Old River

Estate dýmky nepořizuju příliš často, občas jsem udělal výjimku u značek jako je Dunhill. A také jsem udělal výjimku v případě prosečského buldočka Old River, tyhle dýmky mi přibyly do sbírky hned dvě (rovná a lehce zahnutá verze, budou nejmíň třicet let staré). Obě mi repasoval Přemek Omrt (přeleštil, vyčistil, vydezinfikoval) a  ihned se zařadily k mým oblíbeným kouskům co je mám vždy připravené na stole a často z nich kouřím. 

Old River se vyznačuje takovým poměrně zajímavým a velice hrubým rustikem. Nevím jak to dělali, jestli nějakým vrtákem, dlátkem, frézkou? Pokaždé vypadá ten vzor trochu jinak, zkrátka co kus, to originál. Do ruky je tenhle hrubý povrch velmi příjemný. Povrchová úprava bude zřejmě dělaná šelakem, je to velmi lesklé. Je to ta klasická buldočí velikost kolem s délkou kolem 13cm. Na váhu jsem ji nedával, ale bude to něco podobného jako u dýmek co mám pod značkou BPK nebo od Pavla Hápa. 

Volba tabáku příliš těžká nebyla, z většiny buldočků kouřím buď virginii s periquem nebo latakii. V případě téhle dýmky jsem vybral latakii, momentálně do ní dávám Dunhill London Mixture.

Janpipes - Chimney Bamboo

Na téhle dýmce jsme se s Honzou delší dobu domlouvali. Měl jsem takový delší přířez z kyperského briaru kde já měl takovou ideu že by z toho šel udělat třeba nějaký canadian, ale pak jej dostal do rukou Honza Klouček a ukázala se jeho ohromná představivost - a proč tu dýmku neudělat na výšku? To by mě asi nenapadlo, ale ten nápad se mi líbil, slovo dalo slovo a časem Honza vytvořil tenhle komín:

Z toho mého přířezu to nakonec nebylo na hladkou dýmku, takže Honza použil vlastní, ale nápad zůstal stejný - vysoký komín s dlouhým bambusovým krčkem a relativně dlouhým náústkem. Délka něco málo přes 21cm z ní činí takou řekněme o trochu kratší čtenářskou dýmku (vycházím z toho že churchwardeny co tak znám většinou mají délku 25cm a více). Výška hlavičky je 6,6cm a hloubka tabákové komory 5,5cm, to jsou skutečně úctyhodné rozměry. Přitom jde o husté a lehké dřevo, stěny nejsou příliš silné, bambus je také velmi lehký, váha celé dýmky je při té velikosti pouhých 55g! 

Je to zřejmě jedna z největších dýmek v mé sbírce, tohle je kousek co se hodí na delší posezení u dobré knížky a nebo třeba na celý večer v hospodě (což už mám několikrát vyzkoušeno). Je to tedy rozhodně dýmka co se drží v ruce, ale v zubech se kupodivu také dá chvíli udržet, ale na takový typ kouření zkrátka není dělaná. Dávám si zatím velký pozor aby se příliš nerozpálila, ale zakuřování vypadá velmi slibně. Kouř je z ní velice chladný a suchý, tak jak jsem předpokládal. Oproti běžným churchwardenům má tahle dýmka také velkou výhodu že se dá přenášet v běžném pouzdře, když se sundá náústek tak má délku 14,5cm, což se do pouzdra v pohodě vejde. Při kouření se s ní také dá všelijak ukazovat, gestikukovat a tak podobně, občas mám dojem že jde o dýmku kombinovanou s kouzelnickou hůlkou nebo že je to něco jako Krakonošova dýmka co v ní nikdy nedojde tabák, někdy mi přijde opravdu bezedná...

Po dobrých zkušenostech s jinými většími a delšími dýmkami jsem se rozhodl že z ní budu kouřit latakii, momentálně Ashton Artisan's Blend. Vidím tu jen jedinou chybu, a to není chyba dýmky, ale chyba moje - nemám vždy tolik času na takhle dlouhý kouř...ale snažím se to napravit! 

