Mastro de Paja - billiard

Jedna z mnoha dýmek, které jsem vydražil na ebay. Vlastně to původně byl pár dýmek, který jsem koupil dohromady, billiardku a bentku. Víceméně podobná velikost kotle, stejný rustik. Billiardka se mi moc líbila, kvůli té jsem to vlastně dražil, bentka samozřejmě taky nebyla vůbec špatná, ale nějak jsem se nemohl rozhodnout jaký bych do ní dal tabák a jestli si ji vůbec chci nechat. Problém nakonec vyřešil Tomáš Mahovský, který od někoho dostal bentku od Stanwella a chtěl ji vyměnit za něco jiného, takže jsme provedli výměnu ku oboustranné spokojenosti.

Velikost dýmky je podobná jako u billiardu 4103 od Dunhilla, ale hlavička a průměr kotle jsou zde o nějaký ten milimetr širší. Už na první pohled zaujme velice jemným rustikem. Barva je taková kombinace tmavě hnědé vespod a červenohnědé na povrchu, Na konci a zespoda krčku je pak ponechán hladký povrch tvořící plošku pro označení výrobce Mastro de Paja, hand made in Italy a na kraji pak značka 0B (zřejmě zkratka pro povrchovou úpravu a kvalitu). Náústek je akrylový, zdobený takovou stříbrnou peckou. Je dělaný na 9mm filtr, ale přidali k tomu i bezfiltrový adaptér, který je skutečně funkční a má na sobě gumový těsnící kroužek. 

Původně jsem si říkal, že by se mohla hodit třeba na soutěže, ale na ty má bohužel příliš velký kotel, takže jsem si ji nechal na aromatiky. Momentálně z ní kouřím tabák Vermont Maple Cavendish od Pipeworks and Wilke, velice chutný tabák s aromatizací javorového sirupu. Bohužel je to americký tabák, což v současné době v podstatě znamená že se dá sehnat jen velice obtížně. 

Nevill - billiard 2

Tohle je v tuto chvíli poslední dýmka, kterou jsem vyráběl na workshopu u Honzy Kloučka. Vlastně jsem ani nic vyrábět nechtěl, ale nechal jsem se nakonec přemluvit, že přece si tam nebudu jenom leštit dýmky. Tak jsem tedy svolil, že bych si udělal další billiard, něco jako ten předchozí z polotovaru. A než jsem tam něco našel, Honza už měl přířez připravený do hrubého tvaru, ať si to zkusím pořádně. Byl to boj a výsledkem je tohle:

Nakonec je ta dýmka mnohem subtilnější než byl původní záměr, ale to je dáno mou nešikovností, že jsem u přechodu mezi hlavičkou a krčkem brousil příliš daleko. Honza to nakonec zachránil a ten tvar značně přebrousil, takže zejména náústek je velice štíhlý. Zvlášť pokud se vezme v úvahu, že jde o filtrovou dýmku!

Kresba dřeva nedopadla nejhůř, pár kazíků se tam sice najde, ale na funkci to samozřejmě nemá žádný vliv. Žádné moření jsem na ni nedával, je to jen přeleštěné karnaubou. Velikost je kolem dunhillovské čtyřky. Náústek je z akrylu, ten mi nejvíc vyhovuje, protože v podstatě nevyžaduje žádnou zvláštní údržbu.

Původní úmysl byl nechat si ji jako soutěžní dýmku a několik soutěží i absolvovala, ale zacházení se soutěžními dýmkami je takové dost nešetrné, takže jsem si ji raději nechal na běžné kouření. Původně jsem ji měl na virginie bez bližšího určení, teď z ní ale kouřím latakii.

IK Meerschaum

Tahle dýmka má dvě prvenství - jedna to byla moje první pěnovka a zároveň to byla také první dýmka co mi přišla ze Států. Vlastně jsem ji ani nemusel platit, tedy ne přímo. To jsme kdysi hráli takovou jednu online hru, chvíli to byla zábava, ale pak jsme se s kolegy z našeho československého klanu shodli, že nám to už začíná zabírat příliš mnoho času a tak jsme to rozpustili a rozehrané postavy rozprodali. A já tenkrát dostal nápad, že postavu vyměním za tuhle pěnovku z amerického shopu. Hodnotu měla nějakých 20 dolarů, což bylo zhruba to samé co jsem za tu dobu ve hře utratil za prémiový účet, takže ve výsledku to nebyl ani zisk, ani ztráta, jen se ta hodnota přesunula do něčeho jiného. 

