Přemysl Omrt - freehand pro chladný kouř

Jednu dýmku od Přemka Omrta již mám, psal jsem o ní před časem zde. Nedávno se mi naskytla možnost během Klání zemí Koruny české pořídit si další, tentokrát ovšem tvar, který je typický a na první pohled snadno identifikovatelný. Přemek jich tam měl hned několik, nakonec se mi ze všech nejvíc líbila právě tahle:

Je to v podstatě taková variace na ty staré rozkládací selské dýmky ze kterých kouřili naši pradědečkové, ovšem pojetí je úplně jiné a velice originální. Tahle se samozřejmě také skládá z několika částí. Začnu hlavičkou - je takového hranatého, zaobleného tvaru a její tabáková komora není nijak přehnaně velká, tak možná na úrovni dunhillovské čtyřky. Zvláštností je vrtání kouřového kanálku, který jde dolů a je vyplechovaný aby se při neopatrém kouření nenapálil. Je zakončený takovým kovovým čepem, který se nasadí do spodní části. Spodní část v podstatě slouží jako takový ten "odlejvák" na kondenzát, ovšem s tím že ten kolíček na konci není šroubovací s kanálkem ven, slouží pouze pro lepší úchop a dýmce dodává stabilitu když se postaví na stůl. Následují akrylové aplikace mezi nimiž je dlouhý krček vyrobený z mahagonu a celé to zakončuje ebonitový náústek s čepem na 9mm filtr.

(rozborka dýmky na jednotlivé části)

Řemeslné zpracování je opravdu precizní, je to zkrátka něco úplně jiného než zaběhnutá klasika. Ten systém v podstatě funguje jako calabash, takže veškerá případná vlhkost jde dolů a kouř je velice suchý. A díky dlouhé cestě kouře skrz celou dýmku je to také neuvěřitelně chladné pokouření. Takhle chladný kouř, to jsem dosud znal snad jen ze čtenářské hliněnky a z Conusu od Georgiho Todorova. Jistě, občas se zadaří i z jiných dýmek, ale přiznám se, že většinou kouřím příliš rychle a tudíž ne tak chladně. Proto jsem moc rád za takovéto inovativní dýmky, které jsou přímo vymyšleny s cílem aby z nich šel maximálně chladný a suchý kouř.

Kuřácké vlastnosti, jak jsem již výše zmiňoval, jsou vskutku výborné. Dýmka se dá postavit na stůl a stojí relativně stabilně (tedy pokud někdo příliš nehýbe stolem). Je třeba dát pozor při dokuřování, aby se kotlík nenapálil u kouřového kanálku, protože za hlavičku ji člověk příliš nedrží, takže se dá rozpálit aniž by si toho všimnul. Ale to si samozřejmě hlídám. Jinak dá se nejen hezky zavěsit v puse, ale perfektně padne i do ruky, zkoušel jsem několik různých úchopů a pokaždé to v ruce sedělo. Po dokouření se vyčistí jako kterákoliv jiná dýmka, s tím že je ještě potřeba papírovým kapesníčkem vytřít trochu té vysrážené vlhkosti ve spodní části. 

Z dlouhých dýmek rád kouřím latakii, takže ve volbě tabáku jsem měl zcela jasno a dal jsem do ní prozatím Dunhill London Mixture. 

Georgi Todorov (Getz Pipes) - The Conus

Mám rád věci, které jsou hezké a chytré, obojí z toho přesně splňuje dýmka s názvem "The Conus", kterou jsem nedávno koupil od Georgiho Todorova. Georgi je pipemaker z Bulharska a měl jsem možnost jej osobně poznat během akce Pipemakers Meeting Kostelec 2011. Je to zábavný chlapík s dobrým smyslem pro humor. Co jsem měl možnost sledovat ho na dílně, byl pilný jako včelička, neustále tam pobíhal od stroje ke stroji, stále si hlídal proporce dýmky, vše muselo být naprosto přesné. Domluva s ním byla snadná, protože pracovně strávil několik let v Čechách, takže česky mluví velmi dobře. Měl s sebou několik dýmek, z nichž některé měly jeho zvláštní systém, kterému říká "Calabash inside system". Ve variantě co má na odkazu je běžná tabáková komora, ale kouřový kanálek je vrtaný na dně a jde do velké chladící komory, kdy krček dýmky je velmi široký a do něj jde zakončení náústku coby velice široký čep. Je to velice nápadité a co jsem na místě viděl, zcela funkční. Ale pak měl ještě jednu variantu tohoto systému, která mě naprosto nadchla - tvar, kterému říká "The Conus". Já si vybral verzi s krásným vlasovým rustikem.

