Petr Pipes - klubová dýmka 2014

Letošní klubovou dýmku pro pipE-club Dýmka.net dostal na starosti náš kamarád Petr "Peťák" Libora a jak můžete sami vidět, dopadlo to výborně. Petr vyrábí dýmky teprve něco přes dva roky, ale kdybych to nevěděl tak bych si při pohledu na výtvory myslel že to určitě musí dělat už dlouhá léta. Petr je strojní konstruktér a na jeho dýmkách to je znát, jsou velice přesné a precizní. Dělá převážně klasické tvary a jeho specialitou jsou různé stříbrné aplikace a zejména pak spigoty. Když jsem prvně slyšel že letošní klubovou dýmku bude dělat Petr a navíc to právě bude spigot, říkal jsem si že to bude parádní kousek do sbírky a výsledek rozhodně naplnil má očekávání. 

Pokud jde o tvar ta je to bent dublin, zahnutí je pravda nepatrné, ale úplně rovná dýmka to není. Na výběr bylo vícero povrchových úprav, já si vybral pískovanou tmavou. Náústek je z akrylu v bezfiltrovém provedení, zakončený je spigotem, tedy spojením kov na kov. Na délku má necelých 16cm, na výšku zhruba 5,5cm a váží 49g což je u takovéhle spíše větší dýmky se stříbrným kováním velice slušná hodnota. 

Tuhle dýmku jsem mimo jiné spojil s takovou mojí osobní tradicí kdy si vždy na Vánoce u nás v hospodě zakouřím z nové "vánoční dýmky", je to takový dárek sám sobě. Nacpal jsem do ní Dunhill Royal Yacht a zřejmě u něj zůstanu. To ostatně předurčuje tuhle dýmku k tomu že se zařadí do okruhu dýmek které kouřím nejčastěji. Pokud jde o první kouření, proběhlo v naprosté pohodě, dýmka se ani příliš nerozpalovala, ani moc nemočkovala, ani se nenapálila, zkrátka vše jak má být.

Jinak na klubové dýmce mám opět své oblíbené šťastné číslo 19, což je vidět na fotce výše. Závěrem bych řekl že pokud budu mít v budoucnu chuť pořídit si nějakou hezkou dýmku klasického tvaru se spigotem, tak místo strojových dýmek od Petersona nebo Dunhilla bych si raději vybral nějakou tu ruční výrobu od Petra Libory. 

Zde je odkaz na Petrův blog: http://petrpipes.blogspot.cz/

Nevill Handmade Sawtooth Rustic 08/14

Další dýmka kterou jsem si dodělal z polotovaru z Etrafiky (odkaz je na přesně ten samý tvar). Tenhle masivní tvar se mi hodně líbil, jen jsem stále váhal jak to opracovat. Říkal jsem si že by to určitě chtělo nějaký rustik a udělat to v tmavé barvě, připadalo mi že k tomu tvaru by se to asi hodilo nejlépe. Pak jsem jednoho večera kouřil z dýmky Conus co dělal Georgi Todorov, je to dýmka s krásným a dokonalým vlasovým rustikem. Napadlo mě že něco takového bych mohl udělat taky, ale tak nějak po svém. 

Normálně se vlasový rustik dělá ocelovým kartáčem co se dává na vrtačku, ten já samozřejmě ve své minimální dílenské vybavenosti nemám, takže jsem se rozhodl to udělat ručně a to pilkou z nářaďového nože Leatherman Charge TTI, odtud název "sawtooth rustic". Dýmku jsem si upnul a pak jsem zkrátka dělal odshora dolů mělké zářezy, zase jsem ji o kousek pootočil a udělal další sloupec, a tak kolem dokola. Je to taková ta pilka co bývá také na švýcarských nožích, má dvě řádky ostrých zoubků a mělký zářez udělá dvě tenké rýhy. Musím říct že to šlo dobře a ačkoliv jsem tohle dělal prvně tak mi to přišlo méně pracné než ten můj oblíbený jemný rustik. 

Vršek jsem nechal hladký, také jsem tam nechal navrchu ty "popraskané" rohy, což je takové to přírodní plato na konci přířezu. Nabarvil jsem ji tmavě hnědým mořidlem, dával jsem dva nátěry aby byla tmavší. Leštění se ukázalo jako problém, u jemného kotouče tam zůstaly v těch drážkách chlupy, na středním to šlo lépe, ale zas mi tam zůstaly mezi drážkami zbytky karnaubského vosku. Nakonec jsem přešel k tomu úplně hrubému kartáči, pustil to na nízké otáčky a tím jsem konečně dostal pryč veškeré ty nečistoty. Zcela opačný postup než normálně. Není to žádný velký lesk, ale předpokládám že by snad neměla pouštět barvu. Z ohýbání náústku jsem měl trochu obavy, takhle silný náústek jsem dosud neohýbal, ale nakonec to šlo poměrně snadno. Nahřívání nad horkovzdušnou pistolí trvalo o chvilku déle než obvykle, ale ebonit se ohýbá velmi dobře.

Nějaké ty údaje - na délku má zhruba 13,5cm, na výšku 5,5cm. Je myslím na první pohled vidět že jde o větší dýmku s 1cm silnými stěnami. S hmotností to kupodivu není tak hrozné, váží 64g a mezi zuby se dá bez problému udržet. 

Ve výsledku to vlastně není ani moc pravidelné a k dokonalosti to má opravdu daleko, ale ono na té dýmce je cosi divokého. Já z ní stále cítím svoje nadšení z něčeho nového a nevyzkoušeného. Práce na téhle dýmce mě opravdu hodně bavila, tuhle povrchovou úpravu určitě znovu vyzkouším. Zatím jsem se ještě nerozhodl co s ní udělám, je velice pravděpodobné že si ji nechám pro sebe.

Bjarne Blowfish

Už je to víc jak měsíc co mě kamarádi z prodejny Etrafika v Blanické upozornili že tam mají na prodej dýmky ze soukromé sbírky, tak jsem se hned musel jít podívat. Stihnul jsem to poměrně brzy, takže jsem měl možnost vidět většinu z nich, opravdu radost pohledět. Nutno říct že onen sběratel měl opravdu dobrý vkus, tam nebyla jediná dýmka co by nebyla pěkná, všechny měly hezkou kresbu (některé dokonce opravdu krásnou kresbu), všechny dobře vrtané, prostě nádhera. Mě asi ze všeho nejvíc zaujala část kde byly dánské dýmky, zejména ty nejmíň třicet nebo více let staré dýmky značek Stanwell a Bjarne. Nakonec jsem si tam při té první návštěvě vybral jednu Bjarne o které budu dále psát a pak ještě jednu krásnou billiardku od Stanwella. A asi týden nebo dva poté ještě jednu Bjarne, ale o té budu psát později, zatím jsem z ní ještě nekouřil.