K samotné dýmce, je to taková ta typická turecká pěnovka se vším co k ní patří. Náústek z nějakého bakelitu, čep co po kontaktu s horkým popílkem trochu ohoří, velikost co je ve skutečnosti mnohem menší než se zdá z fotek. Třeba tahle byla v kategorii "medium", z fotky je asi zřejmé že jde o malou dýmku. Na délku má 11cm, výška hlavičky je 4cm, nic moc velkého. Dýmka nějaké normální velikosti by u nich zřejmě musela být označena jako XXL. Je k ní samozřejmě pouzdro na míru, takže veškeré přenášení přežije a není třeba mít obavy, že by se mohla nějak poškodit. 

Kuřácké vlastnosti jsou takové rozporuplné, občas to s ní docela šlo, ale velmi často se najednou ukrutným způsobem rozpálí. Je to taková mrška u které nikdy nevím co od ní můžu čekat. Z aktivní služby jsem ji víceméně vyřadil, protože mám spoustu mnohem lepších dýmek. Jednou za delší dobu ji použiju při testování nějakého nového tabáku. 

Stanislav - soutěžní dýmka z Dalešic 2009

Účast na soutěžích v pomalém kouření dýmky je jeden z mnoha způsobů jak rozšířit svou sbírku dýmek, protože na formálních soutěžích bývá jednotná soutěžní dýmka. Někdy je to zajímavý kousek, jindy obyčejný bez kterého bych se i býval obešel. Ostatně za relativně nízkou cenu nelze čekat zázraky, ale bývají to solidní a dobře vrtané dýmky a hodí se na další soutěžení, případně získají funkci takového toho "otloukánka" v situacích a místech kam bych si žádnou pěknou dýmku nevzal. A jednou z takových soutěžek je i tahle nesoucí logo Pipe Studio Stanislav, kterou pod touto značkou vyráběl Honza Klouček pro Třebíčské kouření v roce 2009. 

Třebíčské kouření je sice neformální soutěží, kde se za normálních okolností soutěží s vlastní dýmkou, ale ten rok se spojilo s Kláním zemí Koruny české, což je formální soutěž, proto zde musela být i jednotná soutěžní dýmka. Co se tak dívám na diplomy, byl to můj nejhorší výsledek na této soutěži, jenom 57 minut. Dýmkou to samozřejmě nebylo, ta byla v pohodě. Bohužel jsem ten tabák příliš udusal a ke dnu se mi udělal nehořlavý špuntík, se kterým se už nedalo nic dělat...

Pokud jde o dýmku, je to taková obvyklá soutěžní velikost, přibližně dunhillovská čtyřka. Soutěžky sice bývají častěji bezfiltrové (nebo mi to tak připadá), ale tahle je dělaná na 9mm filtr. Náústek je ebonitový s ozdobným bílým kroužkem. 

Žádný stálý tabák do ní nemám, když jsem s ní soutěžil, tak se v ní vystřídalo nespočet různých druhů. Dle vůně to byly převážně aromatiky, takže na ty jsem si ji také nechal. Během soutěžení se mi ji také povedlo napálit, takže v tomhle směru již je ve výslužbě. Ale ty "rány" se docela pěkně zacelují pravidelnou karbonovou vrstvou. Tahle dýmka sice nikoho neohromí, ale váže se k ní mnoho vzpomínek ze soutěží a to, společně se slušnými kuřáckými vlastnostmi, značně zvedá hodnotu kterou pro mě má...

BPK - mini billiard

Následující kousek bych zařadil spíše do řady kuriozit v mé sbírce, je to opravdu mrňavá dýmečka od BPK (pod značkou Bruyere Guarantie). Vypadá to spíš jako hračka nebo začátečnická dýmka pro děti (aneb co se v mládí naučíš... :-)). Já na ni narazil asi tak před šesti lety v Království dýmek ve Štěpánské a říkal jsem si, že by to mohla být šikovná malá dýmečka na rauchpauzu, taková desetiminutovka. 

Z fotky je myslím zřejmé o jak malou dýmku se jedná, ale přidám přesnější popis. Délka je vcelku standardních 13cm, to aby z ní nebyl ohříváček na nos a kouř se stihnul v té délce trochu ochladit, protože rozpálit se dá opravdu velmi snadno. Náústek je z ebonitu a ke konci se rozšiřuje. Skus má sice na můj vkus dost úzký, ale je použitelný. V náústku je našroubován kovový chladič, vcelku typická záležitost u bezfiltrových dýmek od BPK. U jiné dýmky bych chladič zřejmě vyndal a hodil do šuplete (a nebo velkým obloukem hodil do odpadkového koše), ale v tomto případě jsem jej tam nechal, protože kouř z téhle dýmečky je ve většině případů opravdu horký a tak se hodí cokoliv, co mu trochu stojí v cestě. Hlavička je vysoká pouhé 3cm a kotlík má průměr jen 1cm. 

