středa 20. června 2012

Rubenstein - bent

Autorem téhle dýmky je Martin Peleška (Rubenstein), kamarád a kolega z našeho spolku PPNSD. Před týdnem se nám na srazu pochlubil že už zase vyrobil pár dýmek a tahle mě natolik zaujala, že jsem ji od něj hned koupil. Od Martina už mám tři pískované dýmky a konečně mám i jednu hladkou.


Takhle z boku to vypadá jako úplně normální bentka, ale jak bude vidět na dalších snímcích, celý ten tvar je velice propracovaný. Má např. zespoda takovou rovnou plošku, na kterou se dá i postavit. Není to pochopitelně klasický sitter, ale postavit se dá. Délka je 14cm, hlavička je vysoká zhruba 5cm, taková běžná střední velikost. Těžká je nějakých 56g, což s sebou nese otázku kdepak dýmka téhle velikosti pobrala takovou váhu? Odpověď je snadná - užší tabáková komora a poměrně silné stěny. K tomu tvaru to myslím opravdu sedí. Náústek je z cumberlandu, bezfiltrové provedení. Kresba se povedla, shora hezký straight grain, zespoda ptačí očka, radost pohledět. 


Tady je vidět ta rovná ploška a další zajímavost tohoto tvaru - krček a náústek jsou na výšku takové jakoby připlacatělé (nevím jak lépe to popsat). Dýmek mám už ve sbírce spousty, ale kupodivu nemám žádnou která by byla podobným způsobem tvarovaná. Placatý krček na šířku, to je vcelku běžná záležitost, ale na výšku? To není vůbec špatný nápad.


Ještě jeden snímek z druhé strany, sluníčko se se mnou poránu moc nekamarádilo, ale snad i přes ten lesk je něco vidět. Tady jsem ji už položil na bok aby byl trochu lépe vidět celý ten tvar. Kresba je stejně hezká jako na první straně, do dřeva je to správně posazené. 

S volbou tabáku jsem váhal celý týden až jsem nakonec vybral Mac Baren Acadian Perique. To je na Mac Barena taková nezvykle neutrální směs, nebál bych se říct že jde o jednu z jejich nejlepších směsí vůbec. Mně tedy moc chutná a s touhle novou dýmkou si dobře rozumí. V poslední době jsem si pořizoval většinou spíše rovnější dýmky s tenkými stěnami, takže tohle je pro mě takový příjemný návrat ke svým dýmkařským začátkům kdy jsem dával přednost bentkám. Na závěr nezbývá než Martinovi popřát ať se mu daří a věřím že se od něj v budoucnu dočkáme ještě spousty dalších krásných dýmek.

sobota 26. května 2012

Nevill - handmade "Z"

Opět mě popadla touha něco si vybrousit sám s tou trochou náčiní co mám doma, a tak jsem si najel na ebay a objevil jsem tam řeckého prodejce jménem Alexander Zavvoz. Ten vyrábí a prodává vlastní dýmky, ale také prodává briar, náústky a mimo jiné i hobby-blocky. Hobby block je briarový přířez, který má vyvrtanou tabákovou komoru, kouřový kanálek a je osazený náústkem. V tomto případě už měl naznačený konec náústku a vršek hlavičky. Objednal jsem to koncem minulého týdne, balíček mi dorazil v pondělí, od úterka jsem na tom začal ve volných chvilkách dělat a včera (v pátek) jsem ji večer dokončil. Hodiny jsem nepočítal, ale každopádně na to jak jsem pomalý a nešikovný, dá se říct že jsem ji vyrobil nezvykle rychle. 


Měl jsem několik nápadů na tvar, že by to byl poker nebo billiard, ale nakonec to dopadlo poněkud jinak. Těžko říct jak to pojmenovat - poker to úplně není, má sice plochý spodek, ale opírá se o náústek, billiard to taky úplně není, hlavička se směrem dolů trochu rozšiřuje, ale za vulkán bych to rozhodně neoznačoval. Je to zkrátka takový můj neumělý shape. Poučen z práce na předchozím freehandu, řezal jsem tentokrát velmi opatrně a nechával jsem si tam dostatečnou rezervu materiálu. Pak jsem brousil rašplí abych získal základní tvar a posléze jsem už postupoval smirkovým papírem od nejhrubšího k jemnějšímu. Dřevo nebylo zas tak špatné, ale nějakou extra krásnou kresbu nemělo, takže jsem bez výčitek mohl provést finální úpravu v tom mém drobném rustiku, jak jsem už od začátku zamýšlel.