Takže něco k téhle dýmce. Je to takový dánský freehand, asi bych to řadil ke tvaru blowfish. Hranatá, ale přitom zaoblená dýmka. Perfektně mi zapadla do ruky, kresba mě také naprosto nadchla. Měl jsem tam pochopitelně v užším výběru spoustu dalších dýmek, ale tahle to svou originalitou vyhrála. Mořená je na takovou hnědou, možná až červenohnědou barvu. Pokusil jsem se vyfotit také detail hlavičky protože takhle zboku není až tak dobře vidět jak ten tvar celkově vypadá.

Pokud jde o nějaké údaje, na délku má 13,5cm, na výšku má 5cm a průměr tabákové komory je širší jestli to dobře měřím tak by to mělo být 21mm. Jinými slovy je to spíše větší dýmka a vejde se do ní pořádná nálož tabáku. Ovšem tahle dýmka má velice daleko k tomu že by mi při držení mezi zuby nějak páčila čelist, má pouhých 53g. Když jsem ji poprvé měl v ruce, říkal jsem si že to snad ani není možné jak je ta dýmka lehká. No, dobrá, je to samozřejmě možné, je to vyzrálé dřevo a hodně dělají nepříliš silné stěny, přesto musím říct že mám spoustu mnohem subtilnějších dýmek které jsou stejně těžké nebo i těžší. Jinak provedení je filtrové na 9mm, náústek je akrylový.

Kuřácké vlastnosti má tahle dýmka výborné. Jednu Bjarne jsem si už kupoval před lety a jsem s ní dodnes velmi spokojený, to samé mohu říct i o téhle dýmce. Pokud jde o výběr tabáku, říkal jsem si že do dánské dýmky bych mohl dát něco dánského, takže z ní kouřím Mac Baren Acadian Perique, což je na MB taková až nezvykle neutrální směs. Je možné že až mi dojde Acadian Perique tak do ní budu cpát Dunhill Elizabethan Mixture který v poslední době kouřím také dost často. Po odchodu z prodejny jsem si říkal že jsem udělal moc dobře, takovéhle staré a nekouřené dýmky se už dnes seženou jen těžko a za ty peníze co to stálo, to už bych musel mít nějaké opravdu nečekané štěstí na ebay, jinak nevím...

Nevill Handmade Bent Apple 07/14

Další dýmka kterou jsem si dodělal z polotovaru z Etrafiky. Tvar již byl připravený a nebylo na něm třeba nic měnit, zbývalo to jen celé zbrousit, trochu ohnout náústek a udělat povrchovou úpravu. Kresba dřeva nebyla natolik skvělá abych tomu věnoval tolik úsilí a pokusil se o hladké provedení, takže jsem použil svůj oblíbený jemný rustik. 

Použil jsem jako obvykle tmavě hnědé mořidlo (jiné ani nemám), ovšem udělal jsem jenom jeden lehký nátěr který jsem po chvilce odleštil aby ta dýmka nebyla úplně tmavá. Pak jsem ještě udělal dva nátěry parafínovým olejem a nakonec jsem ji ještě přeleštil karnaubským voskem. Výsledná barva na slunci vypadá jako taková červenohnědá. To mě vždycky překvapí jak to s tou barvou nakonec dopadne. 

Nějaké ty údaje - na délku má 14,5cm, na výšku 4,5cm, váha je příjemných 56g. Taková menší až střední velikost co by se jistě hodila na nějaký silnější tabák. Provedení je filtrové, náústek je ebonitový a jako obvykle jsem jeho část také ozdobil rustikem.

Tvar je to myslím velmi klasický, tomu se snad nedá nic vytknout. Jak s touhle dýmkou naložím ještě sám nevím, je dost možné že si ji nechám pro sebe. V tom případě bych z ní zřejmě kouřil tabák St. Bruno.

Update 10.12.2014 - novou majitelkou této dýmky je kamarádka Broskev Boháčková.

Michal Novák - Freehand Poker

Tak jsem tu po nějaké době zpět s dalším článkem. Léto jsem do značné míry promarodil (mít virózu či nachlazení když je venku kolem třiceti stupňů je skutečně hrozná pitomost, to vám tedy povím), teď v září jsem měl dovolenou jejíž část jsem strávil ve Špindlerově mlýně a na jejímž konci se vdávala moje sestra. Tomu dýmkaření jsem v poslední době tím pádem moc nedal, nicméně stalo se že mi přibylo do sbírky několik nových dýmek, teď se je snažím postupně zakuřovat a dříve nebo později o nich také napíšu. Sice se sám sebe občas snažím přesvědčit že těch dýmek už teď mám mnohem víc než bych potřeboval, ale v některých případech zkrátka nešlo odolat, jako tomu např. bylo s touhle dýmkou od Michala Nováka.

S Michalem jsme se o téhle dýmce bavili už v červnu na Klání v Pardubicích. Vykládal mi tehdy že dodělává další dýmky a mimo jiné je tam jedna taková "pokerka" která by se mi mohla líbit. S hrankami, samozřejmě, bez nich by to už ani nebyl Michal Novák. Od Michala už několik dýmek mám, ale všechny jsou vlastně ještě z období kdy dělal spíše klasické tvary, snad jen u návrhu klubovky už hranka byla. Uplynuly ani ne dva týdny a Michal mi poslal fotky. Ta dýmka se mi opravdu líbila, takže jsme se velice rychle domluvili a brzy jsem ji měl doma. V krabičce k ní byl také byl přibalen certifikát o pravosti s údaji o dýmce, to myslím nebývá až tak časté, já tedy mám ve sbírce jen velice málo dýmek ke kterým bych nějaký certifikát dostal. 

Tvar je to netradiční, "základnou" je tu v podstatě takový ten druh pokeru co se rozšiřuje směrem dolů (nejsem si jistý zda se tomu dá říkat "vulkán"), něco trochu na ten způsob byla např. soutěžka z Poděbrad. Tady je to ovšem celkově mnohem masivnější a přes ten základní tvar jako by se přelévala taková vlnka z jedné strany na druhou. Na Michalových dýmkách se mi líbí má ty svoje hranky dobře promyšlené a ač se to na první pohled nezdá pravděpodobné, většina z nich se velice dobře drží v ruce, konkrétně tahle mi s tou vlnkou do ruky doslova zapluje. 

