Nevill - Mr. Big

Koncem loňského roku mě zas popadla taková ta správná tvořivá nálada a chuť zkusit si vyrobit další dýmku, tak jsem poprosil Honzu Kloučka aby mi připravil jeden hobby-blok. Vlastně jsem to kupoval společně s Jantang pokerem co jsem si nadělil k vánocům. Byl to pořádně velký kus dřeva, tak jsem si řekl že by z toho mohla být pěkně velká dýmka, v podstatě něco podobného jako velká bentka, kterou mám z prvního workshopu v Honzově dílně. Výsledek vypadá takto:

Na tomhle snímku je už po prvním kouření, původně jsem ji fotil ještě nekouřenou, ale po otevření fotky jsem zjistil že je z té jedné strany přepal od sluníčka že ta kresba není dobře vidět, tak jsem to raději cvaknul ještě jednou. Schválně jsem na úvod vybral tu hezčí stranu, která má překrásnou kresbu, na druhé už to takhle není, přesto musím říct že se mi dostal do rukou krásný kus dřeva. Ano, je velká, je hodně velká, proto jsem zvolil název Mr. Big (a hned jsem si vzpomněl na jejich píseň Wild World). Sám váhám kam ten tvar zařadit, jestli je to billiard nebo poker, nebo takové něco mezi, což se mi většinou povede. Na délku má 15,5cm, hlavička je vysoká 6cm, stěny jsou silné zhruba 13mm, průměr tabákové komory je 19mm. Váha s ohledem na velikost kupodivu není až tak ukrutná, má 87g. V zubech ji tedy chvíli udržím, ale je to zkrátka dýmka spíše do ruky a v ní se opravdu neztratí. 

Možná jsem už zmiňoval že nemám příliš mnoho vybavení, ve sklepě mám ponk se svěrákem, víceméně celý tvar brousím rašplí a pak už jen přichází na řadu smirkový papír na vybroušení dohladka. S tím mám obecně dost velký problém že mi zůstávají různé malé škrábance, zřejmě si dříve nebo později budu muset pořídit nějaký leštící kotouč. Zatím ho ale nemám, tak jsem poprosil Martina Pelešku a ten mi ji v dílně u Honzy přeleštil. S Honzou měli oba nutkání do toho trochu "hrábnout", že by z toho mohla být pěkná dýmka. Jistě, mohla, ale už by byla úplně jiná, zkrátka nakonec jsem se rozhodl že na ten svůj tvar nebudu rezignovat a dýmka zůstala taková jaká je. 

Dokonalé to není, to připouštím, je taková trochu šišatá, u přechodu krčku a hlavičky je tam zabroušeno poněkud víc než by správně mělo být, ale to je tím že jsem se tam potýkal s docela hlubokými škrábanci které ne a nechtěly zmizet. Zrovna tahle část dýmky mi při výrobě připadá nejvíce komplikovaná. Na hotové dýmce to vypadá že je to přece v pohodě a je to naprosto jasné, ale fakt to není žádná sranda. Teď zrovna dělám na další dýmce a tam to snad bude o něco lepší, učím se více používat kulatou stranu rašple. 

Honza s Martinem mi oba poskytly rady coby na tom udělali jinak a jak bych to měl dělat příště, ale nejvíc mě potěšil Přemek Omrt když jsem mu ji ukazoval. Prostě ten tvar vzal takový jaký je a říkal že to je v pohodě, nějaká ta nerovnost tolik nevadí, alespoň je na tom vidět že jde o ruční práci. Přemek má rád hodně velké dýmky, takže velikost téhle dýmky mu přišla přijatelná, jen by u ní udělal širší kotel, což si představit dovedu, prostor by tu rozhodně byl, ale nedovedu si představit na kolik hodin kouření by taková dýmka byla. 

Na závěr přidám ještě ptačí očka zepředu, na to je radost pohledět. Kouřím z ní momentálně Mac Baren Virginia No.1. To je první dýmkový tabák který jsem kouřil a dostávám jej pravidelně každé vánoce od tety, které nějak tahle značka utkvěla v paměti od doby kdy jsem začínal s kouřením dýmky. Mac Baren tedy nepatří mezi mé oblíbené výrobce tabáku, ale když Virginia No.1 nalehko nacpe do většího kotle a kouří se pomalu, tak se to obejde i bez obvyklého štípání a vlastně to není zas tak špatné pokouření. Do téhle dýmky se myslím hodí a zřejmě v ní i zůstane.