DTM Skipper's Flake

Jestli mi nějaký tabák od Dunhilla připadal nenahraditelný, tak je to Royal Yacht, můj asi nejoblibenější dýmkový tabák vůbec. Kouřím jej už léta, takže si vždycky otevřu nějakou pár let starou plechovku a ta vůně po otevření mě vždycky dostane, je úžasná - skoro jako by to byl nějaký aromatik (ač je to směs virginií bez aromatizace), asi nejvíc mi to připomíná nějakou müsli tyčinku s rozinkami a jablky. V chuti to samozřejmě není, je to virginie, nasládlá, svým způsobem trochu ostřejší. Nikotinově jsou "jachty" rozhodně silnější, většinou je kouřím z menších a středních dýmek, ale mám na ně i pár větších. Je to tabák co si rozhodně zaslouží vlastní dýmku a když to tak vezmu, ve své sbírce mám nejvíce dýmek věnovaných právě tomuto tabáku. 

Takže jestli mě něco z těch "náhradních" tabáků od DTM zajímalo, byl to samozřejmě Skipper's Flake, což by měla být náhrada právě za jachty. Tady jsem bral 10g vzorek, měl jsme to na tři menší dýmky. Zcela obecně - je tu také jistá shoda na lodní či námořní téma, tohle je vlastně kapitánův flake, ten je i na obrázku. Píše se tu také "fullbodied virginia flake tobacco", tedy že je to virginiový flake s plným tělem. Určitě to není nic nového, co jsem letmo koukal na Tobaccoreviews, jsou tam na něj recenze již z roku 2009, jedna dokonce z roku 2003.

(vlevo Royal Yacht, vpravo Skipper's Flake)

Vůně zasyrova - necítím tam úplně ty ovocné tóny jako mají jachty, spíš mi to připomíná nějaký virginiový flake od Samuela Gawitha, možná něco jako Best Brown Flake, ale v pozadí tu je cosi co mi jachty vzdáleně připomíná. Na fotce výše je vidět srovnání, bohužel nápad srovnávat ty tabáky takhle vedle sebe jsem dostal až ve chvíli kdy jsem měl poslední zbytek Skipper's Flaku, takže je to nadrcené. Nicméně u obou tabáků jsou tu virginie, od světlých po tmavé, jachty vlevo možná mají trochu více těch tmavých. 

Pokud jde o chuť, určitě neznám tabák, který by více připomínal Royal Yacht, ale je samozřejmě trochu jiný. Jak jsem psal že vůní je Skipper's Flake asi blíže Best Brown Flaku od SG, chuťově je to jinde. Skipper's Flake sice o sobě tvrdí že má plné tělo, ale jachty je mají poněkud plnější. A pak je tu taková lehká nakyslost a štiplavost, hádám že ta virginie není až tak vyzrálá. Samozřejmě otázka je, co by s tím tabákem udělalo pár let archivace, myslím že by mu to jistě prospělo. Jak jsou jachty takový bezproblémový tabák co člověk prostě nacpe a kouří jak chce a pokaždé je skvělý, Skipper's Flake je kapku náročnější. U posledního třetího kotlíku jsem si dával pozor abych kouřil opravdu pomalu a moc to nerozpálil - a hle, štiplavost se výrazně zmírnila a ten tabák mi vlastně docela chutnal. Jinak hoří velice dobře, nijak zvlášť nemočkuje, v tomto ohledu je vůbec většina DTM tabáků, které jsem zkoušel, naprosto výborná.

Co říct na závěr? Skipper's Flake sice není tak silný ani plný jako Royal Yacht, ale přesto má něco do sebe a myslím že to s ním ještě zkusím a koupím si větší balení.  

DTM Ascanian No.2

Takže je tu první recenze náhrad za dunhillovské tabáky od DTM a bude to Ascanian No.2, což by měla být zhruba náhrada za Dunhill Dark Flake.

Pokud jde o samotný Dark Flake, to byla relativně novinka na trhu, původně to byl blend co se vyráběl v 70. letech minulého století a jeho výroba se obnovila v posledních několika letech, stejně jako u několika dalších velice povedených blendů. Je to vcelku silnější a vydatná směs virginia a perique, pokud jde o podíl perique tak tam je docela štědrá dávka. Vlastně jsem se tomuto tabáku docela dlouho vyhýbal, nějak jsem předpokládal z toho názvu že tam bude dark-fired tabák, který nemám rád a nedělá mi moc dobře, ale ve skutečnosti tam žádný není. Patrně jsem si to zaměnil se stejnojmenným tabákem, který vyrábí Gawith & Hoggarth. 