Nějaká ta data - na výšku má 67mm, na délku 129mm, Váha je 75g což je s ohledem na tak velký kus dřeva velice slušné. V ruce se zdá poměrně lehká a není vůbec problém udržet ji mezi zuby. Provedení dýmky je bezfiltrové s ebonitovým náústkem. Pokud si dobře vzpomínám tak mi Michal říkal že už teď většinu dýmek dělá bez filtru, protože mnoho z nich prodává do Ameriky. Michal je tuším první Čech který má dýmky na Smokingpipes.com a tam je poptávka především po bezfiltrových dýmkách. 

Dlouho jsem váhal co bych tak do ní mohl dát za tabák, pak jsem různě marodil takže jsem k tomu kouření moc velkou chuť zrovna neměl, nakonec jsem se k jejímu zakuřování přece dostal a řekl jsem si že se při výběru tabáku nechám inspirovat Michalem, který kouří samé aromatiky. Tedy ne zrovna jeho oblíbenou směs s maracujou či jiným exotickým ovocem, ale aby to byl nějaký příjemný aromatik (tím také nemyslím Condor který sice je příjemný, ale ne do takhle velké dýmky). Nakonec jsem vybral Mac Baren Vanilla Cream Flake, ten mi k té dýmce docela sedí. Cpal jsem do ní asi tak dva a půl flaku, hořelo to způsobně a poměrně dlouho. Nejsem zrovna velký fanda vanilky, ale jednou za čas to chce trochu nějakou změnu. A okolím je tenhle tabák přijímán velice pozitivně.

(Při kouření dýmky se prý tvářím velmi vážně a někdy se i mračím...ačkoliv si to samozřejmě užívám)

V mé sbírce se tahle dýmka rozhodně zařadila do kategorie těch nejzajímavějších kousků. Nemyslím že bych se nějak zvlášť odvrátil od klasických tvarů, těch mám ostatně valnou většinu, ale přesně takovéhle dýmky jsou takovým příjemným zpestřením, musím říct že poslední dobou mě velice baví. Závěrem si ještě dovolím dát odkaz na fotky z archivu které má na svém webu Michal, a nezbývá než mu ještě jednou poděkovat za krásnou a nevšední dýmku.

Nevill Handmade Rhodesian 06/14

Tak tu máme druhou dýmku z polotovaru koupeného v Etrafice v Blanické. Během broušení toho hrubého tvaru se ukázalo že jde o docela pěkný kousek dřeva a že je to i docela pěkně postavené kresbou - po stranách ptačí očka (na jedné krásně, na druhé trochu méně, ale budiž) a proti tomu vršek a spodek vcelku pěkný grain. Jen několik miniaturních kazíků na jedné straně, říkal jsem si že asi konečně došlo k tomu že se pokusím o hladkou dýmku, tuhle kresbu by bylo škoda rustikovat. Za tohle rozhodnutí jsem si během následujících hodin mnohokrát nadával, ale dopadlo to takhle:

Musím říct že dělat hladkou dýmku byla pro mě opravdu výzva a velká zkouška trpělivosti. Mockrát jsem si říkal že se na to vykašlu a zrustikuju to, pořád jsem brousil a leštil a už jsem se radoval že to vypadá dobře a stále tam byly nějaké škrábance. Následovaly další úvahy o rustikování, tak jsem od toho raději šel pryč, pak jsem se k tomu po nějakém čase zase vrátil a pokračoval v leštění, a tak dokola. Neměřil jsem kolik času jsem tím vlastně dohromady strávil, ale odhaduju že při zpracování jako u té předchozí dýmky 05/14 bych asi za tu samou dobu zvládnul nejméně dvě takové. Alespoň trochu toho rustikování jsem si přesto neodpustil a na náústku jsem udělal takový "prstýnek". Jinak ebonitový náústek jsem musel trochu ohnout, ale to nebyl vůbec problém, stačilo to trochu zahřát nad horkovzdušnou pistolí. 

Nakonec jsem se se dostal až do fáze kdy to vypadalo dobře, provedl jsem nátěr parafínovým olejem po kterém hezky vystoupla kresba dřeva, po zaschnutí jsem nátěr ještě dvakrát opakoval. Nakonec jsem se pustil do leštění karnaubským voskem na jemném kotouči. Vypadá to vcelku pěkně, ale nakonec jsem tam stejně na spodku našel pár drobounkých škrábanců které jsem předtím asi přehlédl nebo prostě neviděl. No, co se dá dělat, o moc lepší už to asi nebude, možná to zkusím ještě jednou přejet karnaubou jestli se to třeba nerozleští...

Jinak tahle dýmka má na délku 15cm a na výšku 5,5cm, váží 55g. Na první pohled vypadá poměrně subtilně, ale objem tabákové komory je taková poctivá střední velikost.

Update 10.8.2014 - po dalším přeleštění už škrábance nejsou tolik vidět a tato dýmka našla nový domov který jí poskytne Dita Michalcová. Samotného mě napadlo že ten tvar je taková spíše dámská dýmka, snad bude dobře sloužit. 

Nevill Handmade 05/14

Další dýmka z mé výroby, tedy přinejmenším ty závěrečné práce na ní. Předminulý pátek jsem se stavil v Etrafice v Blanické a zjistil že tam teď mají v nabídce spoustu polotovarů k dokončení, vše je na těch dýmkách již hotové, jen tomu dát nějakou povrchovou úpravu a zbrousit a vyleštit ebonitový náústek. Pro mě vcelku ideální, to je přesně ta část co mě baví nejvíce, však jsem si něco takového již nedávno vyzkoušel na polotovaru od Honzy Kloučka. Vybral jsem si tam na zkoušku dva kousky, rhodesian a takový velmi pěkný billiard se sedlovým náústkem, ten jsem zkusil jako první a nedopadlo to myslím špatně. 

Ten tvar vypadá na první pohled spíš jako lovat, ale to dělá ten plynulý přechod rustiku z krčku na náústek, jak to tak dělávám. Po zbroušení a vyleštění hlavičky jsem zjistil že to dřevo bylo pěkné, bez kazu, trochu jsem si oddechnul že kresba nebyla natolik vydařená že by si zasloužila abych se namáhal s leštěním hladké dýmky, takže jsem zvolil svůj oblíbený rustik a tmavě hnědé mořidlo. Zaoblený vršek se mi moc líbil, nechal jsem jej tak jak byl, jen potřeboval trochu vyleštit. Fotky jsou dělané na slunci že tam prosvítá ta hnědá barva nicméně při běžném světle je ta dýmka téměř černá. Rozměry jsou takové poměrně standardní, na výšku má 5cm, na délku 14,5 cm a váhu má 51g. 