Rustik jsem zase dělal frézkou Proxxon a opět jsem s ním plynule pokračoval do části náústku. Snad by to mohlo být něco, co dělám jen já, s takovýmhle drobným rustikem jsem ještě zdobený náústek neviděl.  Ale nedělám si moc velké naděje, dost možná to dělá i někdo jiný. Náústek je ebonitový a na horní straně je kovová pecka s emblémem "Z". Původně jsem uvažoval o tom že ji odstraním a dám tam něco svého, ale nakonec proč ne, vypadá to vcelku hezky a "Z" může být nejen Zavvoz, ale třeba Zorro mstitel nebo zázvorový fernet. Šířka krčku dýmky napovídá, že je tam filtr na 9mm. Na délku má tahle dýmka 14cm, na výšku něco málo přes 4,5 cm, taková střední velikost. Váha je 50g, což myslím odpovídá množství dřeva. V zubech se udržet dá, ale je pochopitelně lepší držet ji v ruce a užívat si příjemnou strukturu rustiku. 


Závěrem ještě přidám fotku jak to vypadalo na samém začátku. Na dýmce je samozřejmě v prvé řadě nejdůležitější vrtání, což tady již bylo hotové (a velice dobře provedené), ale snad můžu říct že jsem na té dýmce také odvedl kus vlastní práce. Jistě, není to žádný profesionální výrobek, sám na tom najdu různé nedokonalosti, ale zase jsem se naučil několik dalších věcí, které už příště neudělám nebo udělám jinak. I tak se mi docela líbí, ještě si budu muset vymyslet jaký tabák jí přidělím...

pátek 18. května 2012

RX Pipes - minimum canadian

RX Pipes je značka za kterou stojí kamarád a kolega z pipE-clubu Radek "Dejmal" Jůza. Dýmky vyrábí teprve něco přes rok, ale už jich stačil udělat více než stovku. Řemeslné zpracování dýmek má naprosto profesionální, má cit pro tvar, je to zkrátka velký talent. Stále říká že se ty dýmky zatím učí dělat, ale co jsem ho tak poslouchal, na domácího výrobce má náramně vybavenou dílnu. Výroba dýmek je pro něj velkým koníčkem a často dělá radost kamarádům, že jim nějakou svoji dýmku věnuje. Stejně jako mnoho dalších kolegů z klubu jsem i já jednu dostal. Tedy vlastně jsem tohle pondělí dostal už druhou (a uvědomil si že jsem ještě ani nepsal o té první, což se teď snažím napravit), ale k té se dostanu časem, až pro ni vyberu ten správný tabák a začnu z ní kouřit. 


Téhle dýmce jsem začal říkat "minimum", Radek si mě vybral coby testovací subjekt aby zjistil jak tenké stěny je možné na dýmce udělat aby se z ní ještě dalo kouřit a nepropálila se. Mám více tenkostěnných dýmek, ale tahle má stěny zřejmě opravdu nejtenčí ze všech, je to opravdu takové funkční dřevěné minimum. Stěny téhle dýmky jsou "silné" snad ani ne 4mm (snad je to trochu vidět na fotkách). Jinak je to dýmka běžných rozměrů, na výšku má 4cm, na délku 15,5cm. Ovšem váha je neuvěřitelná - pouhých 25g! I při té délce se drží mezi zuby velice pohodlně, je krásně lehoučká. Náústek je ebonitový a jde o bezfiltrovou dýmku. 


Zakuřovat tenhle kousek nebylo nic jednoduchého a chtělo to hodně trpělivosti. Přes počáteční obtíže se mi nakonec myslím povedlo vytvořit v ní relativně solidní karbonovou vrstvu, ale i přesto ji stále kouřím velice opatrně. Jakmile se zapomenu a začnu kouřit příliš rychle, tak mi to tahle dýmka dá velice rychle najevo, jako by byla živá a snažila se mě cvičit v pomalém a chladném kouření. Ale myslím že jsem si už na ni docela zvyknul (a ona na mě taky), kouří se mi z ní čím dál lépe. Asi by se dalo říct, že tenkostěnné dýmky jsou pro kuřáka takovou velice edukativní záležitostí, protože se na nich pozná okamžitě že se rozpálí. 