(vlevo Dark Flake, vpravo Ascanian No.2)

Na srovnávací foto jsem tu měl bohužel jen takový poslední nadrcený zbytek Dark Flake, oproti tomu Ascanian je ready rubbed a také je to tu asi kapku víc nadrcené jak dojíždím tu 50g tobolku. Vizuálně to zas takový rozdíl není, ale to samozřejmě nic neznamená, jde především o chuť. 

Měl bych asi zdůraznit že Ascanian má poněkud jiné složení, jsou tu silné virginie (Zambie a Mysore), dále pak prý dva druhy orientálu a 10% perique. Jak jsem výše psal že u Dark Flake je docela štědrá dávka perique, v Ascanianu je ho výrazně víc, myslím že pokud jde o perique, je Ascanian momentálně zřejmě nejsilnějším dýmkovým tabákem na českém trhu.

Chuťově je Ascanian velmi příjemný, kořeněný, jemný, neštípe, nemočkuje. Prostě přírodní tabák bez nějaké aromatizace. Orientály ten tabák posouvají od Dark Flake trochu jinam, ale perfektně to do té směsi zapadne. To jak jemně a příjemně chutná může být trochu zrádné, je to vážně silný tabák, takže opatrně s ním. Tu sílu tabáku samozřejmě každý vnímá trochu jinak, ale pro mě je tedy velmi silný, dávám si jej raději do menší dýmky, nanejvýš do střední. 

Pár plechovek Dark Flake jsem již vykouřil a nějaké bych tu v zásobě ještě měl, ale myslím že další kupovat nejspíš nebudu. Přestože většinu dunhillovských tabáků mám rád, zrovna Dark Flake mě zas tak moc neoslovil. Pokud bych si měl vybrat z těchto dvou srovnávaných tabáků, dal bych přednost Ascanianu, je to velice povedená směs.

Za zmínku stojí že existuje také slabší verze Ascanianu (Ascanian No1 Riverside Blend), má vlastně stejné složení krom toho, že je v něm jen 5% perique, což by mohlo být tak akorát. Asi by mohl stát za vyzkoušení... 

Náhrady za Dunhill od DTM

Vymyslet si nějaký obsah na blog občas není úplně jednoduché, zvlášť s ohledem na to, že těch dýmek si v poslední době nekupuju zas tak mnoho. Nicméně, viz nadpis článku, pokusím se v následujících týdnech a měsících o takový seriál, ve kterém budu testovat všechny tyto tabáky:

-Early Morning Pipe - Independence

-My Mixture 965 - Bill Bailey's Best Blend

-Standard Mixture - Holly's Discovery Flake

-Night Cap - London Blend No.1000

-BB 1938 - London Blend No.700

-London Mixture - Gordon Pym

-Durbar - Cock Robin

-Standard Mixture - Mountain Village Tobacco Evening

-221b Baker Street - Bulldog Golden Flake

-Ye Old Signe - Hamburger Veermaster Flake

-Royal Yacht - Skipper's Flake

-Dark Flake- Ascanian No. 2 Castle Blend

-Ready Rubbed - Torben Dansk No.10

-Three Years Matured Virginia - Torben Dansk Virginia Mysore Ready Rubbed Flake

A jedna srdcovka:

-Balkan Sobranie - Bill Bailey's Balkan Blend

(převzato z Facebookové stránky Etrafiky)

Začněme tím, že si k tomu řekneme pár informací - dá se to v podstatě shrnout do špatné zprávy a dobré zprávy. 

Tou špatnou zprávou je, že tabáky Dunhill bohužel končí. Zjednodušeně řečeno, souvisí to se slučováním tabákových gigantů BAT a Reynolds a jisté revize portfolia jejich produktů. Já osobně bych toto rozhodnutí označil za stejně "prozíravé", jako když člověk zařízne slepici, která mu snáší zlatá vejce. V segmentu luxusních dýmkových tabáků se Dunhill rozhodně považoval za špičku. Vidím v tom naprostou neúctu k ohromné tradici, což je ovšem v dnešní době asi bohužel normální. A co z toho zbylo? Kromě historie už jen dýmky s bílým puntíkem na náústku, co se vyrábí kdoví kde, a předražené módní oblečení a doplňky, to dnes reprezentuje tuto značku. Starý pan Dunhill se asi musí v hrobě obracet...

