Přiznám se že s publikací článku o téhle dýmce jsem docela váhal. Jak to popsat, když vezmu v úvahu kvalitu své tvorby, tak je určitě mnohem více svébytná než je standard. Při výrobě téhle dýmky jsem do jisté míry pochopil frázi "nechat se vést dřevem". Ne že bych sledoval jak mi jdou léta a tomu přizpůsobil tvar, tak daleko zdaleka nejsem. Ten spodek měl být pochopitelně normálně kulatý a mnohem masivnější, ale narazil jsem na pořádný kaz. To se stává, do dřeva člověk nevidí a ten kaz se objevil až po větším broušení kdy jsem už v podstatě měl hotový hrubý tvar. Říkal jsem si že potřebuju vědět jak daleko až sahá, aby to třeba nešlo až do tabákové komory. Zevnitř sice nic takového vidět nebylo, ale jeden nikdy neví. Tak jsem do toho zajel frézkou, do hloubky to šlo tak možná dva milimetry (zhruba, já nikdy na tyhle přesné míry nebyl), zato se táhnul podélně pod povrchem ještě takový dobrý centimetr a půl. Původní myšlenku že bych to třeba zkusil zakytovat jsem zavrhnul a prostě jsem frézkou pokračoval dál, pak jsem to ještě zkorigoval kulatým pilníkem a výsledkem byl zářez táhnoucí se z jedné strany na druhou.
Zbytek byl takový ten můj oblíbený postup - jemný rustik frézkou Proxxon, nátěr tmavým mořidlem, odleštění hrubým kotoučem, nátěr parafínovým olejem a na závěr přeleštění na jemném kotouči s karnaubským voskem. Na délku má 13,5cm, na výšku má 5cm přičemž stěny jsou silné zhruba 8mm, je to už taková spíše větší dýmka. Váhu má lehce přes 56g, to myslím není zlé, je na ní dost dřeva. V ruce se zdá poměrně lehká, býval bych řekl že váží mnohem méně, nicméně budu věřit své digitální váze. Sedlový náústek je z akrylu ve filtrovém provedení, část jsem opět rustikoval.
Název Happy Bent je podle tvaru toho zářezu. Říkal jsem si že bych to protáhnul do takového jakoby úsměvu. Dýmka přece má člověku přinášet radost a úsměvy, tak jsem ty potíže s materiálem při výrobě vzal s úsměvem a ten jsem také do toho briaru vybrousil.
A taky mi to lehce připomíná hlavu Gigerova Vetřelce, ostatně ten by se také mohl usmívat. Ještě se budu rozhodovat jak s touhle dýmkou naložím, dost možná z ní budu kouřit sám. Mám trochu obavu jestli kvůli tomu vybrání není dno příliš tenké, i když myslím že by tam měl být dostatek materiálu, mám dýmky co mají opravdu tenké stěny a ten žár vydrží aniž by se propálily. Tuhle dýmku osobně nepovažuji za příliš povedenou, nejsem s ní určitě tak spokojený jako s mou první letošní dýmkou, ale přesto tu vidím jistý pokrok. Vůbec ne pokud jde o kvalitu ve mé výrobě, ale vidím tu jistý pokrok sám u sebe - že jsem s tím neseknul, ale našel jsem v sobě naopak dost trpělivosti a vytrvalosti a tu dýmku jsem dodělal. Ještě tak začátkem loňského roku bych to nejspíš odložil a začal s prací na něčem jiném, takže myslím že ta výroba dýmek má na mě poměrně pozitivní vliv. I to je dobrým důvodem k úsměvu...
Žádné komentáře:
Okomentovat