úterý 17. srpna 2010

Peterson Meerschaum

Moje první „opravdická“ pěnovka. Tyhle pěnovky prý pod svou značkou a na zakázku také pro Petersona vyrábí Barling na ostrově Man. Na rozdíl od typicky bílých tureckých pěnovek je tahle tmavší – je z afrického meršánu. K tomuhle mají navíc takový zvláštní výrobní postup, kdy hotové dýmky na závěr posypou nějakým práškem a dají jakoby „zapéct do trouby“. Výsledkem je glazura povrchu, dýmka se na rozdíl od tureckého meršánu nezašpiní a neohmatá, dá se nosit v běžném pouzdře jako kterákoliv jiná dýmka (nepotřebuje takové to „houslové“ pouzdro na míru jako jiné pěnovky. Barva byla původně světle béžová, vršek černý (to od toho „pečení), což je poměrně praktické, protože se člověk nemusí strachovat o to že vršek bude opálený. Ta barva se v rámci nakuřování trochu mění – tmavne a přechází z té původně světle-béžové barvy do takové oranžové.



Je to menší bentka, lehoučká, hezky sedí v ruce i v zubech. Je to bezfiltrovka, náústek má petersonský
p-lip a značení s velkým „P“.

Kouřím z ní všechno možné, pěnovky nejsou tolik náchylné na to aby se do nich chuť tabáku zažrala. V poslední době asi nejvíc tabák Condor, ten mi z ní velice chutná. Z briaru mi Condor připadá moc intenzivní, ale ta mořská pěna tomu trochu ubírá na síle, je to tak akorát.



K téhle dýmce se váže taková veselá historka. Kupoval jsem ji ve Štěpánské u pana Hingara. Vlastně jsem se byl jen podívat a nakoupit si nějaký tabák a čističe, ale pak jsem ji tam zahlédnul a bylo mi jasné že bez ní neodejdu. S kamarády jsme pak šli na pivo a já si z nové pěnovky chtěl rovnou zakouřit, tak jsem ji hned nacpal, zapálil sirku…a nic. Nešlo z ní vůbec potáhnout, jakoby byl ucpaný náústek. Ten také ucpaný byl, nedal se jím protáhnout čistič. Tak jsem se při nejbližší příležitosti zastavil u pana Hingara jestli by se na to podíval. Ten byl v šoku, říkal že u jiných značek budiž, ale u Petersona se mu nikdy nic takového nestalo. Za týden jsem se pro ni zastavil, pan Hingar říkal že ten náústek musel narovnat, projet malým vrtáčkem a zase ohnout zpátky. Zřejmě chybička ve výrobě – když se na náústku lepí čep, tak se musí profouknout, což se tady zřejmě nestalo a tím lepidlem se zcela ucpal. Každopádně dobrá věc se podařila a od té doby mi věrně slouží. 

Žádné komentáře:

Okomentovat