Ale přesuňme se k té dobré zprávě - není to sice zpráva taková, že by výrobu převzal někdo jiný, nicméně přátelé z Etrafiky se touto situací velice intenzivně zabývali a pokusili se najít adekvátní náhrady ve velice širokém sortimentu dýmkových tabáků od Dan Tobacco (viz výše). Nutno říct, že tohle je tedy zatraceně těžký úkol, mnoho z těch tabáků se dá nahradit jen těžko a některé možná vůbec, tím jak jsou velice specifické. Takže ne, ty tabáky samozřejmě nejsou stejné, v lepším případě jsou podobné. Ovšem kdo si pamatuje Dunhilly z doby, kdy se ještě vyráběly u Murray's, jistě uzná, že ty současné jsou také dost odlišné než byla ta stará produkce. A kdoví jak moc se nadávalo na kvalitu a změnu receptur, když ty tabáky kdysi přestal vyrábět sám Dunhill a výroba přešla právě k Murray's...

Dobrá, takže vraťme se zpět k tomuto mému projektu a o co se pokusím. Chtěl bych zmapovat všechny navrhované náhrady za dunhillovské tabáky od DTM a porovnat je s jejich "předlohou". Dávám to zcela záměrně do uvozovek, protože tyto tabáky od DTM se již vyrábí spoustu let (přinejmenším některé z nich) a určitě nevznikly coby náhrada za Dunhilly. Za sebe můžu říct, že ty dunhillovské tabáky mám za víc jak posledních deset let docela zažité, takže bych to snad měl být schopen nějak srovnat a vyhodnotit. Podotýkám že jde čistě o moje subjektivní hodnocení, jak se říká, "každý kouříme na svoji vlastní hubu", každý máme jiné chutě a ne každý se mnou třeba bude souhlasit, a to je ostatně v naprostém pořádku. Veškerou konstruktivní kritiku vítám (a nemusí zdaleka být jen pozitivní). Upřímně, nevím zda se mi bude chtít otevírat od každého druhu plechovku Dunhilla pro přímé porovnání, ale z těch co aktuálně kouřím se o to jistě pokusím. S výjimkou Ascanianu jsem si od každého druhu koupil 10g vzorek, což je pro mě množství tabáku na zhruba tři dýmky. Není to sice mnoho, ale myslím že je to dost na to, abych si o daném tabáku udělal dostatečnou představu. 

Může to znít trochu legračně, ale beru to jako takové malé dobrodružství, protože tolik nových tabáků jsem zřejmě nevyzkoušel od doby, kdy jsem začínal s kouřením dýmky. Takže asi tolik jako úvod a nechme se překvapit jaké ty tabáky budou...

Monte Bello - český buldoček

Tohle je takový pěkný historický kousek, český buldoček pod značkou Monte Bello ještě z dílny pana Antonína Zieglera z Krásné Hory. Na tuhle dýmku mě upozornil Přemek Omrt, věděl že bych si něco takového rád pořídil a viděl že ji mají ve vetešnictví na Újezdě, tak jsem se tam vypravil a skutečně ji tam měli. V kouřeném stavu, samozřejmě, navíc ji předchozí majitel ještě "vylepšil" silnou vrstvou laku, asi aby více vydržela nebo co...zkrátka vypadalo to takto:

Do péče ji dostal kamarád Radek Jůza, kterému také předzdíváme "král renovací" (protože kromě výroby vlastních dýmek se i velice intenzivně zabývá opravami starých dýmek), a ten z té nepříliš hezké a silně použité dýmky dokázal udělat toto (btw. ta horní fotka je trochu zkreslená foťákem z mobilu, hlavička dýmky sice po opravě trošku ubyla, ale nijak výrazně):

Co mi říkal tak se rozhodl opískovat tu vrstvu laku, což ovšem také sejmulo i část rustiku, takže to nakonec musel i částečně dorustikovat zpátky a udělat novou povrchovou úpravu. Upřímně, docela se divím že mě s tím Radek neposlal do háje, ale asi to nebyla taková hrůza aby to vzdal. Je fakt že už jsem viděl jak zrestauroval dýmky ve výrazně horším stavu, včetně toho že měly propálené dno a tak tam udělal nové, to tedy vážně klobouk dolů co s těmi dýmkami dovede udělat!