Tomu tvaru se podle mě nedá nic vytknout, je to pěkná dýmka. Ještě jsem se úplně nerozhodl jak s ní naložím, možná si ji nechám na jeden z těch nových dvou tabáků od Dunhilla. Na Durbar jsem si už nechal svůj "Hawkbill", myslím že je to tabák co si zaslouží vlastní dýmku. Hodně orientálu, latakie, nevím moc k čemu jinému by se to dalo přirovnat, možná Skiff Mixture, ale ten je prostě jiný. Tuhle dýmku bych tedy teoreticky mohl mít na Aperitiff, i když nad tím váhám protože to je tabák který mi připadá celkem snadno zaměnitelný s jinými latakiovými blendy od Dunhilla. Uvidíme...

Brzy se pustím do toho druhého polotovaru, s rhodesianem určitě bude více práce, budu muset dát pozor abych zachoval ten tvar a také se to neobejde bez ohýbání náústku, ale věřím že to půjde dobře.

Update 10.8.2014 - nakonec tahle dýmka našla nový domov a postará se o ni kamarád a kolega z našeho spolku PPNSD David Švancar. 

XIV. Klání zemí Koruny české

XIV. Klání zemí Koruny české se konalo dne 14.6.2014 v Pardubicích v prostorách hostelu TRIM a pořádal je Královéhradecký Pipe Club. Na soutěž jsem jel s pražskou výpravou PC Dýmka.net, místo odjezdu byla prodejna Etrafika v Blanické, kde jsme nakládali několik beden se zbožím do stánku který tam měl Jakub Rolčík. 

Hostel TRIM vypadal vcelku pěkně, měli tam i bowling a nějaké šipkové terče, pobavily nás všudypřítomné nápisy ohledně zákazu kouření které tentokrát pro uzvařenou společnost neplatily. Byl tam velký bar, přední místnost kam se hezky vešel stánek Etrafiky a pár dalších stolů s nabídkou dýmek a samozřejmě velký sál kde se konala soutěž. V této době se také konal v Kostelci u Honzy Kloučka letošní Pipemakers Meeting, takže spolu s Honzou přijeli i další výrobci se svými dýmkami, tentokrát to byli Georgi Todorov z Bulharska, Robert Marcoz Viervejizer ze Španělska a Marek Kando ze Slovenska. Jinak nemohli chybět Michal Novák a Petr Vobořil se svými dýmkami a byl tu také Petr Kučera, ale ten zrovna všechno prodal do Dánska, takže s sebou bohužel nic neměl a jen se účastnil soutěže. V ceně startovného jsme také měli lísteček na ochutnávku vín, tu jsem poslal dál někomu kdo to ocení, protože vínu nerozumím a pálí mě po něm žáha. 

Soutěžní dýmka měla značku Mr. Brog, za kterou stojí náš kamarád Zbigniew Bednarczyk z Polska. Je to panel s rustikovanou hlavičkou, bylo vcelku příjemné že se ta dýmka dala díky tomu tvaru postavit na stůl. Má tedy nepříliš silné stěny a povedlo se mi ji dost rozpálit, naštěstí se to obešlo bez napálení stěn či kanálku. Až ji časem řádně zakouřím tak se tahle dýmka jistě stane platnou součástí mé sbírky, v budoucnu jí věnuji samostatný článek, jinak je snad trochu vidět na fotkách a také je zobrazena níže na diplomu. Soutěžním tabákem byl Mac Baren Mixture Modern, což je takový lehčí aromatik. Nepatří zrovna mezi moje oblíbené tabáky, ale na soutěžení je vcelku vhodný, myslím že na vítězných časem je to vidět. Soutěžilo se dle pravidel CIPC včetně toho že se soutěžící mohli napít až po uběhnutí prvních deseti minut. 

Pokud jde o samotnou soutěž, nehořelo mi to zas tak zle, ale stále jsem byl na pokraji toho že mi ta dýmka vyhasne, takže jsem kouřil příliš rychle a pak to zase byla taková "rychlá smrt", tentokrát v 47. minutě, bylo z toho nakonec 28. místo. Nicméně kolegové za Dýmka.net byli mnohem úspěšnější a obsadili první tři místa, Martin Pedain již počtvrté v řadě vyhrál Klání s neuvěřitelným časem 2 hodiny a 39 minut a tak si znovu přivezl a zase odvezl putovní trofej. Štefan German byl v těsném závěsu druhý, Honza Klouček třetí, Petr Vobořil šestý, Jakub Antoš devátý a pak by se dalo pokračovat až k poslednímu místu které jistil Zdeněk Klásek se svou tradiční půlhodinkou. 

Výsledková listina je zde:

Jinak jsem byl rád že jsem zas viděl spoustu přátel, na chvíli mi i svěřili hlídání stánku Etrafiky kde jsem mohl rozdávat dobré rady ohlevdně dýmkového tabáku. Po vyhlášení výsledků jsme ještě měli večeři a pak jsme se vydali na cestu zpět, v Blanické jsme zase vyložili všechny bedny a rozjeli se každý domů. Závěrem musím poděkovat Královéhradeckému Pipe Clubu a všem ostatním za moc pěknou akci. Teď si s tím soutěžením myslím všichni dáme na chvíli pauzu, ale určitě se budu těšit na Třebíčské kouření, které by se po letech opět mělo konat v prostorách třebíčského zámku, mělo by to být 25.10.2014. 

Jinak přidávám odkaz na pár snímků co jsem nacvakal mobilem, zde:

https://picasaweb.google.com/117482786734786696546/XIVKlaniZemiKorunyCeske?noredirect=1

Kouření U Splavu

V poslední době jsem tomu soutěžnímu kouření moc nedal, ale konečně jsem se zase jednou zúčastnil soutěže a tou bylo včerejší "Kouření U Splavu", které se konalo v prostorách zahradní restaurace U splavu v Praze Uhříněvsi. Soutěž pořádal klub P.C. Pipemakers, který tvoří tři výrobci dýmek a sice Robert Kněz, Michal Novák a Přemek Omrt. 

(Michal Novák)

Já jsem to pojal jako takový pěkný výlet, jel jsem z Radotína vlakem na Hlavní nádraží a odtud jsem pokračoval na Nádraží Uhříněves. V těchto končinách jsem myslím v životě nebyl. Mohl jsem si cestu trochu nablížit místním autobusem, ale přijel jsem poměrně brzy takže jsem si udělal procházku, stejně to byly jen asi nějaké dva kilometry. Na místě už byl Michal Novák se svým realizačním týmem, tak jsem měl alespoň možnost letmo nakouknout do jeho dílny kterou má hned vedle restaurace. Moc pěkné prostředí, v tom areálu je park, restarace, nějaký rybníky...