Vypadá to jako takový ne zcela typický poker, ale při bližším prozkoumání zjistíte, že je to skutečně neobvyklá dýmka. Georgi v podstatě zcela předělal klasické pojetí dýmky tak, jak ji běžně známe. Naprosto zrušil krček dýmky a jím vedený kouřový kanálek, je tam pouze akrylový náústek, který se nastrčí do hlavičky. Samotný kouřový kanálek je vedený přímo dnem dolů, do chladící komory. To plastové víčko na spodku pokerové hlavičky se totiž dá sundat a skrývá právě tu chladící komoru. Za povšimnutí stojí okraj, který je vyvložkovaný korkem, aby tam to víčko dobře zapadlo. Calabashový systém na briarové dýmce, pro Georgiho zkrátka nic není nemožné.

A je to naprosto funkční, ta dýmka má skvělý tah a kouř je z ní krásně chladný. Veškerá případná vlhkost jde dolů do chladící komory. Pochopitelně budu muset dát pozor, abych nenapálil na dně ten kouřový kanálek, ale to by myslím nemělo příliš hrozit. Po dokouření stačí projet náústek, kouřový kanálek a tabákovou komoru čističem a pak jen vytřít víčko a chladící komoru papírovým kapesníkem a hotovo.

Tohle pojetí dýmky je svým způsobem minimalistické co se týká spotřeby materiálu, ale je vážně geniální. Klobouk dolů, Georgi u té výroby dýmek opravdu přemýšlí  a myslím že se v budoucnu mezi jeho tvorbou najde ještě spousta zajímavých kousků, kterými nás mile překvapí.

Volba tabáku padla na Hal O' The Wynd od Rattray's a musím říct, že z této dýmky hoří velice chladně, způsobně a dlouho. Nebýt starosti o případné napálení kouřového kanálku při dokuřování (což by se mohlo, ale nemuselo stát), nejradši bych si ji nechal jako soutěžní dýmku...

Dunhill Shell Briar 61032

Estate dýmky, tedy dýmky z druhé ruky, jsem doposud kupoval takřka výhradně nekouřené, ale v tomto případě jsem udělal výjimku. Jeden prodejce postupně házel na ebay velké množství dýmek ze soukromé sbírky, velmi často šlo o dunhillky a byly jen velmi málo používané, protože jejich majitel měl sbírku tak rozsáhlou, že ty dýmky ani nestíhal kouřit. Velice často se tam objevoval tvar velkého billiardu nebo canadianu šestkové velikosti, tedy té největší. U jedné jsem měl štěstí a cena se vyšplhala jen na necelých 100 Euro, tak jsem plný očekávání čekal až dorazí. Přišla a opravdu byla ve velmi dobrém stavu. Prodejce ji velmi pečlivě vyleštil, já ji celou znovu důkladně vyčistil,  ale říkal jsem si, že se s ní nebudu chlubit dokud ji pořádně nezakouřím a neotestuju že je opravdu v pořádku. Přecejen chlubit se kusem značkové veteše, to by bylo nanejvýš trapné. Ale mám ji už téměř půl roku a zdá se čas dozrál a dýmka je opravdu v pohodě, takže zde je:

Je to dýmka z roku 1981, pískované provedení Shell Briar. Takhle na přímém slunečním světle dost prosvítá červenohnědé moření, jinak je poměrně tmavá, téměř černá. Rozměry jsou úctyhodné - 17cm na délku a na výšku bezmála 6cm. Váhu si bohužel nepamatuju a ani jsem ji nevážil, ale na tak velký kus dřeva se mi zdá poměrně lehká. Na spodní straně krčku a hlavičky je rovná ploška, na které je vyraženo značení a díky které dýmka naprosto stabilně stojí. Náústek je ebonitový, bez filtru a byl od prodejce perfektně vyleštěný a co by to bylo za Dunhillku, kdyby na ní chyběla typická bílá tečka. Onen sběratel musel být na své dýmky velmi opatrný, protože zde nebyla ani stopa toho, že by byl náústek jakkoliv okousaný. To se o mně bohužel říci nedá, rád držím dýmky v zubech a všechny mé dýmky mají na náústku zvláště zespodu typický rukopis mého chrupu, tím se dají snadno odlišit. 