Michal Novák - návrh klubové dýmky 2012

pipE-club Dymka.net má takovou hezkou tradici že každý rok je osloven jeden z českých dýmkařských mistrů a ten vyrobí klubové dýmky. Dýmku vybírá správní rada a není to vůbec jednoduchý proces dohodnout se jen v tom úzkém okruhu a také s výrobcem, protože každý má trochu jiné představy. Vím to dobře, jako člen správní rady jsem se účastnil jednání o loňské klubové dýmce kde podoba na začátku byla výrazně odlišná od dýmky která se nakonec pro všechny vyrobila. Letos byl původně jako autor klubových dýmek vybrán Michal Novák, návrhů bylo několik a v užším výběru byl mimo jiné tento:

Michal se od jisté doby "vyhranil", zkrátka má svůj styl, dělá dýmky s hrankami. Někdy nad některými jeho dýmkami žertem říkám "čím víc hranek, tím víc Michal Novák". Názory se na to různí, někomu se to líbí, někomu ne, ale nutno říct že jeho dýmky jsou tvarově velice zajímavé, netradiční a dají se snadno rozpoznat. Podívám se na dýmku a hned poznám že ji dělal Michal Novák, takhle čitelný rukopis každý nemá, v našich končinách bych to asi přirovnal k dýmkám od Přemka Omrta. Ty jsou samozřejmě jiné, ale dají se také snadno poznat. 

Klubová dýmka měla být vždy (pokud možno) nějakým tvarem který by byl typickým pro daného výrobce. To se nepovedlo úplně pokaždé, ale v tomto případě si nikdo nemohl přát tvar který by byl více typický pro Michala Nováka - je to jeho tradiční placatka s oválnou tabákovou komorou, kterých již dříve vyrobil vícero kusů a sám z nich často a rád kouří a tato byla modifikována s hrankou, tak jak to dělá u svých současných dýmek. Přátelé ze správní rady však nakonec tento i další tvary zamítli a výrobou klubových dýmek pověřili Petra Vobořila. Jistě, mají na to právo, jen nějak nechápu proč vlastně Michala oslovili, když musí dobře vědět jaké dýmky vyrábí a nemohli čekat že jim vyrobí nějaký nudný halfbent bez hranky (což jim ke konci dokonce vyrobil se slovy že na hrance netrvá). Že prý by se to asi nelíbilo a nikdo by si to neobjednal. Opravdu nevím, tohle mi přijde takové dost zvláštní. Mně se ten tvar moc líbil, říkal jsem si že by to v té řadě halfbentů a buldočků za poslední léta byl takový svěží vítr, ale bohužel. Tak jsem se alespoň s Michalem domluvil a tuhle dýmku od něj koupil. 

Nějaký ten kazík se na ní najde, ale ten tvar mi přijde úžasný. Úvodem bych si dovolil vyvrátit některá tvrzení co ohledně této dýmky padly v diskusi. Jedno bylo že se kvůli hrance špatně drží - to jsem nijak nezaznamenal, do ruky zapadne pěkně, i hranka jakoby kopíruje sevření dlaně v levé i pravé ruce. Další bylo že s oválnou komorou se špatně kouří - s tím bych si dovolil nesouhlasit, kouří se s ní v pohodě. Zapálení je pravda mírně náročnější než u dýmky s běžnou tabákovou komorou, ale nemyslím že by na oválnou komoru musel být někdo až tak zdatný a zkušený dýmkař aby si z ní dobře pokouřil. Já si na ni zvyknul velice rychle a nevidím v tom nějaký zásadní problém. Pak někdo zmiňoval nepoměr mezi obrovskou hlavičkou a relativně subtilním náústkem - budiž, nepoměr tu je, ale ono to k tomu tvaru prostě sedne. Tohle není dýmka co by se celou dobu držela v zubech (a ne že by se v nich nedala chvíli udržet), je to takový ten kousek co je spíše do ruky - nic ojedinělého, takových je spousta. 