Je to opravdu malá dýmka, na délku má 10cm, na výšku 3,5cm a váží nějakých 33g. Náústek je ebonitový a má kovový čep (asi hliník), prý nejspíš není původní, ale ne že by to vadilo, k té dýmce pasuje dobře. Je to takový ten typický "Nasenwärmer", jak říkají Němci. V zubech se dá udržet naprosto bez problému. Kouří se z ní překvapivě dobře, podobně krátkých dýmek mám několik a ne o všech by se dalo říct to samé. Jako tabák jsem do téhle dýmky vybral latakii, prostě mi to k tomu jasně pasuje. Zrovna teď konkrétně jsem v ní měl Ashton Artisan's Mixture.

Petr Pipes - Billiard Smooth Natural Army

Když se začaly blížit mé čtyřicátiny, říkal jsem si že tato událost vyžaduje nějakou speciální dýmku. Můj první nápad byl, že bych si mohl pořídit nějakou Dunhillku z roku 1978, ovšem ukázalo se, že to není něco až tak úplně jednoduchého. Sehnat ji v nekouřeném stavu, to by byla velká náhoda a zřejmě by to stálo celé jmění. A ty v kouřeném stavu co jsem našel na ebay bohužel nebyly tvary co by mě nějak vyloženě oslovily. Takže přišla na řadu druhá varianta, a sice nechat si nějakou dýmku vyrobit. Shodou okolností mi ještě zbyl přířez zhruba 40 let starého řeckého briaru a tak jsem se obrátil na Petra Liboru, jestli by mi z toho nějakou dýmku vyrobil. Zadání bylo na nějaký rovný tvar, army mount, bezfiltr a akrylový náústek. A zde je výsledek - dopadlo to myslím naprosto skvěle, vlastně ještě lépe než jsem čekal.

Povrchovou úpravu jsem Petrovi nechal na jeho uvážení, nakonec se ale ukázalo že to dřevo má docela hezkou kresbu, takže ji nechal hladkou a světlou. Vypůjčím si přesné míry z Petrova blogu, takže na výšku má 43mm, na délku 133mm, váží úžasných 34g a to tam přitom pár gramů přidává stříbrné kování. 

Je to taková příjemná, lehoučká, subtilní dýmka. Mám z ní radost a dovede mě alespoň na chvíli odvést od myšlenek že už fakt začínám stárnout. Čtyřicítka mi připadá jako takový ten věk, který se dá vystihnout slovy "mladí v hajzlu a do důchodu ještě daleko"...ale taky se říká že věk je jenom číslo...

Výběr tabáku byl tentokrát velice snadný - nechal jsem si ji na svůj oblíbený Dunhill Royal Yacht.

Petrovi patří můj velký dík za tuhle krásnou dýmku a přidávám ještě odkaz na jeho blog, kde je několik dalších fotek:
http://petrpipes.blogspot.cz/2018/03/billiard-smooth-natural-army.html

Petr Pipes - Lumberman

Další krásná dýmka od Petra Libory, kterou jsem si opět pořídil tak trochu neplánovaně. Před časem jsem něco podobného u Petra viděl, nejsem si jistý zda to byl Lumberman nebo Canadian, ale ta dýmka byla v hladkém provedení a já si tehdy říkal že něco takového by se mi líbilo v písku. Také jsem si ji u Petra objednal, ale pak jsem u něj viděl ten úžasný bulldog a objednávku jsem změnil. Uběhla nějaká doba a nedávno Petr vyrobil tuhle parádní dýmku a nebylo to moc dlouhé rozhodování - v tomhle mám mimořádně vyvinutou slabou vůli.

Je to velice zajímavé pojetí tvaru Lumberman, krček je zde (kromě toho že je samozřejmě placatý) velice široký, mám dojem že něco takového jsem viděl u starších italských dýmek - určitě u Lorenzo nebo u některých Savinelli Artisan. Pokud jde o rozměry, tak na výšku má 4,7cm a na délku téměř 17cm, je opravdu velmi dlouhá. Váží přitom pouhých 41g takže je to vlastně dost lehká dýmka, ale při téhle délce už to je trochu páka na čelist. Co jsem porovnával těch svých několik delších dýmek, ta maximální délka se tam pohybuje někde mezi 15-16cm a mám dojem že tahle hranice se zřejmě příliš často nepřekonává právě z důvodu vyvážení. Docela to zde kompenzuje širší náústek, takže na skus je to poměrně příjemné a chvíli se ta dýmka samozřejmě udržet v zubech dá, ale jako mnoho jiných dýmek je spíše na kouření z ruky. Taky myslím že pokud na to byl takhle dlouhý kus krásného briaru tak by byla škoda to o centimetr zkracovat jen kvůli tomu aby se dodržely nějaké (možná) ustálené míry. Tady je schválně porovnání tvaru lumberman od Petra a od Ashtona,  je to rozdíl jednoho centimetru na délce.