Je to vážně obrovský kotel, většinou si ji beru do hospody když dávají nějaké sportovní přenosy, to si ani nemusím brát s sebou další dýmku. Je spíše na kouření z ruky, protože při té velikosti a délce to už je pořádný tlak na čelist. Tedy ne že bych ji chvíli neudržel mezi zuby, ale pohodlné to zrovna není. Kuřácké vlastnosti má dobré, někdy mám dojem že se poněkud rozpaluje, ale to bude spíše zvoleným tabákem, což byl prozatím Mac Baren Darktwist. Jediná věc co mi na téhle dýmce vadí (nebo spíše vadila), je to, že předchozí majitel z ní patrně vykouřil několik kotlíků tabáku Condor nebo nějakého podobného mýdláku. Pokud znáte Condor, pak víte o čem mluvím, pokud ne, pak vězte že to je tabák co se do dýmky dovede pořádně zažrat a jen tak se nepustí. Kouřit Condora z takto velkého kotle se mi opravdu nechtělo, takže z toho zkouším prozatím Darktwist a až mi  zanedlouho dojde ta druhá stogramová plechovka, pak možná zkusím něco jiného. Po Condoru stále trochu voní, ale čím dál méně, snad ji jednou pustí ze svých mýdlových pařátů...

Na obrázku výše uvádím pro zajímavost velikostní srovnání s její menší sestřičkou velikosti čtyři. Možná si jednou pořídím ještě stejný tvar v pětkové velikosti, že bych měl tři schůdky pěkně v řadě za sebou...

Ashton - Pebble Grain XXX Lumberman

Když jsem před několika dny mluvil s Bobem Gregorym, ředitelem tabákové fabriky Samuel Gawith, ptal jsem se jej (mimo jiné) jaké dýmky má nejraději. Odpověděl že má hodně rád dýmky Northern Briars a Ashton. U Ashtona tedy s tím, že je měl rád ještě když je vyráběl Bill Ashton Taylor. Že prý ty dýmky co nyní vyrábí Jimmy Craig nejsou to samé (Jimmy převzal výrobu dýmek Ashton poté, co Bill Taylor zemřel, budou to již téměř dva roky). S původní Ashtonkou jsem bohužel neměl tu čest, ale shodou okolností jsem si nedávno pořídil tuhle od Craiga:

Kamarád z dýmky.net Bob Šulman zařizoval objednávku několika dýmek od Craiga (patří mu za to velké poděkování!), tak jsem se velice rád přidal. Byly tam dvě dlouhé dýmky, jedna byla canadian, druhá lumberman. Bob si vybral canadian, já zase tohoto lumbermana. Canadian je sice moc pěkný tvar, ale lumberman v tomto provedení se mi líbí ještě o trochu víc. Tyhle tvary z rodiny canadianů se dost pletou mezi sebou, ale obvykle se to rozlišuje tak, že canadian má dlouhý oválný krček s normálním náústkem a lumberman je to samé, jen se odlišuje sedlovým náústkem.

Na délku má tahle dýmka 16cm, výška hlavičky je 5cm. Velikost kotle zhruba na úrovni dunhillovské pětky. Náústek je ebonitový, bez filtru (do takto útlé dýmky by ani nebylo možné udělat 9mm filtr). Na vrchu náústku je značka typická pro Ashton - briarové kolečko zasazené ve stříbře. Povrchová úprava je Pebble Grain, což je pískování ve tmavé barvě. Moření pod černou barvou je červeno-hnědé, více dočervena než dělá Dunhill u svého Shell Briaru, ale dost možná to časem zajde do hnědé, přecejen ta dýmka je nová, vyrobená zhruba před měsícem. Povrch je také velice lesklý, nevím zda na to Craig používá lak nebo šelak, ale vypadá to dobře.