Dýmku jsem fotil z více úhlů, protože tvarově je opravdu zajímavá, je tu množství detailů které myslím stojí za shlédnutí. Pokud jde o nějaké přesnější údaje, tak na délku má 15cm, na výšku 6cm včetně hranky, když si ji odmyslíme tak nějakých asi 5,5cm. Váha je necelých 72g, což je dost, ale taky je to pěkně velký kousek dřeva, takže vlastně nic neobvyklého. Kotel je to pořádný, ta oválná tabáková komora má na délku něco málo přes 3cm a na šířku asi 2,5cm. Náústek je z akrylu (tedy myslím že z něj je, pokud ne tak Michal ten ebonit náramně pěkně vyleštil) a má filtrové provedení. 

Kouří se z ní překvapivě dobře, zapálení jsem tedy ještě nevychytal na první zážeh, ale na nějaké to druhé nebo třetí připálení už se to rozjede a dá se pokračovat až do dna. Ohledně výběru tabáku jsem se nechal inspirovat autorem, který kouří převážně aromatiky, takže na ně jsem si tuhle dýmku vyhradil. Momentálně z ní kouřím letošní výroční tabák od Petersona, což je hodně voňavá záležitost. Aromatizace je tak silná, že v tomto případě oceňuji že má dýmka filtrové provedení a tabák kouřím s filtrem Stanwell.

Co říct závěrem? Někdo tratí, někdo získá. pipE-club Dymka.net se připravil o zajímavou klubovou dýmku, já naopak získal další pěkný kousek do sbírky. Osobně jsem mnohem radši když to dopadne stylem "everybody wins", tedy každý vyhrává, každý něco získá, ale bohužel ne vždycky to tak dopadne. Snad tahle akce Michalovi nezkazila náladu na dlouho, já mu přeju hodně úspěchu na té nelehké "vyhraněné" cestě kterou se vydal...

Rubenstein - bent

Autorem téhle dýmky je Martin Peleška (Rubenstein), kamarád a kolega z našeho spolku PPNSD. Před týdnem se nám na srazu pochlubil že už zase vyrobil pár dýmek a tahle mě natolik zaujala, že jsem ji od něj hned koupil. Od Martina už mám tři pískované dýmky a konečně mám i jednu hladkou.

Takhle z boku to vypadá jako úplně normální bentka, ale jak bude vidět na dalších snímcích, celý ten tvar je velice propracovaný. Má např. zespoda takovou rovnou plošku, na kterou se dá i postavit. Není to pochopitelně klasický sitter, ale postavit se dá. Délka je 14cm, hlavička je vysoká zhruba 5cm, taková běžná střední velikost. Těžká je nějakých 56g, což s sebou nese otázku kdepak dýmka téhle velikosti pobrala takovou váhu? Odpověď je snadná - užší tabáková komora a poměrně silné stěny. K tomu tvaru to myslím opravdu sedí. Náústek je z cumberlandu, bezfiltrové provedení. Kresba se povedla, shora hezký straight grain, zespoda ptačí očka, radost pohledět. 

Tady je vidět ta rovná ploška a další zajímavost tohoto tvaru - krček a náústek jsou na výšku takové jakoby připlacatělé (nevím jak lépe to popsat). Dýmek mám už ve sbírce spousty, ale kupodivu nemám žádnou která by byla podobným způsobem tvarovaná. Placatý krček na šířku, to je vcelku běžná záležitost, ale na výšku? To není vůbec špatný nápad.

Ještě jeden snímek z druhé strany, sluníčko se se mnou poránu moc nekamarádilo, ale snad i přes ten lesk je něco vidět. Tady jsem ji už položil na bok aby byl trochu lépe vidět celý ten tvar. Kresba je stejně hezká jako na první straně, do dřeva je to správně posazené. 