Kouřím z ní Dunhill Royal Yacht. Radek měl obavu aby to nebyl danajský dar, ale zakouřit takhle tenkou dýmku pro mě byla zajímavá výzva a zatím se zdá, že jsem uspěl. Jak jsem už v úvodu zmiňoval, v pondělí mi Radek věnoval ještě jednu krásnou dýmku se slovy že u té už se nemusím bát že by měla tenké stěny. Je tady na blogu RX Pipes, Maigret Ring Grain, už se těším jak se z ní bude kouřit. Radku, ještě jednou díky!

sobota 5. května 2012

Nevill - handmade freehand

Dnes se pochlubím jednou vlastní výrobou na které jsem dělal v poslední době. Tedy nevím jestli je tu úplně důvod se chlubit, protože na té dýmce je tu spousta věcí které by šly předělat a dotáhnout, je dost možné že tohle ještě není finální podoba a časem se k ní vrátím. Nicméně je v relativně ucelené podobě a už z ní kouřím. 


Honza Klouček mi na tuhle dýmku připravil hobby-blok a zbytek je už jen čistě moje práce. Když píšu "handmade" tak to myslím doslova, nejsem nijak zvlášť vybaven nářadím a náčiním, použil jsem jen ponk se svěrákem, rašpli, pilku, jehlové pilníky, modelářskou frézku Proxxon a především několik druhů smirkového papíru. Říká se, že chybami se člověk učí a v tomto případě to rozhodně platí, jenom při broušení téhle jedné dýmky jsem se naučil spoustu věcí, které příště určitě dělat nebudu! Kreslil jsem si na ni samozřejmě návrh, měl to být takový větší poker. Z toho sešlo ve chvíli kdy jsem si nevšimnul že při tvarování hlavičky neřežu úplně rovně, takže jsem to na jedné straně ubral víc než jsem původně chtěl. Pak mě stíhaly další různé nehody jako třeba že se mi nešťastnou náhodou povedlo zabrousit do náústku tak že nebyl k použití, vůbec se mi nedařil přechod mezi hlavičkou a náústkem, začínal jsem z toho být docela zoufalý. Ale nějak mi to nedalo a po pár týdnech jsem se znovu pustil do práce.

Nakonec jsem použil náústek z jedné propálené soutěžní dýmky. Kroužek je ze suchého kmene šípkové růže, kterou jsme loni likvidovali u nás na zahradě a já si nechal pár "polínek", že by se z toho třeba jednou dalo něco vyrobit. Takový ten matný pruh za náústkem je rustik - jak jsem byl moc "šikovný" při dobrušování konce náústku a aplikace, povedlo se mi náústek nepěkně poškrábat a protože se mi to v tu chvíli nechtělo dobrušovat, říkal jsem si co kdybych tam kousek pokryl tím svým jemným rustikem. A nevypadá to kupodivu vůbec špatně. Mám tu velkou inspiraci v osobě Anne Julie, která s náústkem pracuje hodně a ten její přístup kdy z krčku jednoduše pokračuje dál do náústku se mi moc líbí. Pochopitelně nejsem moc šikovný a výtvarně nadaný, ale zdá se že rustikování by mi docela šlo, myslím že třeba celý náústek pokrytý tímhle jemným rustikem by nemusel vypadat vůbec špatně.


Krček jsem musel rustikovat, protože na něm bylo pár kazíků, nějaké byly i na zadní straně hlavičky a tak jsem ji také celou rustikoval. To se ukázalo jako docela dobrý nápad, protože se mi tím povedlo do  značné míry překrýt a zarovnat přechod mezi krčkem a hlavičkou. Ten jsem, proč to nepřiznat, dost zpackal. Ale takhle už to vypadá výrazně líp. Zbytek hlavičky už je hladký, brousil jsem postupně stále jemnějším a jemnějším smirkovým papírem až se mi konečně povedlo docílit toho že stěny byly opravdu hladké, tak že se téměř leskly. Absenci leštícího kotouče s karnaubským voskem jsem nahradil voskem na dýmky Halcyon II od Fine Pipes, který má krémovou substanci a stačí jej jen natřít, nechat oschnout a pak se jednoduše rozleští hadříkem. Není toho pochopitelně taková vrstva jako při klasickém voskování, ale zdá se že použitelné to je, časem asi bude třeba to voskování trochu oživit. 


Ještě přidám jeden pohled na hlavičku zepředu, protože z boku jsou ty fotky poněkud zkreslující a ta dýmka vypadá téměř jako takový pravidelný komínek, což není. Ze stran mi to takhle vyšlo širší a docela se mi to tak líbilo, takže jsem to nechal. Na stole postojí, ale tak že je opřená, jako původně zamýšlený standup-poker to bohužel vyvážené není. Pokud jde o rozměry, tak na délku má 16cm, vysoká je bez nějakého milimetru 6cm, váha je 57g což myslím při téhle velikosti není zlé. V zubech se udržet dá, ale je to spíš taková dýmka do ruky.

