pánové. 

  (Jakub Rolčík, Tom Palmer a Pavel Voženílek, fotil Vítek Nový)

Zmínil také příhodu kdy poslouchal v rozhlase nějaký pořad a moderátor tam vykládal jak šel tuhle po Grafton street v Dublinu a před ním šel nějaký mladý hipster s dýmkou, chvíli pokračoval v chůzi za ním aby mohl cítit tu příjemnou vůni dýmkového tabáku. Měl z toho pocit jako by ho to vrátilo do minulosti, do úplně jiných časů. Tomovi se ten pořad moc líbil a tak nechal moderátorovi poslat dýmku a ten z ní měl ohromnou radost. Pak do toho pořadu volala starší posluchačka že její zesnulý muž kouříval dýmku a že nedávno šla s dcerou po ulici a kolem nich prošel muž s dýmkou, jak ucítily tu vůni, měly zase na chvilku pocit že táta je tu s nimi. Dýmky jsou přes všechny ty kampaně stále u lidí přijímány pozitivně a takováto reklama jim vlastně udělá mnohem větší službu než nějaké lobbování u politiků.

Pokud jde o budoucnost, Tom Palmer vždy byl a stále je optimistou. Tabákový průmysl a výroba dýmek tu budou vždycky. Peterson je tu již přes 150 let a rozhodně se nechystá ukončit výrobu. Bohužel určený čas vypršel, Tom musel stihnout svůj let domů do Irska, ale příslibil že jeho další návštěva bude rozhodně dříve než za dalších devatenáct let.

Zde jsou galerie fotek z tohoto setkání:

Fotky Vítek Nový - https://goo.gl/photos/d2ruHjpSa8gxQcME7

Fotky Michal Novák - https://goo.gl/photos/N7NMkcNTDMihyRuN9