Zespoda je dlouhá hladká ploška, na které je značení výrobce a díky ní také dýmka nepotřebuje žádný stojánek, postojí sama a naprosto stabilně. Je poměrně lehká, ale při téhle délce to už samozřejmě nějaký tlak na čelist klade, ovšem na chvíli se v zubech udržet dá. Kouř je z ní díky té délce velice chladný. Stěny nemá příliš silné a při rychlém a neopatrném kouření se dá snadno rozpálit, jako by si sama říkala o to, abych zvolnil, že přece nikam nespěcháme...

Poprvé jsem do ní nacpal tabák Dunhill Deluxe Navy Rolls, ten jsem z ní kouřil již několikrát a myslím že se k ní vcelku hodí.

Trever Talbert - Ligne Bretagne lovat

Nerad bych psal o dýmkách, ze kterých jsem ještě nekouřil, takže než začnu psát o nových přírůstcích do mé sbírky, které jsem si teď pořídil na Klání zemí Koruny české v Kostelci nad Černými lesy, mám tu ještě kousky, které sice vlastním relativně krátkou dobu, ale rázem se zařadily do okruhu mých oblíbených dýmek. Jednou z nich je další Ligne Bretagne od Trevera Talberta.

Říkal jsem si sice, že tři by mi už mohli i stačit, ale tahle mě zaujala svou velikostí, která je na řadu Ligne Bretagne nezvyklá. Dýmka je dlouhá 12,5 cm a hlavička je vysoká necelých 5 cm, to už je velikost běžné dýmky. Dále se mi samozřejmě na první pohled zalíbilo to pískování. Pískované dýmky mám vůbec v poslední době ve velké oblibě. Dýmky od Talberta mi obvykle dorazily zhruba do týdne od objednávky, tentokrát to trvalo téměř měsíc, ale to je vinou české pošty. Netrpělivě jsem ji očekával, až jsem se nakonec dočkal.

Tvar by se zřejmě dal označit za lovat, byť to není nijak zvlášť dlouhá dýmka. Na billiard má myslím příliš dlouhý krček. Kdoví, možná je to něco mezi, ale to není podstatné. Podstatné je, že má stejné vlastnosti jako ostatní Ligne Bretagne, které jsem si pořídil - staré a lehoučké dřevo, bezfiltrové provedení precizní povrchová úprava, výborné kuřácké vlastnosti. Ten tvar působí velice klasickým dojmem, připadá mi takový velice "old-school".

Vybral jsem do ní "pro změnu" tabák Dunhill Royal Yacht, je to zkrátka můj momentálně nejoblíbenější, kouřím jej takřka denně, takže si na něj snažím vyhradit větší počet dýmek. Občas se mi také stane, že se nedovedu rozhodnout jaký tabák do nové dýmky dám, tak do ní jednoduše nacpu Royal Yacht a on už v ní většinou zůstane. Svého času jsem to takhle dělával s tabákem Hal 'O The Wynd od Rattray's, ale na ten již mám myslím dostatek dýmek a také jej už nekouřím tak často...

Rodgers of Sheffield

Smokers knife - dýmkařská trojkombinace z britských ostrovů, která je v oněch končinách podobně populární a rozšířená, jako je u nás CPT (czech pipe tool). Jde o velice tradičního výrobce, trochu jsem hledal a našel odkaz na naskenované dokumenty v pdf o jeho historii – zde: 

http://straightrazorplace.com/srpwiki/images/d/d4/The_History_of_Joseph_Rodgers_and_Sons.pdf

(smokers knife a CPT)

Na rozdíl od CPT lze tuto trojkombinaci označit za dýmkařský nůž, protože má místo lžičky malou čepel, jejíž špička je tupá a zaoblená (aby nedošlo k poškození dna dýmky). Poslouží velmi dobře, zvlášť když je z dýmky potřeba vyškrábnout trochu karbonu, ale nějaký ten flake nebo plug se s ním samozřejmě také dá nakrájet. Trn je poměrně silný, jeho špice je opět trochu zaoblená, žádné ostré hrany, aby nedošlo k poškození. Jeho délka by měla stačit k protáhnutí kouřovým kanálkem u většiny dýmek.  