Pak už se pomalu začali scházet všichni účastníci, dobře jsme pojedli, něco popili a po druhé hodině začala soutěž. Soutěžní tabák byl ovšem luxusní, díky firmě TTI, která byla jedním ze sponzorů, se soutěžilo s tabákem Dunhill Elizabethan Mixture. To je momentálně jeden z mých nejoblíbenějších tabáků. Nejvíc jsem se asi bál zapálení, protože jsme soutěžili venku a to dobře znám že sirkou si nejsem schopný zapálit při sebemenším vánku. Tady jsme ale dostali kvalitní sirky se značkou Davidoff a kupodivu se mi to povedlo zapálit na jednu sirku. Jinak kouřilo se mi dobře, uhlík jsem sice neviděl ani jednou během celé soutěže ale dýmka moc rozpálená nebyla, vůbec to nemočkovalo...ale hořelo to rychle a pak jsem si, jako obvykle, přílišným dusáním udělal na dně takový tabákový špuntík a zdechlo mi to. Můj soutěžní výsledek myslím není úplná ostuda, ale žádná sláva to taky není, stačilo to jen na patnácté místo. Ale nemůžem to vyhrát všichni, že...

Protože klub Pipemakers jsou tři výrobci dýmek, tak každý z nich věnoval jako cenu jednu ze svých dýmek. A pánové to pojali netradičně že ty dýmky nebyly hlavními cenami pro vítěze, ale staly se předmětem tomboly takže šanci na výhru zde měl opravdu každý. Já jsem samozřejmě nic nevyhrál, ale to je vcelku normální, na tombolu jsem nikdy štěstí neměl. Ne že by mě to tolik mrzelo, však od Michala i Přemka již několik dýmek mám, od Roberta mám alespoň soutěžní dýmku z mistrovství v Poděbradech. 

Nemohla tu chybět nabídka dýmek na prodej, své dýmky tu měli Přemek Omrt a Michal Novák. Michal tu kromě těch svých měl i celou hromadu repasovaných dýmek, hodně z nich jsou staré, dávno zapomenuté anglické značky. Také tu byl pan Polívka z firmy TTI, který měl s sebou vzorky tabáků Dunhill, Davidoff a dalších které k nám dováží. 

Výsledková listina je zde:

Tady je odkaz na několik fotek co jsem tam cvaknul mobilem: 

https://picasaweb.google.com/117482786734786696546/KoureniUSplavu

Závěrem nezbývá než poděkovat klubu Pipemakers za příjemnou dýmkařskou akci a všem účastníkům za pohodovou atmosféru. A můžeme se všichni těšit na příští ročník.

Nevill Handmade - "Hawkbill" 04/14

Další dýmka z mojí výroby, tady se přesně ukázalo že na všechno musí být ten správný čas. Začal jsem na ní dělat před více jak měsícem, to jsem ten hobby blok seříznul a rašplí zbrousil do takového řekněme základního tvaru kdy bylo jasné že to bude muset být nějaká bentka. Byl u toho původně sedlový náústek ale to mi k tomu nějak nesedělo, takže jsem k tomu dal normální který jsem měl v zásobě. To mě mimo jiné vedlo k nákupu horkovzdušné pistole protože na ohýbání akrylu hrnek horké vody fakt nestačí. Ale vše popořadě, začněme první fotkou.

Pořád jsem nějak nevěděl co s tím, až jsem se včera prostě ráno vzbudil, nasnídal se a nevím jestli mě políbila nějaká múza, ale najednou jsem přesně věděl co bych s tím tak mohl udělat. Říkal jsem si že tentokrát zkusím něco trochu jiného a místo bentky s rovným vrškem to udělám celé takové kulatější. Náústek jsem si díky horkovzdušné pistoli mohl ohnout jak jsem chtěl a myslím že to k tomu jde pěkně. Netvrdím že ten tvar je přímo Hawkbill, proto to ostatně raději v názvu článku dávám do uvozovek, ale ten sklon náústku se tomu celkem blíží. Jinak se dřevem byla celkem potíž, spousta kazů poněkud jalová kresba, takže jsem dýmku nechal co nejtmavší. U rustiku jsem se snažil udělat jej tentokrát o trochu výraznější, což tedy ve výsledku úplně není. Je určitě hrubější než u předchozích dýmek, ale jenom o trošičku a také jsem to neodlešťoval hrubým leštícím kotoučem. 

Na výšku má 5,5cm, na délku 13,5cm a váží 60g. Úplně malá dýmka to není, na druhou stranu žádný obří kotel také ne, zkrátka taková střední až větší velikost. V ruce sedí pěkně, udržet ji mezi zuby také není vůbec problém. Aby ten tvar byl trochu lépe vidět, udělal jsem si na zahradě takovou "selfie" fotku:

Jaký tabák do ní dám, to ještě nemám úplně rozmyšlené, ale myslím že si tuhle dýmku s největší pravděpodobností nechám pro sebe. 

Nevill - Handmade Billiard 03/14

Třetí letošní dýmka, tentokrát jsem to měl hodně zjednodušené tím že jsem měl od Honzy Kloučka připravený polotovar. Vybral jsem si u něj z bedny jednu hotovou hlavičku (tuším že to tam má připravené na dýmky Stanislaw), Honza mi ji navrtal a osadil to náústkem. Tedy tu nejdůležitější část už jsem měl hotovou, vše samozřejmě na výbornou a pak už jsem si s tím mohl sám trochu pohrát.

Musel jsem tam především trochu dobrousit krček a spasovat to s náústkem. Náústek byl ebonitový a musel jsem jej také řádně zbrousit a vyleštit. Tedy na skusu tam stále mám pár drobných škrábanců které ještě budu muset vyleštit, ale to už nebude takový problém. Musím říct že tedy raději pracuju s akrylem, ale připouštím že třeba pokud jde o ohýbání tak ebonit jednoznačně vede, stačí jej jen trochu nahřát a jde to skoro samo. Po spasování krčku s náústkem vypadala dýmka takto:

Pak přišla konečně na řadu má nejoblíbenější část - povrchová úprava. Opět jsem zvolil svůj oblíbený drobný rustik, i když tentokrát je možná o trochu hrubější. Petr Kučera byl tak laskav že mi věnoval takovou kulovou zubařskou frézu co se dá použít na Proxxonu, tak jsem to hned musel vyzkoušet. Tahle frézka je o malý kousek větší než ta co jsem měl v sadě a rustikovalo se s ní skvěle. Následovalo namoření natmavo, odleštění hrubým kartáčem aby tu byl trochu kontrast, pár nátěrů parafínovým olejem a nakonec vyleštění jemným kotoučem s karnaubským voskem. Opět tam trochu prosvítá kresba dřeva a světlé části mají takový takřka červeno-oranžový odstín, uvidíme co s tím udělá delší používání. 