S volbou tabáku jsem váhal celý týden až jsem nakonec vybral Mac Baren Acadian Perique. To je na Mac Barena taková nezvykle neutrální směs, nebál bych se říct že jde o jednu z jejich nejlepších směsí vůbec. Mně tedy moc chutná a s touhle novou dýmkou si dobře rozumí. V poslední době jsem si pořizoval většinou spíše rovnější dýmky s tenkými stěnami, takže tohle je pro mě takový příjemný návrat ke svým dýmkařským začátkům kdy jsem dával přednost bentkám. Na závěr nezbývá než Martinovi popřát ať se mu daří a věřím že se od něj v budoucnu dočkáme ještě spousty dalších krásných dýmek.

Nevill - handmade "Z"

Opět mě popadla touha něco si vybrousit sám s tou trochou náčiní co mám doma, a tak jsem si najel na ebay a objevil jsem tam řeckého prodejce jménem Alexander Zavvoz. Ten vyrábí a prodává vlastní dýmky, ale také prodává briar, náústky a mimo jiné i hobby-blocky. Hobby block je briarový přířez, který má vyvrtanou tabákovou komoru, kouřový kanálek a je osazený náústkem. V tomto případě už měl naznačený konec náústku a vršek hlavičky. Objednal jsem to koncem minulého týdne, balíček mi dorazil v pondělí, od úterka jsem na tom začal ve volných chvilkách dělat a včera (v pátek) jsem ji večer dokončil. Hodiny jsem nepočítal, ale každopádně na to jak jsem pomalý a nešikovný, dá se říct že jsem ji vyrobil nezvykle rychle. 

Měl jsem několik nápadů na tvar, že by to byl poker nebo billiard, ale nakonec to dopadlo poněkud jinak. Těžko říct jak to pojmenovat - poker to úplně není, má sice plochý spodek, ale opírá se o náústek, billiard to taky úplně není, hlavička se směrem dolů trochu rozšiřuje, ale za vulkán bych to rozhodně neoznačoval. Je to zkrátka takový můj neumělý shape. Poučen z práce na předchozím freehandu, řezal jsem tentokrát velmi opatrně a nechával jsem si tam dostatečnou rezervu materiálu. Pak jsem brousil rašplí abych získal základní tvar a posléze jsem už postupoval smirkovým papírem od nejhrubšího k jemnějšímu. Dřevo nebylo zas tak špatné, ale nějakou extra krásnou kresbu nemělo, takže jsem bez výčitek mohl provést finální úpravu v tom mém drobném rustiku, jak jsem už od začátku zamýšlel.

Rustik jsem zase dělal frézkou Proxxon a opět jsem s ním plynule pokračoval do části náústku. Snad by to mohlo být něco, co dělám jen já, s takovýmhle drobným rustikem jsem ještě zdobený náústek neviděl.  Ale nedělám si moc velké naděje, dost možná to dělá i někdo jiný. Náústek je ebonitový a na horní straně je kovová pecka s emblémem "Z". Původně jsem uvažoval o tom že ji odstraním a dám tam něco svého, ale nakonec proč ne, vypadá to vcelku hezky a "Z" může být nejen Zavvoz, ale třeba Zorro mstitel nebo zázvorový fernet. Šířka krčku dýmky napovídá, že je tam filtr na 9mm. Na délku má tahle dýmka 14cm, na výšku něco málo přes 4,5 cm, taková střední velikost. Váha je 50g, což myslím odpovídá množství dřeva. V zubech se udržet dá, ale je pochopitelně lepší držet ji v ruce a užívat si příjemnou strukturu rustiku. 

Závěrem ještě přidám fotku jak to vypadalo na samém začátku. Na dýmce je samozřejmě v prvé řadě nejdůležitější vrtání, což tady již bylo hotové (a velice dobře provedené), ale snad můžu říct že jsem na té dýmce také odvedl kus vlastní práce. Jistě, není to žádný profesionální výrobek, sám na tom najdu různé nedokonalosti, ale zase jsem se naučil několik dalších věcí, které už příště neudělám nebo udělám jinak. I tak se mi docela líbí, ještě si budu muset vymyslet jaký tabák jí přidělím...