V praxi se ukázalo, že ač jde o malé rozměry, tak na deset minut kouření to není, spíš něco kolem půl hodiny, což je na rauchpauzu před kanceláří příliš dlouhá doba. Navíc je tu taková nepříjemnost, že si lidé okolo myslí, že se z toho kouří tráva (prý je tenhle tvar jako šlukovka na trávu poměrně populární) a vysvětlujte jim, že je  to dýmkový tabák... Když k tomu přidám nepříliš dobré kuřácké vlastnosti, nejeví se to ve výsledku jako příliš dobrý nákup. Jak jsem už zmiňoval na začátku, je to taková kuriozita...

Nevill - billiard

Další z několika málo dýmek mé sbírky, které vznikly na workshopu u Honzy Kloučka. Přesněji řečeno je v pořadí druhá. Vlastně jsem tenkrát ani nic brousit nechtěl, původně jsem měl v úmyslu si jen přeleštit ebonitové náústky, ale nakonec jsem souhlasil, že si alespoň udělám něco z polotovaru. Prohrabával jsem se v bedně s nahrubo vytvarovanými hlavičkami, až jsem tam narazil na poměrně pěknou hlavičku billiardu. Vlastně to vypadalo jako ten typ, který Honza dělal na soutěže, jen na tom bylo o trochu více dřeva. Pustil jsem se tedy do práce a nakonec z toho vylezl kousek s poměrně hezkou kresbou ptačích oček a bez kazu!

Tedy zcela upřímně, strávil jsem nad tím sice spoustu času, ale podíl mé práce tu v celkovém měřítku není až tak zásadní. Tak nějak se mi to povedlo z toho hrubého tvaru srovnat, ale náústek a stříbrné kování mi samozřejmě dělal Honza a dobroušení dohladka mi dodělala Lucka, velký dík oběma! 

Výsledkem je billiard, který vzhledem i velikostí připomíná Stanwell 88. Kresba byla natolik pěkná, že jsem nepoužil žádné mořidlo a jen to přeleštil karnaubou. Zpočátku tedy byla mnohem světlejší, ale je na ní zkrátka vidět patina užívání, rozhodně ji nenechávám ležet ladem. Náústek je akrylový s bezfiltrovým čepem a krček dýmky zdobí decentní stříbrný kroužek. 

Je to velmi příjemná dýmka a zkrátka to potěší když vím, že jsem na ní nechal kus vlastního úsilí. Nechal jsem si ji na virginie, v poslední době zejména Hal O' The Wynd od Rattray's.

Lorenzetti - soutěžní dýmka z Petrohradu 2007

Tuhle dýmku jsem prvně viděl na obrázku v roce 2006 na místrovství světa v pomalém kouření dýmky v Mariánských lázních. Dostali jsme tam tenkrát letáček, který zval na další světový pohár, který se měl konal v Petrohradu. Dýmka vypadala velice sympaticky - pískovaný billiard se stříbrným spigotem. Rusové to zkrátka pojali ve velkém stylu.

Říkali jsme si tenkrát s pár lidmi, že ta dýmka je opravdu pěkná. Do Ruska se nám nikomu nechtělo, ale říkali jsme si, že jich určitě vyrobili spoustu navíc. Celé té akce se chopil Zdeněk Klásek, na dýmce.net známý jako Klasik51, skutečný muž činu. Začali jsme si dopisovat s prezidentem Petrohradského pipe-clubu, já přispěl svou troškou do mlýna tím, že jsem tu komunikaci překládal do angličtiny. Nakonec se všechno povedlo vyjednat a  šestadvacet dýmek dorazilo k nám do Česka. 

Radost to byla veliká, byla to vlastně moje první dýmka se spigotem. Velikost je tak akorát na soutěže, tedy zhruba dunhillovská čtyřka. Povrch je pískovaný, vršek hladký. Náústek je z akrylu, bezfiltrový, zakončený stříbrným spigotovým kováním. Jde o pravý spigot, tedy kov na kov. 

Několik  let jsem ji používal na soutěžní kouření, což se na ní bohužel podepsalo a časem jsem ji poněkud napálil, takže jsem ukončil její sportovní kariéru a nechal si ji na běžné kouření. Napálení snad zaroste karbonem a když ne, tak se tomu zkrátka pomůže trochou tmelu. Kuřácké vlastnosti má vynikající, od té doby co jsem s ní přestal soutěžit mám pocit, že už nedosahuju tak dobrých výsledků...