Od kolegů z dýmkařského klubu i pipemakerů jako např. od Honzy Kloučka nebo Přemka Omrta jsem dostal různé rady co by se s tím ještě dalo udělat, např. ještě trochu ztenčit a dorovnat krček, roztáhnout komoru a udělat ji trochu oválnou, víc ohnout náústek (což bych asi opravdu měl). Uvidíme, nejspíš na to časem dojde, ale to si ještě pořádně rozmyslím, na takováhle rozhodnutí je třeba chladná hlava a chladný kouř...

úterý 24. dubna 2012

Nevill handmade - facelift

Tahle dýmka není nová, už to bude nějaký ten pátek co jsem ji vyráběl na workshopu u Honzy Kloučka v Kostelci nad Černými lesy. Také jsem o ní již psal (odkaz zde). Nebyla to zas tak špatná dýmka, ale zkrátka před dvěma týdny mě popadla chuť zase nějakou dýmku rustikovat a tahle neměla až tak úplně skvělou kresbu, tak se mi k tomuto účelu zdála vhodná. A takto vypadá výsledek:


Udělal jsem na ní opět velice jemný rustik modelářskou frézkou Proxxon, stejný jsem použil na buldoček od BPK. Opět to byla taková ta moje "metoda tetovací jehlou", kdy jsem frézkou oťukával dýmku. U téhle dýmky tu ovšem byl rozdíl, dřevo bylo mnohem tvrdší, takže jsem nemusel být tak opatrný a nemusel jsem se bát trochu přitlačit. Bylo to pracné, ale musím říct že mě to poměrně bavilo.

Za výslednou podobu musím poděkovat Honzovi Kloučkovi, který mi na ní udělal šelakovou povrchovou úpravu. S výsledkem jsem velice spokojený, vypadá to tak trochu jako jemné pískování, místy trochu prosvítá původní kresba dřeva. Do ruky je ten povrch také velice příjemný. Tu dýmku jsem předtím bohužel nevážil, ale je možné že rustikování jí nějaký ten gram ubralo, teď má necelých 37g. Třeba si zase někdy vyberu další dýmku na rustikování, uvidíme...

sobota 21. dubna 2012

Kam s nimi?

Pro nadpis dnešního příspěvku jsem si vypůjčil název fejetonu "Kam s ním?" od Jana Nerudy. Ne, nebude to návod jak se zbavit starého slamníku, to je dnes maličkost - stačí odvézt do sběrného dvora. Mnohému dýmkaři se zkrátka přihodí, že se mu jeho sbírka dýmek pomalu ale jistě rozrůstá, až už to dojde tak daleko, že ty dýmky už není kam dát, není na ně místo a zkrátka hledá se další způsob jak je uskladnit. 


Já začal tím, že jsem měl v knihovničce na výše uvedené fotce dva stojánky na sedm dýmek. Ale dýmek  přibývalo, takže jsem postupně pořizoval další stojánky a odebíral knížky z dalších fochů, vlastně jsem to celé převrtával abych tam přidal o jeden navíc. K tomu hornímu jsem tenkrát sehnal tři pěkné stojánky od Pavla Hápa a říkal jsem si že to snad bude na chvíli stačit. Ale nestačilo, pochopitelně...

S tím skladováním dýmek je to různé, někdo je má v poličce, ve skříňce, na stojánku, ale většinou jsou uloženy tak, aby na ně bylo vidět. Mít je zavřené někde v šupleti, to by mě zkrátka netěšilo, rád se na ně dívám. A také mě moc baví reakce když ke mně někdo přijde do pracovny a pohled na tuhle dýmkovou skříň dotyčnému doslova vyrazí dech, zkrátka v množství je síla. Dýmky jsou krásné a velice dekorativní předměty, byla by věčná škoda je nevystavit. 


Dost jsem uvažoval o celé dýmkové skříni (a nejspíš na ni časem také dojde), ale zatím jsem si vymyslel jedno docela pěkné řešení. Uprostřed obývací stěny mám prosklenou (a dokonce osvětlenou) skříňku s různými starými hrnečky, skleničkami, těžítky atd. ještě pro prarodičích. Říkal jsem si že vlastně nic z toho nepotřebuju, tak jsem část přemístil a uvolnil si jedno oddělení na dýmky. Stojánky mám z Etrafiky (dostal jsem je od rodičů k narozeninám), jsou to dřevěné stojánky s drátěnou konstrukcí a vyrábí je Pavel Hodula. Skvěle se mi tam vešly, mám tam šest stojánků pro pět dýmek, takže jsem tam udělal hezký domov třiceti dalším dýmkám. Je dost možné, že časem ještě přemístím to sklo a porcelán v horním oddělení, pak je tu ještě další níže. A pokud se mi i to povede zaplnit, pak opět dojde na záludnou otázku "kam s nimi?"