Takovou malou záhadou mi bylo proč se po otevření bodce dá ten dusací konec sklopit o 90 stupňů, viz na obrázku níže. Říkal jsem si, že to zcela jistě musí mít nějaké geniální využití, jen jsem nemohl přijít na to jaké. Napadlo mě, že by to třeba mohlo sloužit jako kladívečko, pro lepší rozmělnění tabáku. Nebo že by to sloužilo jako zarážka pro krájení (v tomto případě spíš takové "gilotinování") plugu. Nedalo mi to pokoje, až jsem začal opět hledat, a našel kontakt na společnost Eggington Bros LTD, která sdružuje všechny ty nožířské značky ze Sheffieldu. Odeslal jsem dotaz a po několika dnech mi přišel velice milý e-mail, který mi napsal ředitel Steve Brooks. Že prý důvod proč se ten konec dá sklopit bohužel není až tak vzrušující, zkrátka je to tak dělané proto, aby to dusátko při dodělávání a leštění konce střenky nepřekáželo a nepoškodilo se. 

Je pravda, že jsem čekal nějaké opravdu důmyslné využití, což se bohužel nepotvrdilo (a budu si je nejspíš muset vymyslet sám), ale záhada je vyřešena. Ono to tak bývá, že na každé záhadě je vlastně nejkrásnější lidská fantazie, která si sama doplní nedostatek informací. Posléze, v konfrontaci s nudnou realitou, je to někdy zklamání, jindy zase objev něčeho nového, nepoznaného.

Martin "Rubenstein" Peleška, kamarád a kolega dýmkař na účel toho sklápěcího dusátka také vymyslel skvělou teorii:

"To udělátko totiž slouží k vyhledávání lidí, kteří hledají smysl i v drobnostech, zamýšlí se nad podstatou věcí a nejsou jen povrchně konzumní. A takové naštěstí mezi sebou máme."

Fenshun

Nejnovější přírůstek v mé sbírce a skutečná kuriozita - čínská dýmka značky Fenshun. Dostal jsem ji nedávno v hospodě od známého, že to někde vyhrál v tombole a sám ji kouřit nebude, tak ať si ji vezmu, když už ty dýmky sbírám. Vzdáleně to snad i trochu připomíná dřevo, ale pravda je taková, že dřevo byste na téhle dýmce skutečně nenašli, je totiž vyrobena z bakelitu! 

Na fotkách tam jsou myslím vidět sváry v polovině. Bakelit by samozřejmě okamžitě zahořel, takže hlavička je vyplechovaná a má na dně pět "větracích" otvorů, to dno vlastně vypadá tak trochu jako sítko. Hlavička však není vyndavací, takže je skutečně otázkou jak se to vlastně dá čistit. Snad jedině tím, že projede čističem dolů kam až do jde a pak se to zkusí nějak profouknout. Jinak dle sváru odhaduji, že je náústek z podobného materiálu. Skus nedobroušený, čep téměř nedrží a je spíš nasazovací než že by se to zašroubovalo. Byl tam zastrčen kovový chladič, který však činil dýmku takřka nepoužitelnou, protože přes něj nešel téměř žádný tah, takže šel okamžitě pryč. Krček je ozdoben lesklým kroužkem, myslím že také jde o plast. 

Osobně bych z ní býval vůbec nekouřil, ale měl jsem ji minulé pondělí na dýmkařském srazu a některé kolegy tenhle "zázrak" natolik fascinoval, že jsme ji nakonec nacpali a zapálili a posléze nechali kolovat. Nevím jestli to byla ta Královská směs od Stanislawa nebo plasty na té dýmce, ale chuťově to bylo dost hrozné. Musím však připustit, že tenhle podivný systém je v zásadě funkční, tah má ta dýmka skutečně skvělý. Je to podobný princip jako má calabash nebo Falcon, ale otvor tu není jenom jeden uprostřed, ale pět po celém dně. Pokud by to celé nebylo z bakelitu a to vyplechování bylo bylo řešeno jako vyndavací vložka, aby se tím usnadnilo čištění, asi by to dávalo smysl. Každopádně pokud by takto měla vypadat budoucnost dýmkaření, tak raději zůstanu staromódním podivínem co dává přednost dýmkám z briaru...