 Na délku má 14cm, na výšku zhruba 5cm, váha je 53g. Je to taková vcelku standardní billiardka, mám v úmyslu nechat si ji jako soutěžní dýmku, tedy poté co ji řádně zakouřím. Má slušný tah, takže myslím že na to soutěžení by se mohla hodit. 

Přemysl Omrt - XXL freehand 18/09

V pořadí osmá dýmka kterou mám od Přemka Omrta a přišel jsem k ní neplánovaně. Přemek si na srazy pražské buňky pipE-clubu Dýmka.net obvykle nosí kufřík s dýmkami, něco má na ukázku, něco na prodej. O téhle se rozhovořil že se o ni zajímal jeden člověk a byla na něj moc drahá, tak Přemek zcela sebekriticky připustil že je tam kouřový kanálek navrtaný trochu víc na jednu stranu, tak by mu to slevil na polovinu a přesto to stále bylo moc. Napůl v žertu jsem prohlásil že za tu cenu bych ji tedy koupil, načež ji Přemek zabalil do pytlíku a podává mi ji se slovy že platí. Já zcela výjimečně neměl u sebe dost hotovosti takže jsme celý obchod realizovali o týden později, raději jsem se ptal zda si to třeba nerozmyslel že bych ho nechtěl nějak šidit. Ale ne, jak řekl tak se stalo, takže ta dýmka u mě našla nový domov.

Je to docela zvláštní, dle výrobního čísla je z roku 2009, Přemek říkal že ji s sebou měl na většině akcí kde vystavoval a prodával, ale já si nemůžu vzpomenout že bych ji tam býval viděl. A nebo je možné že jsem se přesouval k jiným kouskům neb jsem si myslel že asi bude dražší. Těžko říct, každopádně jsem moc rád že ji mám. Jak je vidět z fotek, tohle není dýmka úplně pro každého, jednak je tvarově velmi svébytná a především má tabákovou komoru obřích rozměrů, tak trochu jako ten jeden XXL freehand co už od Přemka mám. 

Na výšku má 7cm, na délku 15cm, váží 77g. Není to tedy dýmka která by se dala držet mezi zuby delší dobu, ale nějakou tu chvíli se udržet dá. Do ruky je ten tvar velice ergonomický, hezky zaplní celou dlaň. Dýmka je v hladkém provedení, po stranách je mořena natmavo kvůli nějakým drobným nedokonalostem, ovšem i přesto je vidět že tam jsou pěkná ptačí očka a celkově to dělá zajímavý kontrast. Stěny jsou po stranách zejména nahoře poměrně tenké, trochu jsem se toho bál, ale problémy to při kouření vůbec nedělá. Tvar je myslím pro Přemka velmi typický - velký kus dřeva, pak tu jsou hranky, zaoblené stěny, přírodní plato. A dá se pěkně postavit na stůl, to se občas také hodí. Dýmka je ve filtrovém provedení, náústek je z akrylu, což je jedině dobře. 

Chvíli jsem váhal co bych do ní nacpal za tabák, před několika týdny jsem se na to ptal Přemka a ten mi odpověl že samozřejmě latakii, vždyť vlastně vyrábí jenom dýmky na latakii. Nechal jsem si poradit a mám ji na latakiové směsi, zrovna teď je to Ashton Artisan's Blend. Kouří se z ní příjemně, má výborný tah a díky tomu velikému kotli si mohu latakii opravdu vychutnat. 

Pipkin (Petr Kučera) - billiard

Tuhle dýmku jsem od Petra Kučery koupil už v loňském roce na Třebíčském kouření v Dalešicích a tak nějak jsem čekal s článkem o ní jednak až ji trochu zakouřím a pak také až si Petr udělá nějakou webovou prezentaci, což se již povedlo, takže odkaz je zde: http://www.dymkypipkin.cz/

Na Petrovi je pozoruhodné že dýmky začal vyrábět teprve před rokem, sám píše že se základy naučil od Honzy Kloučka a Tomáše Mahovského, ale jeho tvorba tedy nijak začátečnicky nevypadá. Už loni zkoušel všelijaké aplikace ať už z jiných druhů dřeva, rohoviny, myslím že i z bambusu a letos tam má tvary i aplikace které jsou poměrně odvážné a technicky náročné. Když se podíváte na dýmky co má Petr na stránkách, tak si asi také řeknete jak se tohle všechno dokázal během tak krátké doby naučit. Sám nevím, myslím že je to prostě přirozený talent a veškeré informace týkající se výroby dýmek do sebe, obrazně řečeno, nasává jako houba. Je vidět že s každou dýmkou se posouvá o krok dál.

Nedávno byl Petr s výpravou Dýmka.net na mezinárodním mistrovství Dánska v pomalém kouření dýmky, měl tam samozřejmě svou nabídku dýmek a udělal tam velký dojem na pány z Danishpipeshop.net, ostatně můžete se o tom přesvědčit ZDE. Klobouk dolů, to znamená opravdu hodně!

Osobně Petra znám nějak od loňského roku kdy začal chodit na srazy pražské buňky Dýmka.net, je to dlouholetý zkušený kuřák, má ve sbírce mnoho krásných dýmek. Na mě působí jako takový velice skromný člověk, je vidět že na dýmkách si dává záležet, je to poctivá práce. 

Ale vraťme se k té dýmce co od něj mám. Časem to bude zřejmě sběratelský kousek, protože má vyražené pořadové číslo 002. Je to takový masivnější billiard se zajímavým vykrouženým náústkem. Povrchová úprava je jemné pískování. Hlavička je větší a stěny jsou poměrně tenké, což z toho činí dost velký kotel, myslím že objemem se to blíží dunhillově velikosti šest. Náústek je s filtrovým čepem na 9mm. Těch dýmek tam měl tenkrát s sebou víc, ale tahle se mi z nich líbila nejvíc. Vizuálně a především na dotek, jak mi pěkně zapadla do ruky, jako by tam patřila odjakživa. Na tohle já při výběru dýmek hodně dám... 

