Tom Palmer v Praze

Napsali Jakub Rolčík a Vítek Nový

Ve středu 8.6.2016 zavítal po devatenácti letech do Prahy Tom Palmer, majitel a ředitel firmy Peterson. Krátký čas, který v Praze strávil , věnoval návštěvě prodejny a klubu Etrafika v Blanické ulici. Jakub Rolčík a Pavel Voženílek z Etrafiky nám přichystali příjemné posezení a pohoštění, Michaela Koláčková z firmy Mostex nejen Toma přivezla (byl tu vlastně především na návštěvě v Mostexu), ale také poskytla překlad z angličtiny.  

Sešlo se tu hned několik českých výrobců dýmek - Přemek Omrt, Jan Klouček, Michal Novák, Radek Jůza a Adam Schorcht a několik dalších zákazníků Etrafiky a členů pipE-clubu Dýmka.net. Na úvod přichystal Radek „Dejmal“ Jůza výstavku starých dýmek Peterson zejména z doby, kdy měl generální zastoupení firmy Peterson Jan Boušek z Prahy. Nejstarší z těch dýmek je z roku 1907. Miroslav Litavský k tomu přidal i stručnou historii tohoto českého prodejce. Toma Palmera tato informace velmi překvapila a zároveň potěšila. V současné době jsou dva lidé, kteří pro jeho firmu zpracovávají její historii, a je velmi pravděpodobné, že se v ní, díky Palmerově návštěvě, objeví i kapitola z pražské historie Petersonů.

 (sbírka starých Petersonek, kterou přinesl Radek Jůza, fotil Vítek Nový)

Tom Palmer koupil firmu Peterson v roce 1990, říkal že když se tam tehdy šel prvně podívat, vlastně ani nevěděl co jsou zač. Nejdříve si to spletl s jinou firmou a pak si myslel zda nejde o fabriku na potrubí ("pipe" znamená anglicky kromě dýmky i trubku, potrubí atd.). O dýmkách v té době nevěděl téměř nic. Ale když tam překročil práh, jako by na něj dýchla ta více než stoletá historie a zkrátka cítil že tohle je to pravé. Firmu řídí dodnes, historicky je čtvrtým majitelem a pracuje v ní i jeho syn, takže je tu již do budoucna připravena pátá generace. Peterson v současnosti našel dobrý kompromis mezi starým a novým - na jednu stranu mají svůj klasický seznam tvarů do kterého bylo za poslední léta přidáno jen několik dalších nových tvarů, na druhou stranu zkoušejí různé limitované edice dýmek a tabáků. 

Pokud jde o suroviny, briarové přířezy kupují především v Itálii a Španělsku. Za jeden z hlavních faktorů ohrožujících výrobu dýmek Tom Palmer označil právě nedostatek materiálu. Víno se nechá v sudech pár let dozrát, whisky se třeba skladuje deset nebo dvacet let, ale briarová kořenice roste nějakých pětatřicet  nebo čtyřicet let, to je dlouhá doba. Dodavatelů není zas tak mnoho a jsou to obvykle malé rodinné podniky, vždy je to nejisté zda je po odchodu jedné generace vůbec převezme ta další. Pokud jde o náústky, Peterson stále vyrábí zhruba 60% náústků z ebonitu a 40% z akrylu, nicméně ten podíl se postupně obrací. Z hlediska výroby je ebonit samozřejmě jednodušší na opracování a ohýbání, ovšem akryl je u zákazníků stále žádanější. 

(Tom Palmer, fotil Michal Novák) 

Dalším kritickým faktorem pro výrobu dýmek jsou lidé. Např. v dubnu odešel do důchodu jejich mistr, který ve fabrice pracoval přes padesát let a dělal pro ně stříbrné kroužky. Toma děsila představa co bude až odejde a chtěl po něm ať zkusí napsat nějaký manuál pracovního postupu, krok za krokem. Starý pán prý zbledl a řekl že něco takového nedokáže, že to prostě dělá citem, při výrobě se řídí svým instinktem. Ale už se zapracoval jeho nástupce a při dotazu ohledně nějakého pracovního postupu řekl to samé, že to cítí že tak je to správně. Na to velké množství dýmek v současnosti vyrábí stříbrné kroužky dva lidé na plný úvazek a ještě jeden další na půl úvazku. Jenom pro představu, v současnosti firma vyrábí 2000 dýmek týdně. Peterson se neubírá cestou jiných značek u kterých byla výroba přesunuta kvůli nákladům jinam (např. Itálie, Polsko), ačkoliv je pracovní síla v Irsku drahá, je pro ně důležité být Irskou firmou a v této tradici pokračovat.

(fotil Vítek Nový)

  

Došlo i na otázky ohledně výroby některých dýmek. Výrobně byly ukončeny některé série jako např. Peterson Castle, River, Writers a Great Explorers Collection. Stejně tak se nebude pokračovat ve třetí sérii dýmek Sherlock Holmes (The Adventures of Sherlock Holmes) a ta tedy zůstane nedokončena (jen čtyři dýmky). Stejně tak byla ukončena výroba dýmek z mořské pěny – Meerschaumu. Turecko zakázalo vývoz surového materiálu a předvýroba v Turesku se bohužel neosvědčila. Výrobci nebyli schopni dodržet velikost a ani tvar. Naopak se firma v blízké budoucnosti vrátí k výrobě řady Peterson Dublin & London Pipe.