RX Pipes - minimum canadian

RX Pipes je značka za kterou stojí kamarád a kolega z pipE-clubu Radek "Dejmal" Jůza. Dýmky vyrábí teprve něco přes rok, ale už jich stačil udělat více než stovku. Řemeslné zpracování dýmek má naprosto profesionální, má cit pro tvar, je to zkrátka velký talent. Stále říká že se ty dýmky zatím učí dělat, ale co jsem ho tak poslouchal, na domácího výrobce má náramně vybavenou dílnu. Výroba dýmek je pro něj velkým koníčkem a často dělá radost kamarádům, že jim nějakou svoji dýmku věnuje. Stejně jako mnoho dalších kolegů z klubu jsem i já jednu dostal. Tedy vlastně jsem tohle pondělí dostal už druhou (a uvědomil si že jsem ještě ani nepsal o té první, což se teď snažím napravit), ale k té se dostanu časem, až pro ni vyberu ten správný tabák a začnu z ní kouřit. 

Téhle dýmce jsem začal říkat "minimum", Radek si mě vybral coby testovací subjekt aby zjistil jak tenké stěny je možné na dýmce udělat aby se z ní ještě dalo kouřit a nepropálila se. Mám více tenkostěnných dýmek, ale tahle má stěny zřejmě opravdu nejtenčí ze všech, je to opravdu takové funkční dřevěné minimum. Stěny téhle dýmky jsou "silné" snad ani ne 4mm (snad je to trochu vidět na fotkách). Jinak je to dýmka běžných rozměrů, na výšku má 4cm, na délku 15,5cm. Ovšem váha je neuvěřitelná - pouhých 25g! I při té délce se drží mezi zuby velice pohodlně, je krásně lehoučká. Náústek je ebonitový a jde o bezfiltrovou dýmku. 

Zakuřovat tenhle kousek nebylo nic jednoduchého a chtělo to hodně trpělivosti. Přes počáteční obtíže se mi nakonec myslím povedlo vytvořit v ní relativně solidní karbonovou vrstvu, ale i přesto ji stále kouřím velice opatrně. Jakmile se zapomenu a začnu kouřit příliš rychle, tak mi to tahle dýmka dá velice rychle najevo, jako by byla živá a snažila se mě cvičit v pomalém a chladném kouření. Ale myslím že jsem si už na ni docela zvyknul (a ona na mě taky), kouří se mi z ní čím dál lépe. Asi by se dalo říct, že tenkostěnné dýmky jsou pro kuřáka takovou velice edukativní záležitostí, protože se na nich pozná okamžitě že se rozpálí. 

Kouřím z ní Dunhill Royal Yacht. Radek měl obavu aby to nebyl danajský dar, ale zakouřit takhle tenkou dýmku pro mě byla zajímavá výzva a zatím se zdá, že jsem uspěl. Jak jsem už v úvodu zmiňoval, v pondělí mi Radek věnoval ještě jednu krásnou dýmku se slovy že u té už se nemusím bát že by měla tenké stěny. Je tady na blogu RX Pipes, Maigret Ring Grain, už se těším jak se z ní bude kouřit. Radku, ještě jednou díky!

Nevill - handmade freehand

Dnes se pochlubím jednou vlastní výrobou na které jsem dělal v poslední době. Tedy nevím jestli je tu úplně důvod se chlubit, protože na té dýmce je tu spousta věcí které by šly předělat a dotáhnout, je dost možné že tohle ještě není finální podoba a časem se k ní vrátím. Nicméně je v relativně ucelené podobě a už z ní kouřím. 