Na výšku má 5cm, na délku 13cm. Na tu velikost je poměrně lehká, váží jen necelých 54g. V ruce se drží dobře a především se dá velmi pohodlně udržet mezi zuby. Pokud jde o kuřácké vlastnosti tak se té dýmce nedá nic vytknout. Nechal jsem si ji na latakii, momentálně z ní kouřím Peterson Balkan Delight.

Závěrem nezbývá než Petrovi popřát hodně zdaru v jeho další výrobě, myslím že toho od něj v budoucnu můžeme hodně očekávat. Kromě výše uvedného webu jsou některé jeho dýmky také v nabídce prodejny Etrafika Praha Blanická.

BPK Bulldog (facelift by Nevill)

V prodejně Etrafika Praha zařadili mezi svůj sortiment také dýmky z prosečské továrny BPK. Dá se říct že tahle značka představuje zároveň to nejhorší i nejlepší z české výroby dýmek. Co myslím tím nejhorším asi nemusím rozvádět, tím nejlepším myslím ty různé klasické tvary a zejména pak český buldoček, který se na prosečsku vyrábí již dlouhá desetiletí. Je to jeden z mých nejoblíbenějších tvarů a tak jsem si tam vybral jeden ze tří co měli v nabídce a předělal povrchovou úpravu, výsledek vypadá takto:

Ale vezměme to popořadě. Původně měla ta dýmka takový divný lak v hnědočervené barvě. Kresba na jedné straně relativně ušla (fotil jsem to schválně z té lepší strany), na druhé byla taková dost jalová. Nebylo to nijak těžké rozhodnutí že tohle prostě musí pryč.

Smirkovým papírem to šlo odstranit poměrně dobře, hned se objevila spousta kytů. Nepočítal jsem je všechny, ale určitě jich bylo víc než deset, zejména pak na druhé straně.

Pak jsem se už pustil do svého oblíbeného jemného rustiku který dělám frézkou Proxxon. Zajel jsem tradičně trochu do náústku a udělal tam takový rustikovaný "prstýnek". Původně jsem měl v úmyslu to více odleštit, ale říkal jsem si že zvlášť z té jedné strany by to nevypadalo moc pěkně, tak jsem tu dýmku nakonec nechal takhle tmavou.

Na délku má 12,5cm, na výšku zhruba 4cm, velikostí se myslím nijak neliší od těch ostatních buldočích dýmek co mám ve sbírce. Váží 61g, což je myslím odpovídající. Býval bych řekl že váží méně, v ruce mi připadá poměrně lehká, ale váha zkrátka nelže.

Na závěr, přidám ještě fotku z druhé strany (tady je celkem vtipně vidět jak je každý snímek focený za úplně jiné světelnosti). Práce na téhle dýmce mě hodně bavila, vůbec nějak sleduju že to rustikování a moření mě baví víc než samotné broušení dýmky. Jak s touhle dýmkou naložím zatím nevím, ale ona si své využití jistě najde.

Update - novým majitelem této dýmky je Kryštof Boháček, kamarád a kolega z našeho spolku PPNSD.

Nevill - Handmade Happy Bent 2/14

Přiznám se že s publikací článku o téhle dýmce jsem docela váhal. Jak to popsat, když vezmu v úvahu kvalitu své tvorby, tak je určitě mnohem více svébytná než je standard. Při výrobě téhle dýmky jsem do jisté míry pochopil frázi "nechat se vést dřevem". Ne že bych sledoval jak mi jdou léta a tomu přizpůsobil tvar, tak daleko zdaleka nejsem. Ten spodek měl být pochopitelně normálně kulatý a mnohem masivnější, ale narazil jsem na pořádný kaz. To se stává, do dřeva člověk nevidí a ten kaz se objevil až po větším broušení kdy jsem už v podstatě měl hotový hrubý tvar. Říkal jsem si že potřebuju vědět jak daleko až sahá, aby to třeba nešlo až do tabákové komory. Zevnitř sice nic takového vidět nebylo, ale jeden nikdy neví. Tak jsem do toho zajel frézkou, do hloubky to šlo tak možná dva milimetry (zhruba, já nikdy na tyhle přesné míry nebyl), zato se táhnul podélně pod povrchem ještě takový dobrý centimetr a půl. Původní myšlenku že bych to třeba zkusil zakytovat jsem zavrhnul a prostě jsem frézkou pokračoval dál, pak jsem to ještě zkorigoval kulatým pilníkem a výsledkem byl zářez táhnoucí se z jedné strany na druhou.

Zbytek byl takový ten můj oblíbený postup - jemný rustik frézkou Proxxon, nátěr tmavým mořidlem, odleštění hrubým kotoučem, nátěr parafínovým olejem a na závěr přeleštění na jemném kotouči s karnaubským voskem. Na délku má 13,5cm, na výšku má 5cm přičemž stěny jsou silné zhruba 8mm, je to už taková spíše větší dýmka. Váhu má lehce přes 56g, to myslím není zlé, je na ní dost dřeva. V ruce se zdá poměrně lehká, býval bych řekl že váží mnohem méně, nicméně budu věřit své digitální váze. Sedlový náústek je z akrylu ve filtrovém provedení, část jsem opět rustikoval. 

Název Happy Bent je podle tvaru toho zářezu. Říkal jsem si že bych to protáhnul do takového jakoby úsměvu. Dýmka přece má člověku přinášet radost a úsměvy, tak jsem ty potíže s materiálem při výrobě vzal s úsměvem a ten jsem také do toho briaru vybrousil. 

A taky mi to lehce připomíná hlavu Gigerova Vetřelce, ostatně ten by se také mohl usmívat. Ještě se budu rozhodovat jak s touhle dýmkou naložím, dost možná z ní budu kouřit sám. Mám trochu obavu jestli kvůli tomu vybrání není dno příliš tenké, i když myslím že by tam měl být dostatek materiálu, mám dýmky co mají opravdu tenké stěny a ten žár vydrží aniž by se propálily. Tuhle dýmku osobně nepovažuji za příliš povedenou, nejsem s ní určitě tak spokojený jako s mou první letošní dýmkou, ale přesto tu vidím jistý pokrok. Vůbec ne pokud jde o kvalitu ve mé výrobě, ale vidím tu jistý pokrok sám u sebe - že jsem s tím neseknul, ale našel jsem v sobě naopak dost trpělivosti a vytrvalosti a tu dýmku jsem dodělal. Ještě tak začátkem loňského roku bych to nejspíš odložil a začal s prací na něčem jiném, takže myslím že ta výroba dýmek má na mě poměrně pozitivní vliv. I to je dobrým důvodem k úsměvu... 