Dlouhá diskuse se vedla nad kvalitou zpracování dýmek, zejména v poslední době. Tom Palmer si je vědom chyb (špatné vrtání, množství kytů, nedržící kroužky) a popsal nám přijatá řešení ve výrobě, která by měla zmíněné vady eliminovat alespoň a přípustnou mez. Na dotaz ohledně množství kytů Tom říkal že se u nich kytuje až příliš, že nějaký drobný kazík by mnohdy bylo lepší nechat jak je, protože s kytem to vypadá ještě hůř.  Že se snaží tolik nekytovat a spíše takové dřevo pískovat nebo rustikovat. Tak už to zkrátka je, že na hladké a bezchybné dýmce se vydělá více peněz za méně práce, zatímco podíl práce na pískování je větší a na rustikování ještě větší. A přesto se to bere jako dřevo horší kvality a výsledná dýmka se prodá za výrazně méně peněz. Jen pro zajímavost - na hladké dýmky Sherlock Holmes se používá výběrové dřevo jaké používají asi na 2,5% svých nejlepších dýmek. 

(Přemek Omrt a Vítek Nový, fotil Michal Novák) 

Padl také dotaz ohledně rustikování z posledních let ve srovnáním s tím starším, které bylo velice jemné, takřka podobné písku - prý to jednu dobu zkoušeli nechávat rustikovat v Itálii, ovšem ohlasy zákazníků byly veskrze negativní, takže s tímto pokusem již skončili a rustikuje se zase zpátky v Irsku, prý se to vzhledově podobá tomu původnímu hrubšímu rustikování. To je jistě dobrá zpráva.

Pokud jde o tabáky Peterson, byl položen dotaz na kolísající kvalitu jednotlivých šarží. Byli jsme ujištěni že receptura je stále stejná, nicméně vstupní suroviny se mění v podstatě každou pěstební sezónu.

Došlo i na dotazy ohledně dopadů protikuřáckého tažení na prodej dýmek a tabáku v Irsku. Tom na to říkal že je to přehnané, ale bohužel se v boji proti cigaretám svezou i doutníky a dýmkové tabáky. Že to zřejmě bylo vedeno dobrým úmyslem aby např. 16. leté děti nekouřily cigarety, ale které děcko si koupí dýmku nebo doutník? Nedá se to srovnávat, tak jako cigarety jsou tu pro závislost, dýmky a doutníky jsou tu hlavně pro radost a požitek. Tom si posteskl nad skutečností že jakožto majitel firmy na tabák a kuřácké potřeby si ani nesmí zapálit ve své vlastní kanceláři. A když si v jeho obchodě někdo koupí dýmku a tabák, nacpe si a bude si chtít zapálit, tak jej obsluha bude muset ve vší slušnosti vyšoupnout před dveře, protože ani v prodejně není dovoleno si zapálit. A chystá se další věc tzv. "plain packaging", tedy jednotné balení tabáku, kde již nebude žádné grafické zpracování etikety, jen název, ohromné protikuřácké nápisy a obrázky s rakovinou – zákazník tím ztratí možnost orientace ve výrobcích podle barvy nebo obrázku. Statisticky prý poklesl počet kuřáků v Irsku z 26% na 22%, ale prý jsou to oficiální čísla z prodeje tabákových výrobků. Veřejným tajemstvím zůstává že asi každá čtvrtá cigareta prodaná v Irsku je pašovaná. Poslanci sice mnohdy s přísnými protikuřáckými opatřeními nesouhlasí, ale většinou se bojí proti tomu nějak silněji vystoupit, protože protikuřácká lobby je tu velice silná a nemuseli by již být znovu zvoleni. Přesto je tu prodej dýmek a tabáku stabilní a dávno neplatí že by kuřáci dýmek byli jen staří pánové. 

  (Jakub Rolčík, Tom Palmer a Pavel Voženílek, fotil Vítek Nový)

Zmínil také příhodu kdy poslouchal v rozhlase nějaký pořad a moderátor tam vykládal jak šel tuhle po Grafton street v Dublinu a před ním šel nějaký mladý hipster s dýmkou, chvíli pokračoval v chůzi za ním aby mohl cítit tu příjemnou vůni dýmkového tabáku. Měl z toho pocit jako by ho to vrátilo do minulosti, do úplně jiných časů. Tomovi se ten pořad moc líbil a tak nechal moderátorovi poslat dýmku a ten z ní měl ohromnou radost. Pak do toho pořadu volala starší posluchačka že její zesnulý muž kouříval dýmku a že nedávno šla s dcerou po ulici a kolem nich prošel muž s dýmkou, jak ucítily tu vůni, měly zase na chvilku pocit že táta je tu s nimi. Dýmky jsou přes všechny ty kampaně stále u lidí přijímány pozitivně a takováto reklama jim vlastně udělá mnohem větší službu než nějaké lobbování u politiků.

Pokud jde o budoucnost, Tom Palmer vždy byl a stále je optimistou. Tabákový průmysl a výroba dýmek tu budou vždycky. Peterson je tu již přes 150 let a rozhodně se nechystá ukončit výrobu. Bohužel určený čas vypršel, Tom musel stihnout svůj let domů do Irska, ale příslibil že jeho další návštěva bude rozhodně dříve než za dalších devatenáct let.

Zde jsou galerie fotek z tohoto setkání:

Fotky Vítek Nový - https://goo.gl/photos/d2ruHjpSa8gxQcME7

Fotky Michal Novák - https://goo.gl/photos/N7NMkcNTDMihyRuN9