čtvrtek 19. dubna 2012

Falcon

Dýmka Falcon mi ve sbírce dlouho chyběla a nad jejím nákupem jsem také několik let váhal, ale řekl jsem si proč to nezkusit když u Jamese Barbera měli zrovna výroční balení s jednou náhradní hlavičkou navíc. Na úvod si řekněme že Falcon není běžná dýmka, to je myslím na první pohled vidět. Je to kovová dýmka (přesněji řečeno je vyrobena z hliníku), má výměnné hlavičky a dodnes mi přijde velice svérázná.


O dýmkách Falcon a jejich historii je velice pěkný článek na Etrafice (kde se Falcon a náhradní hlavičky také dají objednat), jinak tyto dýmky mají různá provedení. Já si pořídil klasické provedení Falcona ve tvaru straight, tedy rovnou. Dále je možné si pořídit verzi curved (mírně zahnutou) a bent. Falcon dále vyrábí typ Falcon International, který má také výměnné hlavičky a je na 6mm filtr. Falcon má pod svou značkou dokonce i briarové dýmky Falcon Coolway, s těmi jsem ovšem neměl tu čest. Za zmínku také stojí různé druhy náústků počínaje standardním (ten mám např. já), dále jsou tu multipurpose a dental. Liší se od standardního tím že mají na skusu drážky co mají zabránit tomu aby dýmka vyklouzla ze sevření mezi zuby. Dentální náústek je určen zejména pro lidi se zubní protézou, prý se to lépe drží. Náhradních hlaviček je na výběr velké množství různých tvarů a provedení, vyrábí se také hlavičky s vložkou z mořské pěny a někde jsem viděl i náhradní hlavičky které byly z mořské pěny celé. Dá se říct že dýmka Falcon je  v podstatě taková skládačka kdy si člověk může sestavit přesně to, co mu nejvíc vyhovuje. 


Na snímku výše je Falcon s odšroubovanou hlavičkou. Kolem kroužku který po zašroubování hlavičky jakoby nahrazuje dno je omotaná speciální věcička která se jmenuje Falcon Dry Ring. Je to v podstatě kolečko z dýmkového čističe které zde slouží k tomu, aby během kouření pochytalo kondenzát. Právě díky tomuto a kovové konstrukci je kouř velice chladný a suchý. Po dokouření se jen očistí hlavička, vyklepne se špinavý kroužek, dýmka se protáhne čističem a hotovo, velice praktické a rychlé. A pak už jen stačí nasadit nový Dry Ring, našroubovat jinou hlavičku a může se pokračovat v dalším kouření. 


Zde je ještě jedna fotka s druhou hlavičkou kterou mám. Je o něco menší a rustikovaná, zejména s touhle hlavičkou je to opravdu lehoučká dýmka. Ta samotná "lžíce" má něco kolem 16g a s menší hlavičkou má 32g, což není vůbec špatné. S tou větší se už dostáváme na 39g, ale to by dýmka celá z briaru se stejně velkou hlavičkou měla také, spíš by byla těžší. Jinak na délku má 14,5 cm, výška je různá podle hlaviček. Náústek je z akrylu. 


Na závěr ještě jeden snímek spodku dýmky. Co dodat? Zatím jsem z obou hlaviček kouřil virginiové tabáky aby se mi ty chutě moc netloukly, uvažuju o tom že bych si k tomu možná pořídil ještě meršánovou hlavičku. Kuřácké vlastnosti má Falcon překvapivě dobré, lepší než jsem čekal. Je to zkrátka něco jiného, osobně stále dávám přednost klasickým dýmkám z briaru kdy se můžu kochat kresbou dřeva, pískováním nebo rustikem, zatímco Falcon je taková spíše industriální záležitost.

Jinak koncept kovové dýmky nebo dýmky s vyměnitelnou hlavičkou použila i řada jiných výrobců, jedna taková dýmka se dokonce v 60. letech vyráběla v Proseči a jmenovala se "Kapitán" (s tím rozdílem že tělo dýmky nebylo z hliníku, vyrábělo se tenkrát z bakelitu). Narazil jsem také na zajímavý web věnovaný právě těmto dýmkám, vřele doporučuju: http://www.smokingmetal.co.uk/