Charatan - Mayfair 489

Máme tu první únorový den a dovolím si představit nejnovější přírůstek do mé sbírky a zároveň první dýmku kterou jsem koupil v roce 2014: Charatan of London - Mayfair 489. Koupil jsem ji v úžasné nové prodejně Etrafika Praha, kterou velice doporučuji a časem o ní zřejmě také budu muset něco napsat. Ale zpět k dýmce, pochází ze sbírky jednoho starého sběratele a ten tvar a hustá kresba s pěknými očky po stranách mě naprosto nadchly. A když jsem viděl velmi příznivou cenu, nebylo to příliš dlouhé rozhodování, prostě jsem ji musel mít. Vznešeně řečeno, ujal jsem se staré dýmky která u mě konečně dosáhne svého účelu a našla u mě dobrý domov.

Abych ji nepřechválil - má několik kazíků a nějaký kyt by se tam taky našel. Je lakovaná což je myslím na fotkách vidět, leskne se tak že se fotí opravdu špatně. Ale jak jsem říkal, kresba je hezká a hustá, posazení toho tvaru do dřeva se nedá nic vytknout a zkrátka něco na té dýmce je. Jako by z ní přímo dýchal duch staré dobré Anglie z dob kdy kouřit dýmku bylo něčím naprosto normálním a nikde nebyly ty hloupé zákazy kouření. 

Za zmínku stojí že Charatan je o velice tradiční značka, svého času to byla jednička mezi anglickými výrobci dýmek. Firma Dunhill tuhle značku koupila v roce 1978 a prodala ji o deset let později a od té doby se dýmky Charatan vyráběli ve Francii v St. Claude. Roku 2002 Dunhill koupil tu značku nazpět a dýmky Charatan se od té doby opět vyrábějí v Anglii. Nerad bych to celé opisoval, takže zde je odkaz na stručnou historii značky Charatan: http://pipedia.org/wiki/Charatan

Pokud jde o tu moji dýmku, nemyslím sice že by byla ze 70. let (i když možné by to bylo), ale odhadoval bych že bude s největší pravděpodobností z 80. let kdy výroba ještě byla v Anglii. Odhaduju to z toho že ty francouzské Charatan měly všechny značku na náústku zatímco tahle žádnou značku na náústku nemá. Na krabičce také žádné zmínky o Francii nejsou. Sice by to lehce pošramotilo mou představu o dýmce z Anglie ze starých dobrých časů, ale i kdyby byla z francouzského období, tak by mě to tolik nemrzelo. Však v St. Claude se dodnes vyrábí pěkné dýmky.

Jméno Mayfair je zřejmě podle části v centru Londýna, mně to hned připomnělo čarodějnickou rodinu Mayfairů z New Orleansu o které psala moje oblíbená spisovatelka Anne Rice, ale to je pochopitelně jen shoda jmen.

Na délku má 14,5cm, na výšku 5cm, je to už taková spíše větší dýmka. Stěny hlavičky jsou mají zhruba 8mm, takže myslím že váha 56g je k tomu naprosto přiměřená. Náústek je akrylový v bezfiltrovém provedení a zajímavé je jeho zakončení kdy je u skusu takový jakoby schůdeček a skus je o to tenčí. Kamarádi z Etrafiky říkali že by to mohlo sloužit pro takový ten gumový návlek co se někdy dává na dýmky pro měkčí a pohodlnější skus, což je dost možné. Já tam tedy žádný návlek dávat nebudu, takhle mi to naopak vyhovuje protože tenký skus mám na dýmce velice rád. 

Pokud jde o kuřácké vlastnosti, tak si nemůžu stěžovat. Nijak zvlášť se nepřehřívala, tabák se v ní choval dobře, vrtání je vzorné takže se dá náústkem protáhnout čistič až dolů do tabákové komory. V ruce sedí perfektně a mezi zuby se také dá bez problému udržet. U výběru tabáku jsem trochu váhal, nakonec jsem zvolil Dunhill Elizabethan Mixture z nové produkce, myslím že k té dýmce hodí.

Nevill Handmade Poker 1/14

Myslím že dobrá věc se podařila a první dýmka roku 2014 je víceméně hotová. Dokončil jsem ji v pondělí po obědě, kdy jsem ji na jemném kotouči vyleštil karnaubským voskem. Vzal jsem ji v pondělí ukázat kamarádům z Dýmka.net a v úterý jsem ji také měl na srazu PPNSD, ohlasy byly vcelku pozitivní, slyšel jsem vícekrát že se lepším. Od několika lidí jsem slyšel připomínku že bych mohl ten spodek trochu srovnat, protože není úplně rovný, je to tam tak lehce vyboulené. Možná to ještě dobrousím, možná ne, říkám si že to by mi snad ani nikdo nevěřil kdyby na mé dýmce nebyly nějaké nepravidelnosti. Dnes ráno jsem ji ještě jednou přeleštil, předtím se mi sice zdálo že to stačí, ale byla taková dost matná. Leštění tedy není zrovna moje silná stránka, ale snad je to o něco lepší. Výsledek tedy vypadá takto:

Na délku má 14,5cm, na výšku zhruba 5,5cm, Tabákovou komoru bych řadil spíše k těm větším, stěny hlavičky jsen nechal zhruba necelý centimetr silné. Váží 63g, což myslím na takový kousek dřeva není až tak moc. Náústek je akrylový s čepem na 9mm filtr, část jsem rustikoval. Volba sedlového náústku se mi rozhodně vyplatila, jednak mi ke tvaru dýmky lépe sedí a také je o trochu lehčí. Oproti normálním náústku, co původně na tom hobby bloku byl, je ten sedlový lehčí přesně o 2g. Zdá se to hrozně málo, ale je to přesně ten rozdíl kdy se sedlovým náústkem dýmka sama stojí, zatímco s tím normálním se převáží, takže bych tam musel zřejmě udělat sklon dna ve větším úhlu, aby se to vyrovnalo.

Na závěr přidávám detail spodku dýmky a rustiku co jsem fotil před týdnem. Takhle světle ta dýmka ve skutečnosti nevypadá, ale trocha slunečního světla dělá divy. 

Zatím jsem se ještě nerozhodl jaká tuhle dýmku čeká budoucnost, uvidíme. Výroba mě hodně bavila a zejména z té povrchové úpravy mám opravdu radost. Mám tu ještě v zásobě nějaké tři další hobby bloky, takže se v blízké budoucnosti určitě pokusím o něco dalšího.

Update - 12.2.2014 - tahle dýmka už má svého majitele a je jím kamarád a kolega z PPNSD Kryštof Boháček, věnoval jsem mu ji jako dárek k narozeninám. Věřím že mu bude dobře sloužit...