Kromě délky na téhle dýmce jednoznačně zaujme povrchová úprava - velmi hluboké pískování, je zde jasně vidět kresba dřeva a zdá se tohle byl kousek hustého briaru. Opravdu velmi povedené. Náústek je ebonitový, sice bych jinak dal přednost akrylu, ale při téhle délce ebonit asi dává smysl, je prostě měkčí na skus. Tady je ještě detail hlavičky, fotka nic moc, ale je tu dobře vidět jak je krček dýmky netradičně široký.

Kouří se z ní výborně, jen jsem se musí dávat pozor na to že delší dýmky obvykle mají silnější tah a dají se snadněji rozpálit (alespoň já mám takovou zkušenost se všemi svými delšími dýmkami), chce to při tom kouření trochu zvolnit a nespěchat. Jde z ní velice suchý a chladný kouř, tak to má být. Pokud jde o výběr tabáku, tak se pořád vezu na vlně "nemám dost dýmek na latakii", takže jsem do ní zatím nacpal směs Zulu od HU Tobacco, ale je možné že do ní posléze dám nějakou latakii od Dunhilla nebo co budu mít zrovna otevřeného.

Závěrem ještě přidám odkaz na Petrův blog, kde je několik dalších snímků téhle dýmky:

http://petrpipes.blogspot.cz/2018/01/lumberman-sand.html

Pipe de Wind - klubová dýmka 2016

V prosinci mě při objednávání klubové dýmky za rok 2017 napadlo, že jsem ještě vlastně stále nezačal kouřit z té předchozí a tak jsem to musel napravit. Je to dýmka značky Pipe de Wind, kterou pro pipE-club Dýmka.net vyrobil Petr Pohludka. Jeho výběr coby výrobce klubové dýmky mě potěšil, protože je to český pipemaker od kterého jsem dosud ještě žádnou dýmku neměl. Nemůžu říct že bych Petrovu tvorbu nějak zvlášť sledoval, ale věděl jsem že již vyrábí dýmky několik let a dělá docela zajímavé freehandy za rozumné ceny - a tahle klubovka rozhodně nezklamala.

V nabídce byla hladká nebo rustikovaná verze, pro mě to byla jasná volba. Je to velmi povedený rustik, chtělo by se mi říct "vlasový", ale na to je příliš hluboký. Nevědět od koho ta dýmka je, asi bych na první pohled hádal že ji dělal Karel Krška, ten také dělá podobně masivní tvary s duralovými aplikacemi, ale je fakt že ty jeho vypadají trochu jinak a to zakončení s barevným akrylem jsem u něj také neviděl. Myslím že zejména v mých dýmkařských začátcích bych z takovéhle dýmky byl naprosto nadšený, to jsem pár let byl toho názoru že čím je dýmka větší a čím více je na ní dřeva, tím je lepší. To jsem samozřejmě po letech zkušeností přehodnotil a dávám poslední dobou přednost  spíše menším, lehkým a subtilním dýmkám, ale jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo. 

Na délku má něco lehce přes 14cm, na výšku zhruba 5cm (a na šírku má vlastně nahoře zhruba to samé). Váží 70g, což je s ohledem na velikost celkem normální váha, v ruce mi připadá poměrně lehká. V zubech se chvíli udržet dá, ale je to zcela jasně dýmka do ruky a v té se drží výborně, ten rustik je na dotek velice příjemný. Vybral jsem si bezfiltrové provedení s akrylovým náústkem. 

Tady ještě přidám detail hlavičky - ten rustik mi k tomu tvaru přesně sedí a hladký vršek to pěkně doplňuje. A jak vidíte, tohle jsou pořádně silné stěny, ty mají takový dobrý centimetr a půl. Ale k tomu tvaru se to zkrátka hodí. Pokud jde o výběr tabáku, pokračuju v trendu že nemám dostatek dýmek na latakii. Momentálně z ní kouřím Dunhill London Mixture, ale půjde do ní v podstatě jakákoliv latakiová směs co zrovna budu mít otevřenou. Kouří se z ní výborně, ani nevím proč jsem ji měl skoro rok odloženou. Nezbývá než závěrem popřát Petru Pohludkovi hodně zdaru v jeho výrobě dýmek!