Honza Klouček mi na tuhle dýmku připravil hobby-blok a zbytek je už jen čistě moje práce. Když píšu "handmade" tak to myslím doslova, nejsem nijak zvlášť vybaven nářadím a náčiním, použil jsem jen ponk se svěrákem, rašpli, pilku, jehlové pilníky, modelářskou frézku Proxxon a především několik druhů smirkového papíru. Říká se, že chybami se člověk učí a v tomto případě to rozhodně platí, jenom při broušení téhle jedné dýmky jsem se naučil spoustu věcí, které příště určitě dělat nebudu! Kreslil jsem si na ni samozřejmě návrh, měl to být takový větší poker. Z toho sešlo ve chvíli kdy jsem si nevšimnul že při tvarování hlavičky neřežu úplně rovně, takže jsem to na jedné straně ubral víc než jsem původně chtěl. Pak mě stíhaly další různé nehody jako třeba že se mi nešťastnou náhodou povedlo zabrousit do náústku tak že nebyl k použití, vůbec se mi nedařil přechod mezi hlavičkou a náústkem, začínal jsem z toho být docela zoufalý. Ale nějak mi to nedalo a po pár týdnech jsem se znovu pustil do práce.

Nakonec jsem použil náústek z jedné propálené soutěžní dýmky. Kroužek je ze suchého kmene šípkové růže, kterou jsme loni likvidovali u nás na zahradě a já si nechal pár "polínek", že by se z toho třeba jednou dalo něco vyrobit. Takový ten matný pruh za náústkem je rustik - jak jsem byl moc "šikovný" při dobrušování konce náústku a aplikace, povedlo se mi náústek nepěkně poškrábat a protože se mi to v tu chvíli nechtělo dobrušovat, říkal jsem si co kdybych tam kousek pokryl tím svým jemným rustikem. A nevypadá to kupodivu vůbec špatně. Mám tu velkou inspiraci v osobě Anne Julie, která s náústkem pracuje hodně a ten její přístup kdy z krčku jednoduše pokračuje dál do náústku se mi moc líbí. Pochopitelně nejsem moc šikovný a výtvarně nadaný, ale zdá se že rustikování by mi docela šlo, myslím že třeba celý náústek pokrytý tímhle jemným rustikem by nemusel vypadat vůbec špatně.

Krček jsem musel rustikovat, protože na něm bylo pár kazíků, nějaké byly i na zadní straně hlavičky a tak jsem ji také celou rustikoval. To se ukázalo jako docela dobrý nápad, protože se mi tím povedlo do  značné míry překrýt a zarovnat přechod mezi krčkem a hlavičkou. Ten jsem, proč to nepřiznat, dost zpackal. Ale takhle už to vypadá výrazně líp. Zbytek hlavičky už je hladký, brousil jsem postupně stále jemnějším a jemnějším smirkovým papírem až se mi konečně povedlo docílit toho že stěny byly opravdu hladké, tak že se téměř leskly. Absenci leštícího kotouče s karnaubským voskem jsem nahradil voskem na dýmky Halcyon II od Fine Pipes, který má krémovou substanci a stačí jej jen natřít, nechat oschnout a pak se jednoduše rozleští hadříkem. Není toho pochopitelně taková vrstva jako při klasickém voskování, ale zdá se že použitelné to je, časem asi bude třeba to voskování trochu oživit. 

Ještě přidám jeden pohled na hlavičku zepředu, protože z boku jsou ty fotky poněkud zkreslující a ta dýmka vypadá téměř jako takový pravidelný komínek, což není. Ze stran mi to takhle vyšlo širší a docela se mi to tak líbilo, takže jsem to nechal. Na stole postojí, ale tak že je opřená, jako původně zamýšlený standup-poker to bohužel vyvážené není. Pokud jde o rozměry, tak na délku má 16cm, vysoká je bez nějakého milimetru 6cm, váha je 57g což myslím při téhle velikosti není zlé. V zubech se udržet dá, ale je to spíš taková dýmka do ruky.

Od kolegů z dýmkařského klubu i pipemakerů jako např. od Honzy Kloučka nebo Přemka Omrta jsem dostal různé rady co by se s tím ještě dalo udělat, např. ještě trochu ztenčit a dorovnat krček, roztáhnout komoru a udělat ji trochu oválnou, víc ohnout náústek (což bych asi opravdu měl). Uvidíme, nejspíš na to časem dojde, ale to si ještě pořádně rozmyslím, na takováhle rozhodnutí je třeba chladná hlava a chladný kouř...